Digitální revoluce ve zdravotnictví je na spadnutí

Technický pokrok a digitalizace, které umožní informační provázanost celého systému, povedou ke konci zdravotnictví, jak ho známe. Hovoříme o konceptu Health 4.0, jakési technické revoluci ve zdravotnictví, která je analogická právě probíhající tzv. čtvrté průmyslové revoluci a trendu digitalizace veřejné správy.

Health 4.0 představuje koncept zdravotní péče, kde všechny zúčastněné subjekty včetně lékařů, pacientů, zdravotnických zařízení a institucí, veškeré technické přístroje a zařízení a také veškerá data jsou propojeny pomocí internetu nebo internetu věcí. Toto digitální propojení umožňuje zefektivnit diagnostiku, léčbu a ošetřování, ale také podporuje individuální odpovědnost za zdravotní stav.

Digitálně propojený zdravotnický systém budoucnosti by měl zajišťovat efektivní zdravotní služby a neustálé zkvalitňování péče o pacienty, snižovat léčebné i administrativní náklady, optimalizovat procesy a umožňovat individuální přístup ke zdravotní péči. V neposlední řadě by měl pomoci stabilizovat financování.

Aby vizi Health 4.0 bylo možné uskutečnit, musí být všichni účastníci propojeni a mít možnost rychle a bezproblémově sdílet informace a dokumentaci, za předpokladu, že k tomu mají patřičné oprávnění a splňují nezbytné podmínky. K tomu je nutné, aby byly informace předávány v kompatibilních formátech prostřednictvím vysoce zabezpečené infrastruktury pro výměnu důvěrných dat.

Ke slovu přichází technologie tzv. 3. platformy IT včetně analýzy velkých objemů dat, mobility, cloudu a virtualizace, umělé inteligence, rozšířené reality a 3D metod, telematiky s využitím nositelné diagnostické a léčebné elektroniky, robotiky a internetu věcí. Platformou pro vzájemné propojení všech elementů, jakýmsi srdcem digitálně propojeného zdravotnictví, je telematická infrastruktura, tedy síť, která umožňuje ověřeným účastníkům vzájemně komunikovat a tvoří uzavřený důvěryhodný ekosystém s vysokou mírou zabezpečení a spolehlivým ověřováním identit uživatelů (pacientů), poskytovatelů zdravotní péče a technických prvků.

Ústředním prvkem nového zdravotnictví je pacient

Pacient je bezpochyby nejdůležitějším článkem digitálně propojeného systému zdravotnictví, jehož cílem je udržovat a ideálně zlepšovat kvalitu pacientova života. Pacientovi tedy musí být poskytována nejlepší možná a včasná zdravotní péče, kdykoli ji potřebuje. Aby se však stejného servisu při omezených prostředcích mohlo dostávat všem pacientům, je nutné optimalizovat léčebné postupy a minimalizovat počet návštěv u lékaře.

To umožňují zmiňované technologie - nositelná elektronická zařízení, která průběžně sledují stav pacienta, včas upozorní na odchylky a rizika. Informační systémy s prvky umělé inteligence na základě analýzy historických dat - zdravotních záznamů od všech poskytovatelů péče - a pacientovy kompletní anamnézy pomáhají se stanovením aktuální diagnózy a návrhem možných způsobů léčby včetně jejich statistické úspěšnosti. Lékař tak může rozhodnout o optimálním léčebném plánu.

Poskytovatelé péče musí vzájemně komunikovat

Data do primárního systému musí plynout od všech poskytovatelů péče - praktických lékařů a ambulantních specialistů, nemocnic, rehabilitačních center a dalších. Přístup k uceleným a jednotným informacím - výsledkům vyšetření včetně laboratorních, léčebným plánům, snímkům ze zobrazovacích metod atd. - je obzvlášť důležitý v případech, kdy se na péči podílí více než jeden lékař či instituce. Cílem je, aby systém zprostředkovával různě strukturované informace (text, obraz, audio, video...) jednotným způsobem, který umožní automatizované zpracování dokumentace. To vše přispívá jednak k lepšímu rozhodování a optimalizaci postupu péče o pacienta včetně omezení rizika chyb a duplicit, případně konfliktů v léčebných úkonech, jednak ke snížení administrativních i léčebných nákladů.

Finanční aspekty

Vybudování telematické infrastruktury jako základu digitální transformace zdravotnictví si samozřejmě vyžádá značné náklady a další investice musí plynout do zavádění moderních technologií, od jednoduchých osobních diagnostických zařízení přes robotizaci chirurgických zákroků po umělou inteligenci v diagnostice závažných onemocnění. Digitálně propojené zdravotnictví však bude vedle pacientů a poskytovatelů péče významným přínosem i pro zdravotní pojišťovny. Snížením nákladů díky zefektivnění péče o jednotlivého pacienta dojde k uvolnění dodatečných zdrojů. Zároveň pojišťovny získají přesný a aktuální přehled jak o výkonech prováděných zdravotnickými zařízeními, tak o péči čerpané jednotlivými pacienty a ve výsledku o trendech, což jim pomůže lépe plánovat hospodaření s dostupnými prostředky.

Jak jsme na tom u nás

V České republice se digitalizaci zdravotnictví věnuje Národní strategie elektronického zdravotnictví, která popisuje konkrétní projekty a kroky směřující k vytvoření potřebného právního a technického rámce. Definuje cíle v oblasti zdravotnictví na národní úrovni a popisuje, jak k jejich dosažení přispěje elektronizace. Ačkoli by měl být centrální systém využíván zdravotnickými pracovníky i občany povinně, stát nehodlá vytvářet žádný megalomanský centralistický projekt. Zajistí pouze základní stavební kameny elektronizace, které umožní postupný vznik a realizaci účelných dílčích projektů, sladěných se strategickými záměry strategie a principy, které stanoví. To znamená, že jednotlivé informační systémy mohou vznikat nezávisle na sobě, ale musí být schopné si vzájemně předávat data při dodržení bezpečnostních standardů vyžadovaných v systémech veřejné správy.

Článek byl publikován ve speciálním vydání ICT revue.