Podnikové systémy jsou u nás výsadou převážně velkých firem

Posláním informačních technologií v podnikovém prostředí je vytvoření pružné plastické infrastruktury pro maximální podporu a rozvoj firemní strategie, jež se v reakci na neustále se měnící podnikatelské a tržní prostředí rovněž vyvíjí a modifikuje.

Tomu musí být uzpůsoben i podnikový informační systém, jehož úkolem je poskytnout co nejvěrnější obraz firemní skutečnosti, čímž rozumíme zejména organizační strukturu, firemní procesy, pracovní role, podnikové zdroje a produkty.

Čím větší paletu informačních technologií máme k dispozici, tím více ubývá na jejich schopnosti být nositelem konkurenční výhody. Prostě proto, že si je snadno pořídí každý.

V současné době lze asi jen stěží v podnikovém informačním systému spatřovat konkurenční výhody, jak tomu bylo v posledních desetiletích minulého století. Dnes spíš jde o povinnou výbavu jakékoli organizace a náskok před konkurencí je potřebné hledat v progresivnějších technologiích typu umělé inteligence, 3D tisku nebo Průmyslu 4.0.

Proto je celkem překvapivé zjištění ČSÚ publikované v dokumentu: Informační společnost v číslech 2016. Statistický úřad tu uvádí, že v roce 2015 bylo u nás pouze 30 procent podniků vybaveno ERP systémem, i když tíha jejich absence ležela nejvíce na bedrech malých a středních podniků (viz. tab 1).

To nás řadí hluboko pod průměr evropské osmadvacítky, ovšem hned za Slovinskem a Slovenskem máme mírný náskok před ostatními východoevropskými zeměmi.

Nárůst nasazení ERP systémů za pětileté období 2010-2015 demonstruje graf níže.

Oborová řešení

Pokud systém ERP nepřináší organizaci konkurenční výhodu, v čem tedy spočívají jeho přínosy?

Z posledního průzkumu Panorama Consulting Solutions: Souboj Titánů 2017, kde konzultační společnost podrobněji analyzuje čtyři největší světové dodavatele ERP balíků: SAP, Oracle, Microsoft a Infor, plyne, že zákazníci nejčastěji uvádějí těchto pět výhod implementace uvedených řešení:

- dostupnost informací (58 procent respondentů);

- zlepšení produktivity a efektivity (48 procent respondentů);

- zvýšení interakce v organizaci, integrace podnikových operací (39 procent respondentů);

- snížení přímých provozních nákladů, resp. nákladů na pracovní sílu (23 procent respondentů);

- kratší realizační doby a snížení stavu zásob (19 procent respondentů).

Český statistický úřad dále uvádí nasazení podnikových IS v jednotlivých odvětvích národního hospodářství za rok 2015, což je patrné z tabulky 2.

Jsou oborová řešení pouze marketingovou vějičkou usnadňující dodavatelům pootevření dveří k potenciálním zákazníkům? Tady neexistuje jednoznačná odpověď. To, že dodavatel ERP nabízí kabelové řešení, ještě neznamená, že jím uspokojí telekomunikační firmu zabývající se výstavbou kabelových tras, jednoduše proto, že dané řešení bylo vyvinuto pro výrobce kabelů.

Podniky o sobě často tvrdí, že jejich agenda je natolik specifická, tudíž žádný podnikový balík jim "nepadne na míru". Nakonec se ovšem může ukázat, že úspěšně zavedou tzv. nejlepší praktiky (best practices), které v konkrétním aplikačním řešení vznikly na základě opakovaných implementací u jejich konkurentů.

Jsou ovšem i firmy, které staví svou výjimečnost na takový stupeň, že nechtějí, aby u nich zavedené řešení bylo opakovaně použito u dalších zákazníků.

S branžovým řešením úzce souvisí i míra customizace implementovaného softwaru, ta by u implementací podnikových systémů měla být co nejnižší, čemuž by předpřipravený oborový balíček měl teoreticky nahrávat. Vysoká míra customizace totiž vždy indikuje, že si zákazník zřejmě nevybral toho správného dodavatele, navíc zavdává mnoho problémů do budoucna.

Článek byl publikován v ICT revue 3/2017.