Firmy dokáží kybernetické útoky stále lépe předvídat, hůře se z nich však zotavují

Celá polovina respondentů mezinárodního průzkumu kybernetické bezpečnosti - Global Information Security Survey je přesvědčena, že by sofistikovaný kybernetický útok byla schopna odhalit, což představuje nejvýraznější podíl od roku 2013. Tento pozitivní trend odráží zejména investice firem do analýzy důvěryhodnosti a závažnosti údajů o hrozbách (tzv. threat intelligence), nepřetržitého monitoringu, centra pro řízení bezpečnosti provozu (SOC) a v neposlední řadě i na aktivní obranu.

Bez ohledu na uvedené investice se ale 86 % respondentů domnívá, že nástroje pro boj s  kybernetickými hrozbami uplatňované jejich organizací současným nárokům nedostačují.

Téměř dvě třetiny společností (64 %) nedisponují žádným uceleným programem na analýzu relevantních hrozeb (threat intelligence), případně uplatňují pouze dílčí opatření. Pokud jde o identifikaci zranitelností, více než polovina (55 %) organizací nevyužívá žádné specifické metody, jejichž prostřednictvím by případné zranitelnosti mohly odhalit, přičemž centrum pro řízení bezpečnosti provozu (SOC) zcela chybí ve 44 % organizací.

Na přímý dotaz ohledně výskytu závažného incidentu v organizaci v nedávné době odpovědělo kladně 57 % respondentů; zastaralé kontroly nebo bezpečnostní architekturu označuje v dané souvislosti za nejzávažnější slabinu téměř polovina účastníků (48 %), tedy více než v minulém roce (34 %).

Respondenti se shodují, že největší hrozby – ať již malware, phishing, útoky prováděné s cílem obohatit se nebo pokusy o krádež duševního vlastnictví či údajů – jsou nadále na vzestupu:

Petr Plecháček, senior manažer oddělení IT poradenství společnosti EY v ČR, říká:

„V oblasti prevence prolomení bezpečnostních opatření dělají sice organizace značné pokroky, ať se však snaží sebevíc, útočníci přijdou vždy s novými a rafinovanějšími triky. Je proto zapotřebí, aby organizace uplatňovaná bezpečnostní opatření dále zesilovaly. Musí se také snažit uvažovat nad rámec pouhé ochrany či zabezpečení a zavádět komplexní bezpečnostní politiky, které jim umožní lépe se na kybernetické incidenty připravit a účinněji na ně reagovat. To, že přijdou, nemá smysl rozporovat. Ve chvíli, kdy se tak stane, musí mít společnost připravený plán a být schopna urychleně zajistit nápravu a obnovit provoz. Pokud to nedokáže, ohrozí nejen své zákazníky, zaměstnance a dodavatele, ale především svou vlastní budoucnost.“

Pro organizaci je z hlediska schopnosti reakce na napadení zcela zásadní prioritou zajištění kontinuity podnikání a program obnovy po havárii (57 %), stejně tak jako prevence úniku a ztráty dat (57 %). Zatímco na prevenci úniků a ztráty dat hodlá v roce 2016 vynaložit více prostředků 42 % respondentů, na zajištění kontinuity podnikání a program obnovy po havárii pouze 39 %.

Slabá místa ani překážky se téměř nemění

Pořadí nejobávanějších hrozeb zůstává v porovnání s předchozím rokem de facto neměnné. Respondentům tak největší obavy v souvislosti s kybernetickou bezpečností působí nedostatečné bezpečnostní povědomí či nedbalý přístup zaměstnanců (55 % oproti 44 % v roce 2015) a neoprávněný přístup k datům (54 % oproti 32 %). Také překážky implementace a rozvoje dedikované pracovní pozice pro zajišťování kybernetické bezpečnosti jsou stále tytéž:

• rozpočtová omezení (61 %, resp. 62 % v roce 2015);
• nedostatek kvalifikovaných odborníků (56 %, resp. 57 % v roce 2015);
• nízké povědomí a podpora ze strany managementu (v obou letech shodně 32 %).

Úskalí inherentních rizik digitálního ekosystému a propojených zařízení

Bez ohledu na provázanost současného digitálního světa nepokládá 62 % respondentů za pravděpodobné, že by navýšili výdaje na kybernetickou bezpečnost v případě narušení, které by z hlediska provozu nezpůsobilo zjevné škody. Stejné přesvědčení vyslovilo 58 % respondentů v souvislosti s případným útokem na konkurenční podnik a 68 % zúčastněných organizací by pravděpodobně částku na zabezpečení nezvýšilo ani v případě kybernetického útoku na svého dodavatele. Pokud by útočníci uspěli při krádeži dat, dotčené klienty by o prokazatelném zcizení údajů do týdne od takového incidentu neinformovala téměř polovina účastníků průzkumu (48 %). Celkem 42 % respondentů nemá schválenou komunikační strategií, resp. připravený plán pro případ významného útoku.

V souvislosti s přenosnými zařízeními se pak organizace dle vlastních slov potýkají především se stále rostoucím počtem zařízení, které do jejich infrastruktury pronikají. Téměř tři čtvrtiny (73 %) podniků znepokojuje nedostatečné povědomí a chování uživatelů týkající se zacházení s mobilními zařízeními jako jsou notebooky, tablety a smartphony. Ztrátu chytrého zařízení vnímá v tomto ohledu jako nejvyšší riziko celá polovina dotázaných (50 %), jelikož většinou představuje jak ztrátu údajů, tak identity.