Průzkum CPL Jobs: Stěhování za prací

V průzkumu CPL Jobs byli dotazováni zaměstnanci z Polska, České republiky, Slovenska a Maďarska ohledně mobility, aby společnost získala informace, které by jí pomohly pochopit, jaká jsou očekávání zaměstnanců, již jsou ochotni se kvůli práci přemístit či přestěhovat.

Průzkum ukázal, že jen v minulém roce se konkurenční podniky snažily najmout běžného specialistu nebo manažera více než desetkrát. Bez ohledu na velikost společnosti, průmysl, ve kterém působí, nebo strukturu společnosti. Pouhé porozumění pohnutkám a potřebám jednotlivých zaměstnanců pomůže vytvářet dlouhodobé a naplněné pracovní vztahy.

Doma jsem tam, kde mám práci

Evropské společnosti neustále trpí nedostatkem klíčových dovedností a velkým nesouladem talentu zaměstnanců na trhu. Navzdory vysoké míře nezaměstnanosti, která na konci roku 2016 činila v Evropské unii 8,2 %, je těžké si pracovníky najmout a udržet.

Podniky s těmito potížemi se snaží obsadit odborné pozice přistěhovalci. To je také důvod, proč mobilita populace Evropské unie roste - nová generace zaměstnanců vstupuje na trh a globální trendy potvrzují, že její nadšení z přestěhování narůstá.

Pozice, o které je největší zájem

Za posledních 5 let se přestěhovalo téměř 5 % evropské populace. U soukromých nájemníků byla míra stěhování vyšší než u vlastníků nemovitostí (v tomto období se přestěhovalo přibližně 43 % z nich).

Charakter mezinárodního přemisťování se navíc mění rychleji než kdy předtím a výzkum vývoje trendů ukazuje, jak se rodiny musí přizpůsobovat výrazně kratším a častějším úvazkům než před pouhou dekádou.

Kdo se stěhuje nejvíce?

Téměř 32 milionů obyvatel Evropské unie se v roce 2016 přestěhovalo.

- Lidé bydlící ve vlastních nebo v sociálních obydlích jsou ke změně bydliště méně ochotní.

- Jednotlivci s povoláním vyžadujícím vyšší úroveň vzdělanosti mají k mobilitě naopak blíže.

- U zaměstnanců pocházejících z jiné země byla zjištěna více než dvakrát vyšší pravděpodobnost přestěhování než u zaměstnanců, kteří jsou občany země, v níž pracují.

- Hlavní regiony zaznamenaly vysoký stupeň mobility svých rezidentů.

Povzbuzující faktory

Zaměstnanci před rozhodnutím o přesídlení do nového města zvažují mimo jiné i finanční náklady, které jsou s takovou změnou spojené. To je právě důvodem, proč 8 z 10 respondentů potvrdilo, že by je vyšší plat přesvědčil k opuštění rodné země. K takovému kroku jsou ale více otevřeni muži než ženy. Pracovníky v oblasti lidských zdrojů a v maloobchodě naplňuje možnost poznávání nové kultury a učení se cizím jazykům. Ženy uvádějí tyto hodnoty na nejvyšších pozicích svého seznamu. Maďaři ukázali největší zájem o relokaci v případě možnosti učit se novým jazykům.

Motivace k relokaci

Celkově bývají lidé svolní ke stěhování, pokud jim jsou zaručeny dodatečné výhody. Pouze 4 % dotázaných uvedla, že by je ke stěhování z rodné země nepřesvědčilo nic, a naopak 3 % dotázaných uvedla, že by byli ochotni se přestěhovat bez jakýchkoliv zvláštních faktorů.

Hlavní motivy

Nezáleží na věku, pohlaví, zemi původu, postavení, aspiraci, snech nebo sociálním statusu - zaměstnanci hovoří stejným mezinárodním hlasem -, nejdůležitějším faktorem pro učinění rozhodnutí o stěhování jsou ekonomická stabilita, pronájem a ceny bydlení.

Také politická stabilita nové země se stala přesvědčivou záležitostí. Všichni respondenti starší 26 let (obzvláště muži manažeři a specialisté) označili politickou stabilitu za vlivný faktor v procesu rozhodování.

Většina zaměstnanců by změnila svůj život, kdyby nová situace uklidnila jejich primární obavy. Chtějí se cítit bezpečně. To je důvod, proč jsou záležitosti jako nakupování a životní styl, noční život a outdoorové aktivity považovány za nejméně důležité motivy k přestěhování.

Motivy podle skupin

Kromě poskytnutí určité úrovně hospodářské stability (včetně nákladů na přemístění, ceny nájemného a bydlení) existují další, často překvapující faktory, které ovlivňují mobilitu pracovníků. Pro slovenské a maďarské zaměstnance stojí za zmínku sociální vztahy - respondenti nad 50 let zde poukazují na vzdálenost od domova jako na důležitý faktor, který ovlivňuje jejich rozhodování. S věkem ztrácejí svoji každodenní mobilitu, čím kratší je pro ně vzdálenost, kterou musí cestovat, tím pohodlněji se cítí.

Nejmladší respondenti považují přátelskost místních za jeden z nejdůležitějších motivů ve fázi rozhodování o přestěhování. Tato nejaktivnější sociální skupina si chce být jista tím, že její život po práci bude zábavný a atraktivní. Pro třicetileté je důležitým faktorem doprava, obvykle mají malé děti a potřebují v nové zemi zajistit kvalitní spojení pro všechny rodinné příslušníky.

Faktor času

Průzkum dále ukázal, že správné řízení relokace může napomoci společnostem k získání i k udržení klíčového personálu nebo k nadchnutí potenciálních zaměstnanců. Uvědomění si důležitosti trendů, k nimž patří právě relokace, může zahrnovat vytvoření nabídky relokačních balíčků zahrnujících pokrytí nákladů na stěhování či pomoc rodině. Rozšířenou možností je nabídka zkušební periody pro takovouto relokaci. Během tohoto období si může zaměstnanec předtím, než se rozhodne pro plné přemístění, vyzkoušet, jak mu nové prostředí vyhovuje. Zkušební lhůta je přitom výhodná i pro zaměstnavatele, snižuje totiž náklady v případě neúspěchu relokace.

Jak důležité jsou následující faktory při rozhodování o přestěhování se za prací do jiné země či města?

Téměř 33 % respondentů tvrdí, že preferují zůstat v zahraničí jeden až tři roky. Pouze 15 % respondentů ze zkoumaného vzorku deklarovalo, že jsou připraveni se přemístit do zahraničí natrvalo (většina z nich byla mužského pohlaví). Stejné procento lidí si vybralo jako ideální dobu pro pobyt v zahraničí šest měsíců až rok.

Tato tendence se zdá být stejná napříč všemi sektory. Výjimkou je oblast vzdělávání, koučování a školení, kdy jednotlivci preferují pro relokaci nejkratší možnou dobu. Naopak zaměstnanci dodavatelských řetězců jsou ochotni zůstat v zahraničí tři až šest let.

Článek byl publikován ve speciální příloze Kariéra&vzdělání.