Dimension Data poskytuje řešení datacenter s vizí

Jaký je podle vás potenciál českého trhu s HCI?

Jelínek: Pokud se podíváme na strukturu našeho byznysu, jakou dnes máme v datových centrech (DC), vidíme, že podíl hyperkonvergované infrastruktury (HCI) nám postupně narůstá. Predikujeme, že podíl HCI na našich celkových prodejích datových center v České republice dosáhne v horizontu dvou let až 30 procent.

Dá se jednoduše vysvětlit, v čem spočívá výhoda infrastruktury, kterou výrobci nazývají hyperkonvergovanou?

Klčovský: Existují dvě základní roviny přínosů HCI. V první řadě jde o přínos technologický − a zde platí slovo jednoduchost. Historicky bylo tradiční DC poskládáno z monolitických diskových polí, přístupových SAN sítí a serverové platformy s operačním systémem, který přes tuto síť na svoje data sahal. Hyperkonvergence tyto zažité standardy mění a infrastrukturu výrazným způsobem zjednodušuje.

Druhý přínos je čistě ekonomický a je spojený s náklady na IT, ať už operativních, tak investičních, a jejich předvídatelností. Hyperkonvergovaná architektura je škálovatelná platforma, do níž se neinvestuje podle dnešních firemních zvyklostí s cyklem tří až šesti let, ale přesně v čase, kdy jsou nové zdroje zapotřebí.

Mají tato řešení podle vás i nějaké nevýhody?

Klčovský: HCI je v Česku relativně novým trendem, který jako každá změna naráží na bázeň IT personálu právě z nového. Sám jsem v podstatě "ajťák" a vždy, když je přede mnou něco nového, také cítím prvotní nedůvěru a hledám cestu. HCI je třeba si zpracovat a najít si k tomuto novému a dosud nepoznanému vlastní cestu.

Může být HCI díky svému konceptu i cenově výhodnější?

Jelínek: Spočítáme-li náklady na tradiční datová centra, která popisoval Martin, tj. náklady na storage, síťovou infrastrukturu a servery, pak je HCI v porovnání s těmito náklady rozhodně cenově výhodnější. Ještě větší cenová výhoda je v nižších nákladech na provoz. Tradiční datová centra mají i svou provozní část, a tím i její správu rozdělenou podle jednotlivých celků, oproti tomu v případě HCI se o celé prostředí stará jeden člověk z jedné konzole. I provozně tedy vychází HCI levněji než tradiční řešení DC.

Existuje pro některé případy technologicky srovnatelná alternativa k HCI? Nabízíte i řešení v nějaké verzi cloudu (veřejný, privátní/pronajatý, hybridní)? Pokud ano, u kterého poskytovatele?

Jelínek: HCI je součástí většího celku, kterému říkáme hybridní IT a který poskytujeme našim zákazníkům. Na jedné straně je to on-premise HCI (u zákazníka), na druhé straně pak cloudové služby, jakými jsou Amazon Web Services (AWS) či Microsoft Azure, které ve spojení s HCI zákazníkovi umožňují vytvořit komplexní celek řešení on-premise a off-premise, mezi nimiž může přesouvat svoje pracovní zátěže IT tak, jak potřebuje.

Klčovský: HCI je ve své podstatě formou privátního cloudu, a to jak z technologického, tak finančního pohledu, což v Dimension Data dokážeme promítnout do hybridního prostředí. Dokážeme totiž sloučit HCI u zákazníka s veřejným cloudem.

Jste připraveni zákazníkovi nabídnout i levnější alternativu než jít s "dělem na vrabce"?

Jelínek: HCI určitě není dělem na vrabce. Toto řešení umožňuje díky své škálovatelnosti přinést i menším zákazníkům své přínosy. Záleží na očekávání zákazníka a především na tom, zda a jaký vidí v HCI přínos. Jakmile jej rozpozná, nebude následně řešit, jak co nejlevněji nakoupit co nejlevnější výpočetní výkon či úložiště dat.

Klčovský: Když budu otázku parafrázovat, pak si onen vrabec dnes nakoupí něco, co potřebuje a co mu stačí. Vrabec však může vyrůst ve velkého dravce a pak bude potřebovat větší infrastrukturu. Tohle všechno logicky zapadá do filozofie HCI. Jak roste firma, tak rostou její IT potřeby, které nejlépe a nejlevněji rostou v prostředí HCI.

Kde vidíte největší uplatnění ve svém záběru? Kdo je váš typický zákazník?

Jelínek: HCI nehledá svého zákazníka v určitých konkrétních vertikálách. Je uplatnitelná všude, ve výrobě, finančním i veřejném sektoru, jednoduše kdekoliv. Spíš bych potvrdil Martinova slova, že jde o to, aby byl zákazník připravený na změnu koncepce svého IT, že bude mít své DC "in a box", které bude jednoduše spravovat a ze kterého může dál růst. Pro Dimension Data a výrobce HCI je proto potenciál uplatnění kdekoliv, ve kterékoliv vertikále.

Jaká řešení HCI nabízíte? Jsou něčím výjimečná?

Klčovský: V našem portfoliu jsou v podstatě dvě základní platformy HCI. Tou první je Cisco HyperFlex, která je mimořádně výjimečná konsolidací síťových, storage i výpočetních prostředků. Tím je na trhu naprosto jedinečná, protože v jednom kompaktním bodu sjednocuje všechny tři nejdůležitější prvky IT infrastruktury.

Druhou, neméně zajímavou platformou, kterou v Dimen­sion Data nabízíme a je vše­obecně uplatnitelná, je technologie VMware VSAN.

Nezvyšuje se nasazením kompaktního řešení, třebaže prověřeného, i technologická závislost na jednom dodavateli?

Jelínek: V podstatě ano, zvyšuje. Vždy je však třeba vyhodnotit, co za svoje peníze zákazník dostane, jaké přínosy. Samozřejmě si může stále nakombinovat DCS z většího množství výrobců, avšak všichni velcí výrobci nyní směřují k HCI.

Na jednu stranu tedy sice máte závislost na jednom dodavateli, na druhou stranu však máte výhodu v rychlosti nasazení a následné automatizaci a jednoduchosti správy celého DC.

Jaké další služby dokážete klientům v souvislosti s HCI nabídnout? S čím vším jim dokážete pomoci?

Klčovský: HCI dokážeme integrovat se softwarově definovaným net­workingem (SDN). Zde se bavíme buď o technologii Cisco ACI, nebo VMware NSX, kde máme velmi bohaté zkušenosti. Zároveň nabízíme v oblasti HCI komplexní služby zálohování a archivace dat, a jak už jsme se zmínili, i integraci s veřejným cloudem, ať už jde o Microsoft Azure, nebo AWS.

S jakými nejčastějšími požadavky do projektu nasazení či změny infrastruktury zákazníci vstupují? V čem nejčastěji při nasazování chybují, zejména v nasazování HCI?

Jelínek: Téměř vždy mají jeden základní požadavek a očekávání a tím je zjednodušení a snížení nároků na správu DC. Musí se přitom samozřejmě připravit i na diskusi o tom, jak bude jejich DC provozováno, protože HCI vždy přináší i změnu v rozložení znalostí a organizačním uspořádání IT oddělení.

Můžete zmínit konkrétní projekt realizování HCI s jeho nejvýznamnějšími přínosy?

Jelínek: V nasazení HCI dnes vidí mnoho zákazníků konkurenční výhodu, která má vliv na jejich strategii, go-to-market, nasazování nových služeb a produktů. Bez souhlasu konkrétních zákazníků tedy nemůžeme sdělit jejich jméno, je jich však poměrně dost a počet implementací HCI narůstá.

Klčovský: Nemůžeme sice sdělit jména konkrétních zákazníků, ale use-cases, typické oblasti použití. Letos jsme začali dvě nové implementace, jedním zákazníkem je logistická skupina z oblasti poskytování služeb, druhým je výrobní závod. Přestože jsou si oba tito ­zákazníci vzdáleni z hlediska svého byznysu, jsou si naopak blízcí ­potřebami disaster recovery a orchestračních prostředků v případě výpadku jedné z lokalit jejich IT. V případě HCI jde o minimalistické řešení z hlediska hardwaru, avšak o velmi otevřený svět možností v případě disaster recovery a zachování kontinuity byznysu.

Prosazují se v enterprise architektuře nějaké další trendy?

Klčovský: Největšími změnami prochází ta nejtradičnější DC platforma − datové úložiště. Po 30 letech dochází k postupnému přechodu ze SCSI, resp. jeho odnoží SAS, SATA atd., směrem k NVMe. Bavíme se o latencích řádově v malých stovkách mikrosekund, paralelním přenosu dat, storage class memory, all flash a s tím vším spojenou deduplikací nebo lépe řečeno datovou redukcí. V posledních dvou až třech letech je naprosto běžným trendem, že zákazník, v poměru k množství svých dat, kupuje násobně nižší fyzickou kapacitu. Moc dobře si totiž uvědomuje, že jeho data jsou z velké míry duplicitní. Velcí výrobci ani výrobci HCI nejsou žádnou výjimkou, tento trend reflektují, neustále zdokonalují své redukční a deduplikační algoritmy.

V tomto ohledu je nejprogresivnější společnost Pure Storage, a tak není překvapením, že na trhu enteprise diskových polí je v posledních pěti letech na světovém trhu absolutní jedničkou, a to i z pohledu renomované analytické společnosti Gartner.

Zatím jste hovořili o trendech v softwarově definovaném networkingu a deduplikaci ve storage. Cožpak nejsou nové trendy i v serverech?

Klčovský: Servery si svůj nový trend prožívají v posledních deseti letech neustále, nastoupila masivní virtualizace. Dnes jsou to zmíněné trendy v networkingu (SDN), jakými jsou platformy Cisco ACI, VMware NSX, a k tomu v oblasti diskových polí a správy dat, ať už jde o software defined storage (SDS) typu hyperkonvergence VMware VSAN, případně Cisco Hyperflex. Jinak samozřejmě i serverů se týká přechod ze staršího, už přežitého rozhraní SCSI na nové, rychlejší a jednodušší NVMe.

Jelínek: Pokud nakoukneme za hranici datových center, vidíme, že hyperkonvergence zapadá do celkově podstatnější změny celé digitální infrastruktury. Ke změnám jako je  hyperkonvergované DC, či vzrůstající využívání cloudových služeb, jako je právě AWS a Azure, se přidávají i změny probíhající v oblasti podnikových sítí. A to především v podobě softwarově definovaného přístupu (SDA, Software Defined Access) a softwarově definované WAN. Všechny tyto technologie ve své kombinaci umožňují zákazníkům řídit kvalitu přístupu ke cloudovým službám čí doručování aplikací z datového centra, přes vnitřní podnikovou sít až do vzdálených poboček.

Jak se vyrovnáváte snad s největším konkurentem podnikových řešení, jakým je open source?Jeho zastánci tvrdí, že stačí komoditní hardware od libovolného výrobce a „software zdarma“? Jejich práce však rozhodně zdarma není a open source prakticky nemá kdo garantovat. Už jsem slyšel i příměr „pusťte se do toho a za rok uvidíme“...

Jelínek: Každý produkt má na trhu svého zákazníka. V Dimension Data razíme cestu ověřených výrobců a produktů, které jsou nezávislé na unikátní znalosti jednotlivců. Klademe důraz na to, aby námi dodávané řešení bylo jednoduše spravovatelné kterýmkoliv servisním partnerem. Open source má nevýhodu v tom, že pro implementaci a následnou správu je potřeba na trhu najít team expertů, které musí zákazník pro jeho nasazení a následnou správu zaplatit. Navíc vidíme riziko v tom, že takových lidí s patřičnou odborností není na trhu příliš mnoho. Závislost zákazníka na řešení open source může být paradoxně ještě vyšší, než na řešení technologickém od prověřeného a stabilního výrobce.

Klčovský: Open source je z mého pohledu velmi zajímavá záležitost. Snad každý technik se rád šťourá v něčem, co ho baví, a Linux mu dává obrovské možnosti, avšak na druhou stranu to pro zákazníky z kategorie enterprise může být problematická záležitost. Často se potkáváme se skutečností, a český trh je toho učebnicovým příkladem, že nějaká parta z komunity open source založí komerční společnost, vyvinou svoji vlastní distribuci softwaru např. na poli OpenStacku a prodají svoje produkty zákazníkům. Následně je tato komunita i s jejich distribucí prodána nějakému věhlasnějšímu výrobci, který s ní udělá jedinou věc. Zruší ji. V tu chvíli má zákazník problém, protože má nasazeno něco, co nemá ani podporu, ani budoucnost a musí uvažovat nad tím, jak se tohoto produktu zbavit a migrovat svoje prostředí na produkt, který podporu a aktualizace bude mít.

Jsou na nové trendy připraveni i zákazníci? Setkáváte se u nich i v kategorii enterprise s neznalostí nových technologií v oblasti serverů a storage? Pokud ano, čemu to přičítáte malou informovanost? Nemůže za to snad přílišná orientace marketérů i z kategorie enterprise na sociální sítě, skrze které infrastrukturu HCI se servery a storage s rychlejším rozhraním NVMe asi opravdu nezpopularizují?

Klčovský: Setkáváme se s tím, že zákazníci jsou dnes paradoxně méně informovaní než v době, kdy byly informace hůře dostupné. Všichni dnes máme plné e-mailové schránky o novinkách, ztrácíme se v nich, neumíme se vyznat v konkrétních změnách.

V Dimension Data se proto snažíme naše zákazníky vzdělávat, pořádáme pro ně pravidelné semináře, kde jim trendy přednášíme. Nejde přitom o monology prezentací z naší strany, jsou to pracovní setkání, kulaté stoly, kdy s našimi zákazníky diskutujeme o trendech v IT a vzájemně si na ně vyměňujeme názory.

Rozhovor byl publikován v magazínu ICT revue.