Automatizace se musí plánovat dva i tři roky předem

Také v České republice se firmy stále častěji zajímají, jak by mohly zavést automatizační prvky do svých skladových provozů. Při budování nových logistických zařízení je už otázka po automatizaci samozřejmostí, i když ne vždy je na ni odpověď jednoduchá. SSI Schäfer má za sebou i rozsáhlejší projekty, ve kterých uplatnil automatizaci ve velkém rozsahu − nedávno to bylo distribuční centrum o ploše 50 tisíc čtverečních metrů pro společnost Makro nedaleko Prahy a na jihu Čech finišuje nové logistické centrum pro Budějovický Budvar, které zahrnuje i krytý most s automatickou jednokolejnicovou dráhou.

Jak se automatizuje logistika v pivovaru? Má Budějovický Budvar v tomto ohledu nějaké speciality?

V Budějovickém Budvaru jsme generálním dodavatelem intralogistiky. Automatizaci skladového a distribučního provozu jsme navrhovali podle požadavků zákazníka a bylo při tom samozřejmě nutné řešit řadu problémů − třeba omezenou plochu, požadavek na určité logistické výkony, zpřesnění logistiky pro eliminaci ztrát a podobně. V těchto týdnech tam dokončujeme projekt automatického siloskladu obsluhovaného zakladači s napojením na dopravníky pro dovoz a odvoz jak prázdných obalů, tak hotových výrobků. Intralogistika v pivovaru rovněž využívá systém tzv. monorailu, který dopravuje palety z jedné části pivovaru do druhé části ve speciálním mostě přes frekventovanou městskou ulici. V projektu je samozřejmě využita ještě řada dalších různých technologií. Budějovický Budvar pro nás představoval opravdu velkou výzvu, protože zavádění těchto technologií probíhalo za plného provozu. Logistika piva je velmi náročná zejména v letních měsících, kdy je vysoká poptávka, a celá implementace proto musela mít na provoz jen zcela minimální dopad.

Jsou z hlediska automatizace zajímavé i některé další projekty, na kterých pracujete v České a Slovenské republice? A je mezi oběma zeměmi nějaký zásadnější rozdíl?

Pokud jde o automatizaci, týká se zejména propojování regálových systémů pomocí dopravníků s využitím různých technologií pro bezpapírové vychystávání, jako je pick by light, pick by voice a podobně. Je třeba říci, že v oblasti zavádění automatizace ve skladech jsme v České republice před Slovenskou republikou hodně vpředu − velká většina těchto projektů se realizuje právě u nás. Asi je to způsobeno tím, že ČR je přece jen dále v technologickém vývoji, země je více průmyslně vyvinuta a zároveň profituje ze své geografické polohy v bezprostřední blízkosti Německa. Řada projektů, které aktuálně řešíme, je právě pro zahraniční společnosti, jež plánují budovat v západních Čechách logistické základny cílené na obsluhu německých, rakouských i jiných zákazníků v západní Evropě. Tento trend zažíváme už několik let a poptávka stále trvá.

Marian Gono

Vzdělával se v australském Melbourne, kde vystudoval obor management logistiky. Profesní život zahájil na Slovensku v pivovarnické společnosti Heineken. Po deseti letech práce pro pivovary přešel do oboru skladové a manipulační techniky. Jako ředitel působil nejprve ve společnosti Dexion a v současnosti vede druhým rokem firmu SSI Schäfer v Česku.

V České republice realizujeme také řadu menších projektů zejména pro oblast e-commerce, která má v současnosti rostoucí trend. Jeden takový poměrně velký projekt realizujeme právě v západních Čechách. Ale v e-commerce máme rozpracované i dva relativně velké projekty na Slovensku. Tento segment stále roste a firmy už dnes musí plánovat to, co by chtěly dělat za dva tři roky. Tak dlouho reálně trvá projekt od úvodní myšlenky po samotnou realizaci. E-commerce je v současnosti z hlediska našeho oboru nejdynamičtější segment trhu.

Mají automatizační projekty pro e-commerce nějaká specifika?

Internetoví obchodníci obvykle pracují s velkým množstvím různých skladových položek, které nemají stejné rozměry. Zároveň je v takovém skladu vysoká obrátka zboží. Z toho vyplývá, že každá položka musí být rychle dostupná a není možnost skladovat zásobu třeba v nějakém kanálovém nastavení. Tyto firmy také často pracují s potravinami, proto musí být jasně definován batch management s možností sledovat každou jednotlivou šarži až ke koncovému zákazníkovi. V určitých segmentech se firmy z e-commerce přiklánějí k víceposchoďovým regálovým systémům, které jsou obsluhovány manuálně. Ale i do tohoto manuálního skladu chtějí zavádět dopravníkové systémy nebo výtahové systémy, tak aby se vychystané zboží automaticky posouvalo ze zóny skladu směrem k balicí a expediční zóně provozu. Spojením regálů a dopravníků vzniká ve skladu poloautomatizovaný systém.

Uplatňují se moderní technologie také u menších projektů? Mají menší firmy zájem o nasazení technologií podobných, které jste použili třeba v Budvaru? Nebo je to pro ně příliš drahé, a proto nezajímavé?

Každá věc má svou cenu. Pokud chtějí být firmy úspěšné z dlouhodobého hlediska, musí sledovat návratnost investic do svých projektů. Skoro každý týden nás oslovují i menší a střední firmy, které by chtěly automatizovat své sklady. Ale když s nimi mluvíme o aktuálních problémech ve firmě a zjistíme, kde je opravdu bota tlačí, začne být zřejmé, že pro ně se plně automatizovaný systém nehodí. Cena je příliš vysoká a možná ani jejich provoz zavedení plné automatizace neumožňuje. Často je pro takové firmy lepší zavést poloautomatický systém například s vertikálními skladovacími věžemi a menšími AGV vozíky pro převážení přepravek nebo různé další kombinace těchto produktů, které jsou výrazně levnější na zavedení i samotný provoz.

Prakticky ve všech oborech si firmy stěžují, že se jim nedaří získávat schopné nebo alespoň vůbec nějaké pracovníky do skladového provozu. Vede tento nedostatek lidí v pracovním procesu podle vás k větší otevřenosti firem pro zavádění automatizace?

Určitě ano. Řekl bych, že to je významný důvod, proč nás dnes firmy v tak velké míře kontaktují s poptávkou po zavedení automatizace − když zjistí, že jim do práce ráno nenastoupila třetina směny a mají najednou problém, jak zvládnout den. Automatizace je ovšem vhodná především do podmínek, kde je velké množství standardizovaných operací, které se stále opakují. V takových podmínkách je potom možné nasadit automatické zakladače, dopravníky či manipulátory, které jsou nastaveny na provádění standardizovaných operací. Návratnost investice je tak pro zákazníky najednou přijatelná, neboť rychle zjistí, že jeden paletizér jim bude ve skladu pracovat nonstop a při třísměnném provozu nemusí shánět a platit tři pracovníky. Paletizér rovněž nemá pracovní neschopnost, nepotřebuje dovolenou, nechce zvyšovat plat. Jenom je třeba takový stroj udržovat v dobré kondici, třeba formou servisní smlouvy s dodavatelem.

Ovšem automatizace samozřejmě není všelék na všechny druhy provozů a firem. Řešení se vždy odvíjí od toho, jak sklad vypadá, jaké zboží se tam skladuje a jaké jsou požadavky na logistiku. Se zákazníky pak hovoříme o tom, zda má vůbec smysl začít plánovat automatizaci, a pokud ano, tak v jaké podobě.

Očekáváte, že automatizované prvky či robotické technologie budou ve skladu schopné zvládat nejen stejné a opakované, ale i různorodější operace?

Už dnes vidíme, že ve světě existují firmy schopné vyvíjet a konstruovat takové roboty, které zvládají velmi rozličné manipulační úkoly, dokážou uchopovat předměty různých tvarů a provádět s nimi různé operace. Je to ale také otázka ceny, která odpovídá tomu, jak náročný je takový proces, jakou přesnost zákazník při manipulaci vyžaduje i kolik peněz je schopen a ochoten investovat.

Právě teď například řešíme projekt pro distributora potravin, včetně ovoce a zeleniny. V tomto oboru se používají přepravky různých tvarů i rozměrů. Také uchopovací prvky na těchto přepravkách mají nejen různé rozměry, ale jsou i různě umístěny. S naším vývojovým týmem proto formou testování všech typů přepravek řešíme, jaký uchopovač na depaletizér vymyslet, aby se daly všechny tyto přepravky, ať už kartonové, dřevěné či plastové, depaletizovat a zakládat do našeho zakladače.

Jaké trendy vidíte v oblasti skladové automatice?

Určitě bude pokračovat posun k větší robotizaci. Dnes už je dobře vymyšlena základní filozofie automatizovaného skladování s dopravníky a automaticky řízenými vozíky. To vše už funguje v oborech, kde se skladují palety, nebo v logistice pro automotive s různými typy plastových beden. Ale myslím si, že v rámci Průmyslu 4.0 přijde ještě další krok s různými roboty schopnými nahradit i lidskou ruku. Naleznou místo v provozech s procesy, které dosud nebylo možné automatizovat, protože se bez člověka neobešly. Ale to se změní a roboty budou schopny nahradit ruku i smysly člověka.