Finanční gramotnost je v podnikání klíčová

Nejefektivnějším způsobem, jak tyto zásadní informace získat a vyhnout se tak v budoucnu vážným problémům, je bezesporu studium. A to buď pomocí speciálních kurzů, workshopů či konferencí, nebo přímo na státní či soukromé vysoké škole. Zkušenosti s podnikateli, kteří si chtějí zvýšit svou finanční gramotnost, mají například na Vysoké škole finanční a správní. "Někteří z našich posluchačů začali s podnikáním hned po absolvování střední školy, takže pro studium na vysoké jim v té době chyběl čas, energie a možná i motivace. Tuto motivaci získávají nyní, poté co se stali úspěšnými podnikateli a cítí, že by bylo užitečné doplnit své praktické zkušenosti o teoretické základy," říká o motivaci podnikatelů zasednout znovu do školních lavic Petr Budinský, prorektor pro vzdělávací činnost.

Jeho slova potvrzuje i Kateřina Langhammerová, jednatelka Centra služeb pro podnikání. "Podle mého názoru je motivací podnikatelů ke vzdělávání zejména touha naučit se něco nového, rozšířit si své znalosti a dovednosti, zapracovat na svém osobním rozvoji a posunout se dál."

Jenomže finanční gramotnost v sobě zahrnuje poměrně velkou škálu různých podoblastí a vybrat pro sebe správný kurz není úplně jednoduché. Podnikatelé si tedy musí dopředu ujasnit, co je v jejich byznysu důležité, případně co nefunguje úplně dle jejich představ, a teprve potom vybírat konkrétní kurz. "Rozhodnutí studovat byznys na vysoké škole ve mně nějakou dobu zrálo, než jsem pochopil, že vzdělání a obchodní zkušenosti ostatních mohou být tím nástrojem, jak změnit horskou dráhu mého podnikání na stabilní a dlouhodobě udržitelný růst," vzpomíná na rozhodnutí studovat Přemysl Písař, majitel společnosti Zahradnictví Plzeň, a dodává, že zvolil obor řízení podniku a podnikové finance na Vysoké škole finanční a správní. Podnikatelé jej tam studují nejčastěji, protože získají znalosti jak v oblasti managementu, tak v oblasti financí a jsou pak schopni podívat se na své podnikání komplexně.

Kromě tří- či pětiletého studia na vysoké škole je možné podobné informace získat i pomocí intenzivních kurzů, které jsou vypisovány jak pro začínající podnikatele, tak pro ty zkušenější, kteří si chtějí spíše jen prohloubit stávající znalosti. "Ti, kteří své firmy teprve rozjíždějí, u nás navštěvují kurz základů podnikání, který se věnuje tématům tržní ekonomiky, finančního řízení podniku, peněžních a kapitálových trhů, bankovnictví a pojišťovnictví. Lidé, kteří již podnikají delší dobu, si objednávají například kurzy, které jim pomohou rozvíjet jejich manažerské dovednosti nebo komunikační a prezentační dovednosti," říká Kateřina Langhammerová z Centra služeb pro podnikatele.

Bez finančního vzdělávání se může podnikání brzy zhroutit

Trh služeb je v dnešní době již nasycený téměř ve všech oblastech, proto je nesmírně obtížné na něm uspět. Aby se podnikatelé postupně neutopili v řetězci špatných rozhodnutí, musí podle Petra Budinského rozumět základním zákonitostem na finančních trzích, orientovat se ve finančním plánování a v neposlední řadě rozumět i základům finanční analýzy. "Pokud podnikatelé výše uvedené znalosti nemají, mohou například jen těžko vyhodnotit některá rizika, jimž čelí v souvislosti se svým byznysem. Jako příklad bych uvedl podnikatele, který vyváží své výrobky na Slovensko, takže inkasuje platby v eurech, zatímco jeho náklady jsou v korunách. Bez hlubších znalostí nebude schopen ošetřit kurzové riziko, přičemž si možná ani toto riziko neuvědomí."

Chybná rozhodnutí, která mají vliv na prosperitu podniku, však mohou přicházet odkudkoliv. I když to není vždy na první pohled patrné, i měkké dovednosti velmi výrazně ovlivňují celkovou atmosféru ve firmě, efektivitu zaměstnanců a následně prosperitu celého podniku. "Studium mě naučilo srovnat si priority, pochopil jsem time management a to, jak delegovat. Moje podnikání bylo do té doby řízeno autokraticky. Nic se beze mě neobešlo, protože jsem měl pocit, že jen já to přece umím nejlépe. Dnes už vím, že pokud chci dělat s profíky, musím jim dát prostor pro růst, ale také pro chybování," říká Přemysl Písař. "Svoji pozici ve vlastním byznysu vidím spíše jako vytváření procesního systému a dohledu."

Dalo by se tedy říci, že v podnikání platí úměra − čím lepší finanční vzdělání, tím větší šance na úspěch a do jisté míry i méně starostí. Přestože je tato rovnice velmi jednoduchá a nabídka kurzů či studijních oborů bohatá, najde se poměrně velké procento (začínajících) podnikatelů, kteří vzdělávání v této oblasti považují za zbytečné. Hlavním argumentem, proč vzdělávání odmítají, bývá dostatek praxe ze zaměstnání. Jde však o mýlku, protože tyto dva druhy výdělečné činnosti nelze navzájem srovnávat. Znamená to, že už při samotném zrodu firmy mohou podnikatelé udělat chyby, které nevyhnutelně povedou byznys ke špatnému konci.

Jednou z těchto zásadních chyb je například špatná cenotvorba. Pokud totiž podnikatel zakládá hned od začátku svůj byznys na nízkých cenách, přiláká zejména zákazníky, kteří tento obchodní model preferují. A jakmile poskytované služby či zboží podraží, byť jen o pár procent, část těchto zákazníků na to okamžitě zareaguje odchodem. Pro první roky podnikání jde o příliš velkou turbulenci, kterou jen málokdo ustojí. Podobný mechanismus platí i u bezhlavého využívání slevových portálů. Podnikatel je kvůli jejich tvrdým podmínkám v červených číslech prakticky ihned a návratnost těchto investic bývá navíc minimální. Zákazníci, kteří si službu objednali přes slevový portál, si ji za plnou cenu objednají pouze ve dvou procentech případů. A to je na úspěšné podnikání žalostně málo.