Rozšířená realita může zčásti nahradit robotizaci. Vyjde levněji

Postup automatizace je neúprosný, a tak se nabízí otázka, zda si automatizace a rozšířená realita konkurují. Proč se starat o to, aby měl zaměstnanec lepší přístup k informacím, když bude za chvíli nahrazen robotem?

Zatímco plně automatizovaná výrobní linka potřebuje investice v desítkách milionů korun, projekty pracující s rozšířenou realitou lze pořídit o řád levněji. Zachovají pracovní místa a zaměstnanci díky jejímu využití mohou provádět i složitější procesy. A českému průmyslu umožní vyrábět s vyšší přidanou hodnotou. V tuto chvíli je na IT firmách, aby dokázaly firmám taková řešení představit, najít pro ně skutečné uplatnění a pomohly jim vyřešit problémy, které je pálí. Tady jsou tři nejčastější využití rozšířené reality v praxi:

Komplexní montáž

Současná výroba vyžaduje skládání stovek a tisíců různých komponent v přesně stanoveném pořadí a tak rychle, jak to jen lze. S každým novým produktem přichází další balík výrobních manuálů a postupů, které navíc rychle zastarávají. Pracovník s nasazenými holobrýlemi má volné ruce, software ho navádí k dalším krokům, zároveň kontroluje, zda všechny kroky byly provedeny řádně. Místo aby neustále odbíhal k manuálům a zapisoval, má manuál před očima a zapisuje pomocí hlasového záznamu do holobrýlí.

Údržba

Představme si firmu, která má nedostatek servisních pracovníků. I když najde na pracovním trhu volné zaměstnance, bude jí trvat několik týdnů, ne-li měsíců, než nové lidi zaškolí a bude je moci pustit do výroby servisovat zařízení. Složité manuály, různé postupy, odlišná technická řešení − to vše musí noví technici zvládnout. Nebo ne?

Rozšířená realita stanoví přesný postup kontroly i případné provedení opravy. Holobrýle snímají obraz, který pracovník vidí, a porovnávají ho s ideálním stavem. Pracovník potvrzuje provedení potřebných kroků ve správném pořadí pomocí hlasu a v případě opravy rovnou pracuje s informacemi o dostupnosti součástek.

Podle stejného principu lze najít uplatnění rozšířené reality v logistice, kde se zaměstnanci stávají v podstatě chodícím či jezdícím skenerem čárových kódů. Skenovat za ně budou brýle, jež budou zaměstnance navádět na další stanoviště. Ti také nebudou muset stále zapisovat, odškrtávat nebo kontrolovat, zda skenerem projeli skutečně všechno, co měli.

Expert na telefonu

I když má firma dostatek techniků a terénních pracovníků, které může vysílat k zákazníkům na servis, může ji limitovat počet odborníků, kteří nemohou zkrátka být u zákazníka vždy, když je třeba. Pomocí rozšířené reality jim ale lze zprostředkovat to, co vidí technik. Ti spolu mohou komunikovat a na dálku procházet stav zařízení i řešení dílčích problémů. Firmám tak umožní nahradit nedostatek zkušených expertů, často s výjimečnými znalostmi, možnostmi teleprezentace na dálku.

Rozšířená realita v tomto případě vede ke snížení chybovosti, uvolní zaměstnancům ruce a umožní zvýšit jejich přidanou hodnotu. S ní totiž může růst i jejich plat. Zatímco dříve zaměstnanci ve výrobě měřili a zapisovali, nyní to jsou holobrýle, který měří a zapisují. Rozšířená realita skrývá obrovský potenciál, které výrobní firmy musí s pomocí IT firem ještě objevit a využít.

Článek byl publikován v magazínu ICT revue.