Angličtina už nestačí, znalost dalšího jazyka je nutná

Nedávný průzkum, který zrealizovala personální agentura Grafton Recruitment ve spolupráci se společností Nolama ukázal, že pokročilou znalostí jazyka se může pochlubit jen 36 % Čechů. Je to sice o 10 procentních bodů více než loni, zaměstnavatelům to ale stále nestačí. Více než dvě třetiny pracovních pozic totiž vyžadují alespoň dobrou znalost angličtiny, která je v mnoha firmách často využívána jako firemní jazyk, třetina pak dokonce znalost dvou cizích jazyků. Zmíněný průzkum ukázal, že anglicky se na různých úrovních domluví 66 % respondentů a s obrovským odstupem následuje jazyk německý, jehož znalost prokázalo pouhých 12,5 % uchazečů. Francouzština je se 7 % na třetím místě, čtvrtá je ruština a pátá španělština.

Čím více jazyků, tím více šancí

Kromě angličtiny je ve firmách velký hlad po němčině. Nejde jen o výrobní firmy, ale i o finanční instituce, podniky působící v oblasti informačních technologií a samozřejmě i společnosti z oboru sdílených podnikových služeb. Tento obor je obecně na pracovnících se znalostí jazyků závislý. Podle oborové asociace ABSL se v centrech podnikových služeb v ČR využívá celkem 33 jazyků. Nejde přitom jen o evropské jazyky, jako je francouzština, nizozemština, švédština či španělština, ale i jazyky méně obvyklé, například korejština či hebrejština. Kdo tedy vedle angličtiny zvládá některý z těchto jazyků, nemusí se o svou kariéru bát. "Celou řadu jazyků bohužel u českých kandidátů nelze najít, proto musí centra podnikových služeb často nabírat i experty ze zahraničí. V oboru dnes pracuje již zhruba 35 % cizinců," říká Jonathan Appleton, ředitel ABSL.

Studenti jsou na tom nejlépe

Znalostí dvou a více jazyků se může chlubit zejména mladší generace. Tradičně jsou na tom nejlépe studenti uměleckých a humanitních oborů. Podle údajů MŠMT ovládají téměř všichni studenti alespoň jeden cizí jazyk. Dva jazyky potom zvládá 50,8 % studentu? a 21,5 % studentu? umí tři nebo více cizích jazyku?. Co se angličtiny týče, polovina studentů hodnotí svou znalost jako velmi dobrou. "Pro nás je angličtina základní požadavek, který na uchazeče máme, spolu se zájmem o obor a schopností práce s technologiemi. Další cizí jazyk je výhodou, naopak netrváme na znalosti češtiny," říká Petr Havelka, ředitel české pobočky SAP Ariba.

Znalost cizích jazyků uchazečů

"Studentům či čerstvým absolventům, kteří se u nás hlásí o práci, doporučujeme pro zlepšení jazykových znalostí výjezd do zahraničí či kontakt s rodilým mluvčím," říká Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment, s tím, že dobrým tréninkem cizích jazyků může být pro studenty i brigáda v mezinárodních centrech podnikových služeb. Například v SAP Services pracují lidé 66 národností. Pro trénink jakéhokoliv cizího jazyka je to tedy ideální prostředí.

Úroveň znalostí českých uchazečů neodpovídá požadavkům zaměstnavatelů

Požadovanou úroveň znalosti jazyka zaměstnavatelé obvykle uvádí dle Společného evropského referenčního rámce, který definuje celkem šest kategorií. Nejnižší úroveň, tedy začátečníka, který rozumí základním slovům a pojmům, představuje A1, nejvyšší úroveň, tedy člověka disponujícího profesionální znalostí jazyka slovem i písmem pak C2. Nejvyšší znalost jazyka (C1 či C2) prokázalo v průzkumu 36 % testovaných respondentů, střední úroveň jazyka (B1/B2) ovládalo 54 %, začátečníků či pokročilých začátečníků (A1/A2) bylo 10 %. Z analýzy čtyř desítek tisíc nabízených pracovních pozic ovšem vyplynulo, že úroveň C1/C2 byla vyžadována pro 46 % z nich, je tedy potřeba jazykové vzdělávání ještě zintenzivnit, a to nejen formou firemních jazykových kurzů, ale i v rámci škol. "Kandidátům doporučujeme do životopisu uvádět znalost jazyka dle Společného evropského referenčního rámce a hlavně pravdivě. Skutečnost se totiž vždy ukáže na pohovoru nebo při testech," říká Jitka Součková a radí: "Existuje řada možností, kde si lze zdarma úroveň otestovat."

Jazykový kurz oblíbeným benefitem

Jazykové vzdělávání je ve firmách velmi populární. Zaměstnavatelé jej obvykle poskytují jako benefit, což zaměstnanci vítají, zvlášť pokud jsou svými nadřízenými vhodně motivovaní. Například tím, že jim při dosažení určité jazykové úrovně firma proplatí mezinárodní jazykovou zkoušku či zahraniční pobytový kurz. Výuka obvykle probíhá buď on-line, anebo ve spolupráci s vybranou jazykovou školou a vždy se klade důraz na časovou flexibilitu, aby bylo možné skloubit studium s pracovními povinnostmi. Zajímavé je bezpochyby i to, že o jazykové kurzy jeví čím dál větší zájem i dělníci a další pracovníci z výrobních provozů.

Pravidelnost výuky již od dětství

Úroveň znalosti jazyků jistě poroste s dospíváním nové generace. Dnešní rodiče si urgentní potřebu jazykového vzdělávání uvědomují a často s ním u svých dětí začínají již v útlém věku.

Jazyky používané v centrech podnikových služeb (%)

Nutno však říct, že raný začátek výuky ještě nezajišťuje kvalitní osvojení cizího jazyka. To totiž závisí na dostatečné hodinové dotaci pro výuku a samozřejmě i na její pravidelnosti. Dobrou zprávou v tomto ohledu je, že od roku 2013 se v ČR zavedla povinná výuka druhého cizího jazyka pro základní školy. Děti se kromě angličtiny učí španělštinu, němčinu, francouzštinu a ruštinu.

Česká republika se tak řadí k více než polovině zemí Evropské unie, které tuto povinnost mají, a podporují tak princip mnohojazyčnosti. Problém ovšem nastává v oblasti sekundárního všeobecného vzdělávání. Na gymnáziích je situace tradičně velmi dobrá, výrazně hůř je na tom ale střední odborné vzdělávání. Dnešnímu trhu práce by pomohlo, kdyby studenti těchto škol mohli pokračovat ve studiu cizích jazyků ve stejné míře jako na základní škole.

Článek byl publikován v magazínu Kariéra speciál.