V průmyslu svou sílu data teprve ukážou

Jakou sílu dnes mají data v průmyslu?

Na rozdíl od zákaznických dat zatím nemají tu cenu, kterou by měla a budou mít. Výstupy z dat umožní firmám dělat lepší rozhodnutí, přizpůsobit se trhu a najít nové obchodní modely. Vezměte si Uber − všichni věděli, že je možné svézt někoho autem, ale nikoho nenapadlo vymyslet službu, která dá všem zájemcům do ruky vhodný nástroj. Přitom stačilo vyjít z vhodných dat, napsat aplikace a nabídnout je lidem.

Jak to udělat, aby data tu cenu měla?

Dnes nejvíc chybí uzavření jakési hodnotové smyčky. Data sama o sobě vedou jen k nějaké informaci, ale na ni je třeba rychle reagovat a upravit příslušný proces. Pokud dokážeme vytvořit správné datové modely, systém je schopen se sám učit, upravovat je a rozvíjet.

Představte si to na příkladu města. V nějaké jeho části vznikne dopravní zácpa, která způsobí lokální zvýšení emisí. Pokud bude mít město k dispozici příslušná data a datové modely, může na to dynamicky reagovat například změnou pracovního režimu blízké spalovny či teplárny. Když budou systémy propojené, jejich správce bude jen určovat, jaké parametry jsou pro město či výrobní podnik v tu chvíli optimální. Vše ostatní bude probíhat automaticky.

Co tedy změnit, aby to tak fungovalo?

Problémem je fragmentace − ve světě průmyslového internetu věcí má dnes podle různých studií čtyři nebo pět největších hráčů jen zhruba 20 procent trhu. To je velký rozdíl oproti IT světu, kde několik gigantů ovládá většinu trhu. S tím souvisí roztříštěnost různých datových formátů, sběrnic či komunikačních rozhraní strojů. Dnes prakticky neexistuje ucelené řešení digitalizace v průmyslu, žádný dodavatel není schopen sám takové řešení dodat, byť to někteří říkají. Je proto třeba vytvořit určitý ekosystém firem. Potřebujete nejen experty na různé řídicí systémy, kteří jsou schopni je propojit tak, aby spolu komunikovaly, ale například i pohled právníků, personalistů a dalších odborníků.

Chápou už firmy potřebu a výhody digitalizace?

Řada z nich podceňuje nutnost co nejrychleji začít. A že je třeba systematický a celostní přístup. Většina firem nemá tolik peněz, aby mohly zavést všechno potřebné najednou. Ale měly by se rozhodnout, že budou k digitalizaci směřovat, a začít dělat příslušné kroky. Rychlost si mohou určovat individuálně podle vlastních možností či situace na trhu, ale důležitá je ta strategie.

A dělají to?

Řada společností se zaměřuje na co nejlepší finanční výsledky daného roku a opomíjí dlouhodobější pohled. Manažeři jsou majiteli a investory tlačeni k dosahování co nejlepších finančních výkazů. Z nich ale není moc dobře poznat, kde podnik bude za pět let. Více digitalizovaná firma může mít aktuální finanční ukazatele horší, ale za pět let může být v mnohem lepší pozici. Většinou společnosti začínají investičně nejrychleji návratnými projekty typu produktivita, kvalita či energie. Ale ne vše, co by z pohledu digitalizace bylo třeba udělat, má návratnost do tří nebo pěti let. Firmy však musí pochopit, že když do toho nepůjdou, může je to i zničit. Se stávajícími technologiemi je možné produktivitu zvyšovat v jednotkách procent. Velký skok ale může přijít jedině s jinou strategií a právě tu představuje digitalizace.