Technologie ve zdravotnictví ušetří čas a peníze

Chytré náramky měřící výdej energie a spánkovou aktivitu, váha, která zjistí nejen hmotnost a změří tělesný tuk, ale rovnou navrhne i odpovídající jídelníček, nebo mobilní aplikace zdravotních pojišťoven, ve kterých je možné kontrolovat čerpání a úhrady za lékařskou péči. To je jen několik nejjednodušších příkladů využití nových technologií v oblastech nazývaných jako smart health či mHealth. Vznikají ale také mnohem sofistikovanější řešení, například jde o systémy pro určování diagnóz a vhodné léčby na základě analýz velkých dat a technologie umělé inteligence nebo se propojují lékařské týmy z různých konců světa prostřednictvím videokonferencí.

Podle Rostislava Babaríka, manažera pro oblast zdravotnictví v českém Microsoftu, existují v zásadě čtyři směry, kterými mohou moderní technologie ve zdravotnictví pomáhat. Základem je podle něj oblast efektivního řízení, kdy IT pomáhá s optimalizací nákladů či se sledováním zdravotních a ekonomických kvalitativních ukazatelů.

Druhá oblast se přímo týká výkonu lékařské péče, která pomáhá zkvalitňovat zavádění nových metod a postupů do způsobu léčení. Může jít například o zapojení umělé inteligence do vyhodnocování zdravotnické dokumentace, rentgenových snímků a dalších výsledků vyšetření k analýze možných onemocnění. Pokud se podaří propojit znalosti zdravotnických vědeckých týmů se zkušenostmi lékařů z velkých prestižních nemocnic, může z výsledků takové spolupráce čerpat i relativně malá nemocnice.

Třetí oblast souvisí s aktivním zapojováním pacientů do procesu léčení a péče o vlastní zdraví. Již dnes je na trhu množství zařízení, která mohou napomoci v léčení pacientů na dálku. Je však třeba předávat informace z těchto zařízení specialistovi, respektive lékařskému systému, který s vyhodnocením těchto dat pomůže, bezpečnou cestou. Tím se dostáváme ke čtvrté oblasti, týkající se zabezpečení citlivých osobních dat a lékařské dokumentace, stejně jako dat plynoucích ze zařízení na vzdálený monitoring pacienta.

Práce na dálku - nově i ve zdravotnictví

Oblasti zdravotnictví se nutně nemohou vyhnout moderní trendy, prosazující se v našich soukromých i profesních životech. Jsme zvyklí na mobilní aplikace ve smartphonech a komunikaci na dálku s reakcemi v reálném čase. Vysokou úroveň kvality poskytovaných služeb a zákaznického servisu nastavují především internetoví obchodníci a my ji začínáme vyžadovat všude - u telekomunikačních operátorů, dodavatelů energií a konečně také u zdravotnických zařízení. Prostor pro "mobilní" zdravotnictví a lékařská vyšetření na dálku je přitom značný, jak potvrzuje například Zuzana Jakubová, ředitelka divize zdravotnictví ve společnosti Arbes Technologies: "Mobilní technologie umožňují lékařům zpracování informací novým způsobem. Například dokumentovat stav pacienta prostřednictvím fotografie na mobilním zařízení, změnit medikaci při vizitě nebo pořizovat hlasový záznam při popisu rentgenových snímků."

Společnost Arbes Technologies má pro telemedicínu, tedy vzdálenou komunikaci s pacientem a sledování jeho zdravotního stavu, připraveno řešení pro vzdálený monitoring pacienta, tzv. Re-homing, které je určeno ke sledování vitálních funkcí pacienta v domácím prostředí. Systém zpracovává například aktuální data z kardiostimulátorů a umožňuje monitoring více pacientů z jednoho místa - bez návštěv pacientů. Zdravotnický personál je na případné zhoršení stavu sledovaného pacienta upozorňován prostřednictvím barevného semaforu.

Také Microsoft sází na posilování komunikace mezi zdravotními institucemi a pacienty a pomáhá za tímto účelem vytvářet portálová řešení, která mohou jednak informovat pacienty o jejich aktuálním zdravotním stavu a možnostech léčby, ale také podporují aktivní zapojení pacientů při doléčování a sledování jejich kondice pomocí tzv. nositelných zařízení. "Máme partnery, kteří umí do informačních systémů zdravotnických zařízení integrovat aplikace pro objednávání pacientů s možností změny návštěvy pacienta dle vytíženosti daného lékaře, to vše automatizovaně a bez ruční práce dalších administrativních pracovníků," říká Rostislav Babarík z Microsoftu. V oblasti participace pacientů se pak rozvíjí řešení, která umí sledovat stav pacienta, zasílat data do nemocničních informačních systémů a při kritickém stavu informovat příslušného lékaře. Všechna tato data mohou procházet automatizovaným vyhodnocením se zapojením technologií umělé inteligence. Získané výsledky pomohou i dalším pacientům s podobnými příznaky a diagnózou v úspěšnější léčbě.

Nejcitlivější data

Zásadním problémem, který je třeba při digitální transformaci zdravotnictví vyřešit, je bezpečnost osobních dat. Rozsah rizik spojených s daty z různých fitness náramků se projevil relativně nedávno, když kvůli sdílení běžeckých tras vojáků došlo k vyzrazení polohy amerických vojenských základen. Uživatelé mobilních aplikací měřících jejich pohybové aktivity, srdeční tep nebo třeba spánkovou aktivitu zpravidla vůbec neřeší zabezpečení a možnost nechtěného zveřejnění osobních informací. Nedávný průzkum společnosti CompuGroup Medical (CGM), realizovaný agenturou STEM/MARK, navíc ukázal, že téměř osm z deseti Čechů nemá informace o tom, jakým způsobem pracuje jejich lékař s poskytnutými osobními informacemi, které mohou být daleko citlivější než data o jejich sportovních výkonech.

Nakládání s lékařskými záznamy samozřejmě rovněž podléhá nové evropské směrnici o ochraně osobních údajů (GDPR), na základě které mají pacienti nově větší právo kontrolovat, jak se s jejich citlivými údaji v rámci ordinace či nemocnice nakládá. Každý má právo zjistit, jaká data o něm lékař či zdravotnické zařízení má, komu všemu je poskytuje či poskytl, kde a jakým způsobem je ukládá a zpracovává a jakým způsobem jsou zabezpečena a archivována.

Širší využití ICT a moderních technologií ve zdravotnictví samozřejmě předpokládá sdílení informací o pacientech mezi různými zdravotnickými zařízeními a jejich systémy. To je téměř nemožné bez digitalizace, která je zároveň jedním z možných řešení, jak splnit požadavky regulace GDPR. "Dlouhodobě sledujeme tendenci sdílet data mezi poskytovateli zdravotní péče. V tuto chvíli díky GDPR vidíme i přechod na plně elektronickou zdravotnickou dokumentaci. Tento fenomén je nyní otázkou jak u ambulantních zařízení, tak i nemocnic. Digitalizace v nemocnicích má navíc i významnou podporu z fondů EU," říká Radek Chvosta, marketingový ředitel AIS ve společnosti CompuGroup Medical.

Chybějící standardizace

S bezpečností a přenosem zdravotních dat souvisí i otázka standardizace, která je právě v tomto oboru relativně složitá. Asi z desítky mezinárodních standardů ve zdravotnictví se u nás plně dodržuje pouze jediný a další dva jen částečně. V oblasti smart health lze přitom očekávat ještě další rozvoj standardů, především kvůli výměně dat mezi systémy zdravotnických zařízení a ukládání dat do cloudu. Ukládání dat, včetně ukládání citlivých informací, podléhá množství technologických a bezpečnostních standardů (ISO 27001, ISO 27018, ISO 27017 apod.), oborových standardů (např. HIPAA, NHS ve zdravotnictví apod.) i servisních a auditních standardů (SOC 1, SOC 2 apod.).

"Očekáváme, že se v ČR prosadí mezinárodní standardy pro bezpečný přenos dat, jako je EHR a PCEHR, v případě telemedicíny EMR a principy IEEE. Ideálním řešením je podle nás vytvoření šifrovaného přenosu dat a nutnou podmínkou standardizace zabezpečení dat je vznik legislativy na úrovni národní směrnice," vysvětluje Zuzana Jakubová z Arbes Technologies.

Kvalita místo kvantity

Na další vývoj v oblasti zdravotnictví s podporou moderních technologií se soustřeďují analytici po celém světě. Zásadním problémům zdravotnictví se věnuje například i analýza Globální výhled pro oblast zdravotní péče v roce 2018 společnosti Deloitte, která zmiňuje i základní předpoklady pro rozvoj tzv. chytrého zdravotnictví. Patří mezi ně především cílení zdravotní péče - v místě i čase, ale také pokud jde o přesnější diagnostiku a medikaci. Jako klíčovou vidí analytici také otázku komunikace - ať už mezi subjekty poskytujícími lékařskou péči nebo mezi lékaři a pacienty. Zvýšení efektivity celého zdravotnictví pomůže snížit plýtvání a rozšířit zdravotní péči i tam, kde dříve chyběla. Deloitte zmiňuje i důležitost omezení administrativní zátěže, aby se lékaři a další zdravotnický personál mohli skutečně věnovat pacientům. Také s tím mohou podle nich moderní technologie pomoci.

Radek Kubeš

Článek byl publikován v červnovém vydání magazínu ICT revue.