Chytře k chytrým městům

Více než polovina obyvatel planety Země v současnosti žije ve městech. Ta se rozrůstají především v ekonomicky rozvíjejících se zemích. Každoročně globální městská populace posílí podle odhadu Světové banky o 70 milionů lidí. Na ekonomicky vyspělé státy připadá jedna desetina tohoto růstu. Jinými slovy: sedm milionů lidí ve vyspělých zemích se každoročně přestěhuje z venkova do města. Urbanizace světa bude podle předpovědi OSN pokračovat i v dlouhodobém výhledu. V roce 2050 mají ve městech žít dvě třetiny obyvatel planety. Poptávka po službách všech kategorií se v sídelních aglomeracích zvyšuje exponenciálně a často převyšuje možnosti místních orgánů veřejné správy.

Situace rozhodně není neřešitelná. Zástupci samosprávy již před mnoha lety pochopili, že se mohou inspirovat v podnikové sféře. Ta v masovém měřítku nasazuje a využívá nejrůznější technologická řešení, která jí umožňují poskytovat větší objemy služeb při současné vyšší efektivitě. Tzv. digitální transformace jejich byznysu ale nespočívá pouze v prostém nasazování informačních a komunikačních systémů. Důležitější aspekt tkví v proměně přístupu, chování a zvyklostí, jíž procházejí podniky i jejich zákazníci. Technologické pozadí této transformace představuje v podstatě sekundární záležitost. Inovace procesů ve městech musí podle analytiků Světové banky začít změnou přístupů k tradičním službám a provozním standardům. Vhodné technologie, jež transformaci podpoří a zajistí, existují, a navíc jsou historicky velmi dostupné.

Technologie a kultivace

Termín chytrá města bývá využíván ve dvou překrývajících se významech. První popisuje technologicky orientovaný přístup, který prostupuje všechny nebo většinu činností samosprávného celku. Vysoce efektivní veřejné služby zprostředkovávají sítě senzorů a propojených zařízení, jež v reálném čase poskytují obrovské množství informací. Budovy jsou vybaveny chytrými měřiči a systémy pro úsporu energií. Svoz odpadu pracuje s informacemi o zaplnění odpadkových košů. Dopravní signalizaci řídí systémy sledující aktuální situaci v ulicích. Na veřejnou bezpečnost dohlížejí kamery s automatickou detekcí podezřelého chování, případně osob. Podobných příkladů technologického pojetí chytrého města nalezneme nepočítaně. Jak je ale patrné, jde o poněkud technicistní přístup, jenž může opomíjet jiné rozměry života a správy sídelních aglomerací.

Zkušenosti s technickým rozměrem chytrých měst průběžně přibývají i v tuzemsku. Zmíněné odpadové hospodářství ve specifické podobě řeší například v Kolíně. "Provozujeme systém chytrého odpadového hospodářství, který zahrnuje monitoring zaplněnosti kontejnerů na tříděný odpad. Lidé se mohou podívat na web, kde se nejbližší kontejnery nachází, jaká je jejich aktuální zaplněnost a nakdy je plánován další svoz," říká Michael Kašpar, místostarosta Kolína. Polabské město má rovněž systém chytrého parkování, který pomocí čidel v dlažbě indikuje obsazenost parkovacích ploch. Obyvatelé a návštěvníci mohou přes web, v aplikaci mobilního telefonu nebo na interaktivních cedulích po městě vidět, kde je kolik volných míst. Zároveň aplikace umožňuje vzdálené placení parkovného.

Město Kyjov aktuálně využívá chytré technologie pro regulaci veřejného osvětlení a energetickou správu budov. V blízké budoucnosti chce zavést systém řízení a monitoringu dopravy a mezi prioritami se objevuje také elektromobilita. Podobná environmentálně laděná témata řeší také například město Písek.

Druhý význam chytrých měst spočívá v průběžné kultivaci vztahů mezi občany a samosprávou, kterou zprostředkovávají dostupné technologie. Právě aspekt dostupnosti představuje jeden z rozdílů oproti ryze technicistnímu přístupu. Od občanů i samosprávy je vyžadována mnohem vyšší součinnost a aktivita. Správa města dostává zpětnou vazbu od obyvatel a reaguje na ni. Současně vytváří mechanismy pro sběr a zpracování podobných informací. Kultivační přístup je investičně zjevně podstatně méně náročný. Sází na běžné a rozšířené prostředky komunikačních a informačních technologií, například mobilní telefony, elektronickou poštu nebo sociální sítě. Díky tomu se toto pojetí chytrého města stává dostupné i pro menší municipality. Tuto myšlenku potvrzuje i Eva Vanžurová, starostka Písku: "Zájem měst a jejich obyvatel se nemusí orientovat vždy jen na implementaci technologických řešení. K chytrým projektům patří i takové, které jsou založeny na organizačních postupech, na využití stávajících zdrojů. Mnohdy stačí jen malá investice a může se dosáhnout výrazných přínosů."

Jak podotýkají analytici Světové banky, oba přístupy lze kombinovat, rozhodně se nevylučují. Kultivační pojetí může významně zvýšit kvalitu služeb poskytovaných veřejnou správou v ekonomicky slabších lokalitách. Technicistní přístup zase přináší vyšší míru automatizace a možnosti nasazení v opravdu velkém rozsahu. Uvedená pojetí rozhodně nepatří k jediným, různé práce, instituce i společnosti si vytvářejí vlastní koncepty a definice.

Pět kroků k chytrému městu

Na obecné úrovni odkazuje termín chytré město ke schopnosti samosprávy rychle a adekvátně reagovat na potřeby občanů. Tím zásadně ovlivňuje kvalitu jejich života i směr a tempo vývoje sídelní aglomerace. Mezi čtyři hlavní oblasti neboli klíčové systémy města řadí oborová literatura dopravu, služby veřejné správy a vzdělávání, veřejnou bezpečnost a zdravotnictví. Obvykle bývají doplňovány či dávány do souvislosti s environmentálními tématy a udržitelností.

"Za uplynulý rok můžeme vidět řadu měst, která začínají zpracovávat svou vlastní koncepci chytrého města. Většinou se zaměřují na energetiku, ekologii, dopravu nebo bezpečnost," komentuje tuzemskou praxi Martin Dolejš ze společnosti Mastercard.

Analýza současného stavu klíčových systémů představuje jeden z prvních kroků na cestě k chytrému městu. Účastní se jí hlavní lokálně zainteresované strany, například občanské spolky, školy, zástupci samosprávy, technologických firem a tzv. sektoroví specialisté. "Velmi důležité je nová řešení vždy velmi podrobně objasnit, vysvětlit, ukázat klady, popřípadě i upozornit na možné problémy," dodává k tématu Eva Vanžurová.

Zainteresované strany společně diskutují potřeby a stanovují priority. Zaměřují se na témata, v nichž lze efektivně nasadit technologická řešení. V identifikaci potřeb a významných témat se inspirují zkušenostmi z jiných měst a zemí. "Snažíme se vybírat ty projekty a záměry, které budou přínosné pro lidi, pro úředníky a v nejlepším případě pro obě strany zároveň," přibližuje kolínskou zkušenost Michael Kašpar.

Paralelně se stanovováním priorit by podle analytiků Světové banky mělo probíhat sestavování plánu neboli "road mapy" transformace na chytré město. Její součást tvoří diagnostika stavu existující infrastruktury a procesů, jež zajišťují veřejné služby. Vytvářený výhled by měl obsahovat úkoly a kroky realizovatelné v horizontu pěti až deseti let. Výsledkem obou paralelně probíhajících kroků jsou akční plán a investiční road mapa.

Zvažované projekty lze dělit dle časového horizontu a komplexity, jak dodává Pavel Křižanovský, technický ředitel společnosti Cisco: "Řešení pro chytrá města bych rozdělil do dvou kategorií: krátkodobé projekty a dlouhodobé projekty. Ty krátkodobé se zpravidla zaměřují na jednu konkrétní věc. Dlouhodobé záměry jsou mnohem komplexnější, nicméně právě ony mění obce v chytrá města. Dnes ještě převládají krátkodobé projekty, avšak tu největší hodnotu přinese městům integrace různých oborů a využití jedné infrastruktury pro projekty z různých oblastí."

Navazující fáze přerodu na chytré město spočívá ve společném návrhu prototypů a konceptů vhodných řešení. Na něm spolupracuje samospráva s širší veřejností, obvykle s akademickou obcí a relevantními komerčními subjekty. Multidisciplinární týmy vytvářejí prototypy nástrojů či celých řešení a koncepty postupů, které reflektují priority úvodní fáze transformace. Výstupy pracovních skupin jsou okamžitě testovány v praxi. Zpětnou vazbu poskytují nejen občané, ale i samotní zástupci samosprávy. První informují o pozorovaném zdokonalení poskytované služby, druzí o praktické adopci a využití navrhovaného řešení či konceptu.

V tuzemsku patří k hlavním tématům podle slov Miroslava Kláska, manažera společnosti T-Mobile, řešení pro parkovací místa, chytré osvětlení, odpadové hospodářství nebo kamerové systémy. Řady systémů dnes využívá technologie internetu věcí, jenž se rychle stává jejich klíčovou součástí. Michal Kubáň, ředitel pro IoT ve společnosti Vodafone, zdůrazňuje inteligenci a z ní plynoucí přínosy, které systémy založené na internetu věcí nabízejí. Jako příklad uvádí automatickou regulaci veřejného osvětlení, jež optimalizuje spotřebu energií, případně průběžné vyhodnocování dostupnosti parkovacích míst a jejich vizualizaci ve webové nebo mobilní aplikaci. Podobně jako v případě výpočetní techniky dochází k integraci dalších funkcionalit do jednotlivých zařízení. "Chytré lampy umí mimo jiné ,poslouchat' a vyhodnocovat zvuky. Jsou schopné včas upozornit policii na incidenty, jako jsou například tříštění skel, volání o pomoc nebo srážka vozidel," dodává Kubáň.

Síla inovací spočívá, podobně jako v komerční sféře, v jejich kontinuálním zavádění. Proces návrhu nových řešení a sběru zpětné vazby od zainteresovaných stran rozhodně nepředstavuje jednorázovou událost. Analytici Světové banky doporučují, aby vzniklo trvalé pracoviště či pracovní skupina, kterou obecně označují termínem "městská inovační laboratoř". Mezi její činnosti patří zejména sběr podnětů od všech relevantních skupin, testování nových nástrojů a procesů, iterativní zlepšování stávajících forem služeb nebo podpora multidisciplinárních týmů.

Poslední fáze transformace v chytré město spočívá v napojení sídelní aglomerace na další města s podobnou zkušeností. Vzájemné sdílení aplikací, znalostí a postupů zvyšuje přínos vytvářených řešení. Zkušenosti jednoho města lze uplatnit ve druhém, řešení navržené pro určitou oblast může být, obrazně řečeno, směněno za nástroj ošetřující jinou problematiku. Evropská unie aktuálně podporuje například projekty European Network of Living Labs, Organicity nebo Open and Agile Smart Cities. Jejich společným tématem jsou právě inovace a jejich sdílení.

Jak se pozná chytré město

Neexistuje jednotná definice či standard, který by určoval parametry chytrého města. I přesto tomuto tématu věnují vlády nemalou pozornost a vynakládají na podporu transformace aglomerací značné prostředky. Analytici společnosti AT Kearney vloni sestavili přehled charakteristických vlastností, kterými dnes disponují ta „nejchytřejší“ města světa. Výsledky rozdělili do dvou dimenzí. První popisuje stávající stav, druhá se věnuje budoucímu a hodnotí potenciál.

Lídři v pomyslné disciplíně chytrých měst v současnosti institucionálně podporují výměnu informací, tvorbu lidského kapitálu a svobodné podnikání. Obvykle disponují sítí univerzit, vyšším zastoupením globálních firem i zahraničních studentů a pracovníků a minimální nebo nulovou cenzurou internetu. Tyto parametry jim umožňují plně využívat potenciál moderních technologií.

V budoucím výhledu si chytrá města připravují půdu pro „kvalitní byrokracii“ a atraktivní podnikatelské podmínky. Tyto dva indikátory spadají do tzv. správní dimenze. Obyvatelé nejchytřejších měst se mohou těšit na stabilitu a bezpečnost, pokročilou úroveň zdravotních služeb a na nízkou zátěž životního prostředí, kterou život v jejich městě přináší.

Menší česká města sice nemohou světovým metropolím konkurovat objemem investic, ale i tak mohou s chytrými řešeními uspět.

František Lukl, starosta Kyjova a předseda Svazu měst a obcí, k hodnocení dosavadních projektů dodává: „Realizované projekty nejsou pro naše občany úplně viditelné. Atraktivní a na první pohled uchopitelná opatření teprve připravujeme. Již provozované systémy přinášejí městu výraznou úsporu ve spotřebě energie. Z tohoto pohledu lze investice hodnotit velmi kladně.“

Dodavatelé technologií pro chytrá města nehodnotí jejich přístup zcela jednotně. Shodně poukazují na řadu pozitivních příkladů i na nezanedbatelnou většinu obcí, resp. jejich vedení, jež sice o tématu mají minimální povědomí, ale nevěnují mu téměř žádnou pozornost.

Situaci přibližuje Jitka Pajurková ze společnosti O2: „Z praxe víme, že municipality často zaměňují informační technologie a tzv. chytrá řešení. Často nemají obecný a ucelený přehled o technologických možnostech, které by pro jejich obce byly zajímavé. Proto je jedním z úkolů dodavatelů chytrých řešení dát o svých projektech radnicím vědět.“

Článek byl publikován v ICT revue 3/2017