Jak pracovat s Generací Z? „Mladí dospělí“ potřebují časovou flexibilitu, mění se i jejich preference sociálních sítí

Generace Z, neboli ti narození zhruba po roce 1994, tvořila na konci roku 2017 už téměř pětinu populace ČR. Třetina z nich – tedy asi 6,5 % naší populace – jsou pak lidé ve věku 17 až 23 let, tedy ti, kteří právě vstupují na pracovní trh nebo jsou již několik let jeho součástí. Další zhruba třetinu Generace Z tvoří dnešní školáci mezi 10 a 16 lety, kteří se ekonomicky aktivními stanou během několika příštích let.

„Ve druhé polovině 90. let a na počátku nového milénia se u nás rodilo historicky nejméně dětí od konce války, a právě tyto slabé generace v současnosti vstupují na pracovní trh. Ve spojení s možností cestovat a pracovat v zahraničí nebo s možnostmi online světa se z pohledu HR jedná o velmi složitou situaci, která mimo jiné vyžaduje zaměření na stále mladší cílové skupiny,“ říká Michal Hardyn, zakladatel profesního portálu VímVíc.

Generaci Z se někdy také říká „mladí dospělí“, a to díky zodpovědnějšímu přístupu k řadě věcí, větší samostatnosti a také obecně pesimističtějšímu pohledu na budoucnost. Tyto hodnoty se následně promítají i do úvah o profesním životě. Jako lepší oproti generaci svých rodičů vnímají například přístup k informacím, vzdělání nebo možnost vybudovat uspokojující kariéru. Naopak jako horší vnímají možnost zabezpečení se na důchod nebo jistotu pracovního místa.

Generace Z versus HR

Jak tedy s Generací Z zacházet? V první řadě je třeba si uvědomit technologický vývoj a dokázat reagovat na posuny v důležitosti jednotlivých komunikačních kanálů. „Zatímco Generace Y trávila většinu času na desktopu a v jejím životě hrála ještě podstatnou roli televize, u Generace Z hrají prim smartphony a sociální sítě, televize je jen doplňkovým prostředkem. Jako svébytnou sociální síť naopak začali příslušníci této generace vnímat Youtube, který pomalu dohání Facebook. Na vzestupu je také Instagram, mladí Češi naopak výrazně méně využívají Twitter,“ vysvětluje Michal Hardyn.

Zatímco pro Generaci Y bylo formální vzdělání důležitější než praxe a informace, příslušníci Generace Z chtějí sbírat zkušenosti v pracovním procesu. Ve velkých organizacích pak pracují jako nezávislé jednotky, využívají online výzkumy, virtualizaci a kladou důraz na inovace. „Právě snaha dělat věci efektivněji, novými tvůrčími způsoby a za pomoci moderních technologií je u Generace Z často chybně zaměňována za lenost. Pro zaměstnavatele je ale důležité, aby mladým lidem nabídli takové podmínky, ve kterých budou mít motivaci pracovat. To znamená možnost organizovat si svůj čas, vykonávat tvůrčí práci, ve které vidí smysl, nebýt v roli podřízených, ale spolupracovníků, a mít stejné možnosti jako jejich výše postavení kolegové,“ jmenuje Michal Hardyn.

S dorůstáním příslušníků Generace Z do produktivního věku roste nutnost HR oddělení přizpůsobit se jejich požadavkům. „Stále větší roli v rozhodování o výběru zaměstnavatele hrají i autentické recenze zaměstnanců, a to i mezi mladými lidmi, kteří jsou podobným způsobem zvyklí rozhodovat se například o nákupu elektroniky nebo výběru hotelů,“ doplňuje Ivo Prax z portálu VímVíc, na kterém kromě nabídky volných pracovních míst a vzdělávacích kurzů naleznete v současnosti přes 10  000 zaměstnaneckých hodnocení týkajících se 3 200 firem.