Umělá inteligence, automatizace a robotika je v podnikovém prostředí na vzestupu

Analytici předpokládají, že chytré stroje (smart machines) začnou být v širokém měřítku nasazovány zhruba v roce 2021, kdy si je osvojí 30 procent velkých společností. Mezi chytré stroje přitom počítá kognitivní technologie, umělou inteligenci (AI), inteligentní automatizace, strojové učení a hluboké učení.

Konkrétně umělá inteligence a pokročilé strojové učení podle Gartneru patří mezi hlavních 10 strategických technologických trendů pro rok 2017. Do této sféry spadá celá škála technologií a technik, jako jsou například hluboké učení, neuronové sítě, zpracování přirozeného jazyka atd. Dnešní pokročilé techniky přitom překračují dosavadní možnosti "klasických" algoritmů (které jsou typicky založeny na pravidlech), a lze tak s jejich využitím budovat vyspělé systémy, které rozumějí, učí se, předvídají, přizpůsobují se, a v některých případech dokonce jednají autonomně. Díky využití takových schopností vzniká zcela nová generace chytrých strojů, které jsou označovány za inteligentní. Uplatnění tyto technologie nacházejí jak v oblasti autonomních vozidel a spotřební elektroniky, inteligentních věcí či robotiky, tak na poli inteligentních aplikací a služeb, chytrých poradců apod.

Nemusí však jít pouze o nákladné rozsáhlé systémy pro podnikové nasazení, příkladem takových inteligentních aplikací mohou být třeba virtuální osobní asistenti, kteří zvládají a zefektivňují specifické dennodenní úkony, jako je prioritizace e-mailů a zvýraznění nejdůležitějšího obsahu a interakcí. Dalším příkladem mohou být virtuální zákazničtí asistenti zaměření na úlohy v oblasti obchodu a zákaznických služeb.

"Během příštích deseti let dostane prakticky každá appka, aplikace a služba nějakou formu AI," vysvětluje viceprezident Gartneru David Cearley. Zrodí se tak podle něj dlouhodobý trend, který se bude postupně vyvíjet a rozšiřovat praktické využívání AI a strojového učení v oblasti aplikací a služeb.

Další oblastí, která se aktuálně rychle rozvíjí, jsou tzv. kontextualizační algoritmy nabízející schopnost behaviorálních intervencí z oblasti psychologie, neurověd a kognitivních věd. Princip spočívá podle analytiků v tom, že zaměstnanci bývají obecně posilováni emocemi a vyčerpáváni fakty, což se může odrazit v jejich iracionálním chování. Kontextualizační algoritmy využitím sdílených paměťových bank obsahujících znalosti ověřené ostatními inteligenci uživatelů rozšíří a mohou tak chování uživatelů pozitivně ovlivňovat. Výsledkem je, že zaměstnanci si budou schopni "zapamatovat" prakticky vše podstatné a mít k dispozici znalosti ostatních v momentě, kdy je potřebují, což jim umožní efektivnější plnění aktuálních úkolů. Gartner pak předpovídá, že do roku 2020 začnou algoritmy pozitivně měnit chování více než jedné miliardy zaměstnanců po celém světě.

Inteligentní věci a chytré stroje

Uplatnění umělé inteligence, kognitivních technologií a strojového či hlubokého učení změní také oblast tzv. inteligentních věcí, které se díky těmto technologiím posunou za rámec pevně naprogramovaných modelů fungování, a budou tak schopny přirozeněji reagovat a fungovat v prostředí využití nebo při interakcích s uživateli. S jejich postupným rozšiřováním pak analytici počítají s posunem od jednotlivých věcí ke kolaborativnímu modelu propojených inteligentních věcí.

"Zásadní proměnu a průlom však může znamenat také využívání chytrých strojů v podnicích. Chytré stroje dramaticky mění to, jak se v organizacích pracuje a jak je vytvářena přidaná hodnota. Počínaje dynamickým naceňováním a detekcí podvodů až po prediktivní dohled a oblast robotiky - lze je využít ve všech odvětvích," uvádí Susan Tanová, viceprezidentka pro výzkum ve společnosti Gartner.

Velký příslib představuje také Internet věcí, který má podle analytiků do roku 2020 koncovým zákazníkům a firmám ušetřit až bilion dolarů ročně na nákladech na údržbu, opravy a spotřební materiál. Realizace bezpečné a robustní implementace nebude nic jednoduchého, jsou však předpokladem k tomu, aby mohly společnosti v horizontu deseti či dvaceti let dospět k úsporám a zároveň udržely náklady na správu na uzdě tak, aby nepohltily dosažené úspory. Gartner tak jako příklad řešení uvádí levné monitorovací systémy založené na jednoduchých senzorech předávajících nezbytná data analytickým serverům. Analytika pak zajistí odhalení vzorců či souvislostí v datech a poskytne doporučení údržby zohledňující skutečnou míru využití a stav zařízení, namísto aby podnik vycházel čistě z uplynulé doby nebo "odhadu" stavu. Jiným přístupem je tzv. digitální dvojče, tedy model, který zachytává v reálném čase data ze senzorů fyzické "předlohy" a s využitím dalších informací (počasí, historická data atd.) a algoritmů či analýzy chytrých strojů zpřesňuje simulaci fungování modelu pomocí dat popisujících reálný stav fyzického dvojčete.

Střední a východní Evropa

S uvedenými trendy korespondují také předpovědi, které publikovala společnost IDC ohledně nasazování automatizace a robotiky ve výrobě a dalších oblastech.

Celosvětové výdaje na robotiku se do roku 2020 více než zdvojnásobí a vzrostou z 91,5 miliardy dolarů v roce 2016 na úroveň 188 miliard dolarů. Tato data kromě robotických systémů, systémového hardwaru, softwaru a souvisejících služeb a příslušenství nyní zahrnují také data týkající se komerčních nákupů dronů a souvisejícího hardwaru. Růst podněcují technologické inovace i stále širší možnosti uplatnění či případy použití. "Inovátoři na poli robotiky nabízejí roboty, které lze využít pro mnohem širší škálu úloh, což napomáhá adopci robotiky v širší škále odvětví," komentuje John Santagate, manažer výzkumu v oblasti dodavatelských řetězců v IDC.

Tento trend kopíruje také střední a východní Evropa (CEE), kde se projevuje stále vyšší poptávka po automatizaci, která by měla vykompenzovat rostoucí náklady na výrobu, které jsou pro výrobce v tomto regionu podstatným aspektem konkurenceschopnosti. Vyhlídky růstu přilákaly pozornost hlavních dodavatelů i integrátorů na poli robotiky. "IDC zaznamenalo, že tito hráči znatelně zvýšili úroveň podpůrných služeb v regionu CEE, kdy například otevírají pobočky mimo samotná hlavní města zemí regionu a budují sklady náhradních dílů tak, aby byly blíže zákazníkům," popisuje Ina Malatinská, analytička v IDC CEE, zaměřující se na oblast robotických technologií. To bude mít podle ní vliv na další rozvoj trhu a ochotu firem na tyto technologie spoléhat.

Oblast výroby ve střední a východní Evropě prochází postupnou proměnou již po delší dobu. Jedním z faktorů je, že příliv investic přicházejících v minulých letech z vyspělých západních zemí byl motivován primárně nízkými výrobními náklady a tato výhoda se postupně začíná ztrácet. Lídři v odvětví si však tento trend začali podle IDC uvědomovat již před několika lety, a začali tak rozvíjet aktivity směřující k tomu, aby si svou pozici v regionu zabezpečili i do budoucna.

"Zatímco velká část výrobní sféry využívá zvyšující se míru automatizace (pokročilou robotiku) k vykompenzování zvyšujících se výrobních nákladů, další část se chystá zahájit iniciativy, které podnítí inovace (v oblasti produktů, procesů a služeb) a zaměří se na transformaci či diverzifikaci směřující k obchodním modelům s vyšší přidanou hodnotou," uvedl nedávno Martin Kubáň, šéf výzkumu v oblasti výroby v IDC CEE. To s sebou podle něj ponese i to, že některé ze společností neuspějí a z trhu vymizí. Je proto důležité zaměřit pobídky směřující k těmto inovacím na ty entity, které budou schopny poskytnout záruku dlouhodobé životaschopnosti produkčních modelů. Přesto, jak podtrhuje, IDC předpokládá, že právě automatizace a inovace mohou vést k úspěšné transformaci.

Jak uvádí Iva Malatinská, do karet hraje výrobcům rozmach v oblasti kolaborativní robotiky, která může ve výrobním prostředí koexistovat vedle lidské pracovní síly. Rozšiřuje se především nabídka kompaktních, z pohledu podniků levných a snadno programovatelných robotů, které lze znovu nasazovat v rámci různých úloh.

"Je překvapivé, že velký počet případů použití robotiky, s nimiž jsme se během našich průzkumů setkali, vykazuje překvapivě rychlou návratnost investic (ROI) - v některých případech začíná již u 3 měsíců, v průměru se pohybuje kolem méně než 12 měsíců a nepřesahuje 24 měsíců," uvádí Martin Kubáň z IDC. Podle něj je důležité také to, že stále výraznější vliv má v regionu střední a východní Evropy koncept Průmyslu 4.0. Propojené, mobilní či kognitivní roboty v něm hrají klíčovou roli.

Při zavádění automatizace a inovací musí výrobci v každém případě věnovat hlavní pozornost vytvoření životaschopného obchodního případu a vzít v úvahu všechny související aspekty, tedy nejen výdaje týkající se hardwaru, ale také softwaru, konektivity a služeb celého řešení. "Musí vzít v potaz celkové náklady na vlastnictví (TCO) a jejich dopad na kalkulaci návratnosti investic (ROI), stejně jako přínosy implementace robotů - přímé, nepřímé, krátkodobé i dlouhodobé," uvádí Ina Malatinská z IDC. Důležitou roli pak podle ní hraje samozřejmě také výběr vhodného integračního partnera. Roli bude hrát také budování potřebných znalostí a zkušeností v rámci podniku.

Článek byl publikován v ICT revue 1-2/2017.