Rok 2018 rokem příležitostí na trhu práce

V roce 2017 byl pracovní trh výrazně ovlivněn velice nízkou nezaměstnaností a tato situace se odrážela i v dalších trendech. Zaměstnanci si mohli vybírat z většího množství nabídek, na zaměstnavatele tak vznikal tlak přizpůsobit se nové situaci a být pro uchazeče zajímavější. Docházelo k růstu mezd napříč všemi obory, větší pozornosti se těšil i systém benefitů, které zaměstnavatelé nabízeli. Protože došlo k poklesu zájmu místních uchazečů o zaměstnání, celá řada firem se začala orientovat na zahraniční pracovníky.

Podle Českého statistického úřadu pochází nejvíce zaměstnaných cizinců ze Slovenska, Ukrajiny, Vietnamu, Polska, Rumunska, Bulharska, Ruska, Německa a Maďarska a nejčastěji obsazují pestrou škálu pozic - od dělnických profesí ve zpracovatelském průmyslu přes stavebnictví, maloobchod, sdílené podnikové služby až po vysoce kvalifikované pozice ve vývoji a výzkumu či v oboru informačních technologií.

Zaměstnávání cizinců přináší manažerům firem mnohá úskalí: od náročnějšího procesu náboru a výběru přes zvládání dodatečné administrativy v souvislosti s pracovním povolením či víz u cizinců ze zemí mimo EU až po zvládání jazykově-kulturních odlišností. A to vše přináší další náklady. Nelze tedy tvrdit, že cizinci jsou levnější než čeští zaměstnanci. Zaměstnavatelé navíc ze zákona musí za stejnou práci zaplatit stejnou mzdu bez ohledu na státní příslušnost zaměstnance, takže nemohou ušetřit na mzdě, jak si mnozí myslí. Přesto se firmy dnes z mnoha oborů musí na zahraniční pracovníky orientovat, aby jimi vyvážily nedostatek volných lidí v ČR.

Náborové příspěvky

Podle personální agentury Grafton vloni výrazně vzrostlo využívání referenčního programu, má jej nyní zavedený většina velkých českých zaměstnavatelů. Za doporučení nového kolegy díky němu mohou stávající zaměstnanci inkasovat nemalé odměny. Kromě těchto odměn, které se u běžných profesí obvykle pohybují v rozmezí od 1000 do 5000 Kč, ale výjimkou nejsou ani programy na doporučení za desítky tisíc, firmy hojně zavádějí i příspěvky náborové, tedy jednorázové odměny pro nově nastupující zaměstnance.

Náborový příspěvek se používá především tam, kde je největší nedostatek lidí. Nejčastěji jej firmy využívají pro získání pracovníků na pozice dělník, operátor výroby, skladník a programátor. Na dělnických pozicích se náborový příspěvek pohybuje běžně mezi 5-10 tisíci korun, u kvalifikovanějších profesí osciluje mezi 10-20 tisíci korun. U kvalifikovaných a nedostatkových povolání, typicky v IT, bývá jeho výše běžně 20-40 tisíc, přičemž výjimečně mohou tyto pobídky dosáhnout až na 100 tisíc korun.

Regionální specifika

Oproti loňskému roku se ze strany uchazečů o práci dá očekávat vyšší zájem kandidátů o pohovor. V řadě případů však půjde především o to, zjistit svou cenu na trhu práce. Z tohoto důvodu se dá předpokládat snaha zaměstnavatelů srovnat mzdy s konkurencí v daném regionu a více investovat do loajality zaměstnanců. Mzdy již ve většině regionů neporostou skokově, jak tomu bylo v roce 2017. Výjimku by mohlo tvořit Českobudějovicko, kde dnes zaměstnavatelé bojují s rostoucím trendem dojíždění Čechů do sousedního Rakouska či Německa.

"I vzdálenost 100 km se Jihočechům vyplatí kvůli vyšší mzdě za hranicemi překonat," říká Jitka Součková z Grafton Recruitment.

Nejen peníze, ale i benefity

Zatímco v loňském roce se na první příčce žebříčku nejoblíbenějších benefitů personální agentury Grafton Recruitment umístilo jazykové vzdělávání, letos je to 13. plat, následovaný příspěvkem na bydlení. Zajímavé rovněž je, že z žebříčku benefitů, u kterých poptávka převyšuje nabídku, vypadlo jazykové vzdělávání či home office. Není to proto, že by o tyto benefity ztratili zaměstnanci zájem, spíš je už většina zaměstnavatelů zavedla.

Stravenky anebo mobilní telefon i pro soukromé účely považují uchazeči za samozřejmost. Zájem klesá taktéž v případě vánočních večírků a dárků od zaměstnavatele, příspěvků na kulturní a sportovní aktivity, teambuildingů, či dokonce občerstvení na pracovišti. Jde přitom o benefity, které nabízí většina firem.

Zkrácené úvazky a diverzita

Zkrácené úvazky patří mezi oblasti, jejichž potenciál při náboru zaměstnanců firmy ke své škodě příliš nevyužívají. Existuje přitom nemalá skupina uchazečů, kterým by možnost kratšího úvazku vyhovovala - především rodiče pečující o mladší děti. Průnik nabídky ze strany firem a poptávky ze strany uchazečů je malý, v současné době především ke škodě zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé v ČR stále preferují klasické osmihodinovky, pokud někteří na vybrané pozice nabízejí kratší úvazky, tak se to adekvátně odráží na výši mzdy a i tak je to v řadě případů předkládáno jako benefit.

Stále více úspěšných firem, například z oboru podnikových služeb, se přitom zaměřuje na ženy jako na primární zdroj kvalitních zaměstnanců. Podle Jany Vodákové ze společnosti SAP Services, která má vyrovnaný počet mužů a žen, obvykle vykazují vyšší míru inovací, zaměření na skutečné potřeby zákazníků a v neposlední řadě i větší sounáležitost zaměstnanců se společností. "V SAP Services tvoří ženy dokonce 73 % všech zaměstnanců. Nabízíme jim celou řadu benefitů zaměřených na flexibilitu práce a pomoc s péčí o děti. Průměrný věk pracovníků totiž činí 31 let, což je období, kdy se ženy často snaží skloubit rodinu a práci. O tom, že to funguje, svědčí i 67% podíl žen ve zdejším managementu," přibližuje Jana Vodáková.

Mileniálové

Mileniálové, definováni jako lidé narození mezi počátkem 80. let a druhou polovinou 90. let, se stávají hlavní pracovní silou. Pro řadu firem budou letos představovat velkou výzvu a důležitou příležitost, jak získat kvalitní a perspektivní zaměstnance, kteří si rozumí s moderními technologiemi. Požadavky mileniálů či generace Y na pracovním trhu bývají náročné. Nestačí jim pouze adekvátní mzda, kterou beztak především absolventi považují za nízkou, ale hledají u zaměstnavatelů i další pro ně důležité aspekty. Chtějí vykonávat smysluplnou práci, podporují inkluzi a dobrovolnické aktivity, preferují zaměstnavatele s dobrým brandem a vyžadují firemní kulturu na úrovni.

O tom, že pro zaměstnavatele není situace na pracovním trhu jednoduchá, svědčí aktuální statistiky, které ukazují, že na jednoho uchazeče připadají zhruba tři volná pracovní místa.

Článek byl publikován v lednovém čísle magazínu Kariéra speciál.