Trendy podnikových informačních systémů v době automatizace a digitalizace

Systémy pro plánování podnikových zdrojů neboli ERP v sobě integrují aplikace, které organizacím pomáhají zvyšovat efektivitu řízení různých procesů. Obvykle pokrývají oblasti účetnictví, skladového hospodářství, výroby, dodavatelských vztahů nebo lidských zdrojů. Zaměřují se na zvyšování efektivity činností, které mají přímé dopady na výši nákladů. Systémy ERP nezřídka spolupracují s dalšími podnikovými řešeními, minimálně ve formě oboustranné výměny informací.

Mezi typické přínosy systémů ERP řadí oboroví analytici v obecné rovině sdílení jednotné datové základny napříč organizací, průběžné přizpůsobování funkcionalit měnícím se potřebám podniku, transparentní správu dat a přístupů k nim nebo automatizaci rutinních činností. Šířka agend i formy jejich zpracování se v řešení ERP evolučně vyvíjejí. Segment průběžně akcentuje technologické změny a trendy, které ovlivňují celý svět informačních technologií.

Trendový mix

Cloud computing považují konzultanti společnosti Accenture za vstupní bránu k modernizaci podniku. Nejde ovšem o jediný a samospasitelný trend, jemuž by organizace měly věnovat pozornost a začlenit jej do svých rozvojových strategií. Pro zdárný průběh digitální transformace, dosažení nákladových úspor a pružné generování nových obchodních modelů je třeba synergicky a koordinovaně zavádět a vytěžovat celou řadu technologií a přístupů.

Patří k nim podpora inteligentních systémů a automatizace, za nimiž stojí prvky umělé inteligence, strojového učení a pokročilé analytiky. V ideálním případě by se měly příslušné funkcionality stát integrální součástí systémů ERP, která dokáže generovat použitelné výstupy v reálném čase. Datový obsah je také třeba dávat do širších souvislostí, propojovat informační zdroje a vytěžovat z nich nesamozřejmé, nečekané poznatky, které zefektivní byznys nebo otevřou cestu k novým příležitostem.

Partnery na poli moderních technologií by se dle konzultantů firmy Accenture měli stávat primárně dodavatelé, kteří disponují hlubokou znalostí oboru a jsou technologicky či platformně nezávislí. Opomíjet nelze ani uživatelskou zkušenost, přívětivost a dostupnost systémů. Otázkou je, zda potřebnou míru individualizace a přizpůsobení v tomto směru umožní relativně standardizovaná cloudová řešení.

"Uvědomujeme si, že z pohledu uživatele jsou klíčové parametry atraktivnost, přívětivost, jednoduchost, dostupnost, srozumitelnost. Umocněno dnešní dobou, kdy se velmi těžce hledají zaměstnanci, v důsledku toho je fluktuace relativně vysoká a kvalifikace nových zaměstnanců nízká, není prostor k individuálním adaptacím a školením. V ideálním stavu musí být nový zaměstnanec schopen pracovat v informačním systému zcela samostatně a plnohodnotně bez investic do jeho zaučení. A nejde pouze o rozhraní, ale i o formu interpretace informací, maximální podporu automatizace a kontrolních mechanismů," doplňuje Lukáš Ontl, produktový manažer systémů Helios ve společnosti Asseco Solutions.

Internet věcí reprezentuje další hojně akcentované trendové téma letošního roku. Oboroví analytici předpokládají, že propojení implementací IoT a systémů ERP představuje v podstatě jedinou cestu, která ve většině situací dokáže vytěžit maximum z obou technologií. Dosažení symbiózy pokládají za klíčové především v průmyslovém nasazení. Implementace internetu věcí by neměly fungovat v prostředí, které bude datově separováno od systémů ERP. Právě v nich má probíhat zpracování vstupních dat, jehož výstupy se okamžitě promítnou do souvisejících procesů.

Ani segment ERP neuniká zvyšujícímu se tlaku regulátorů na oblast kybernetické bezpečnosti. Platí to mimo jiné i ve spojení s internetem věcí nebo migrací do cloudových prostředí. Analytici předpokládají, že výrobci systémů ERP modifikují a rozšíří jejich stávající bezpečnostní prvky. Mimo jiné navýší schopnosti řešení v oblasti detekce incidentů, zavedou kompletní šifrování dat nebo granulárnější řízení přístupů. Vznikne tak další ochranná vrstva, která bude spolupracovat s ostatními bezpečnostními nástroji.

Redakcí oslovení respondenti se mimo jiné shodovali na rostoucí roli integrovaných komunikačních asistentů, kteří podporují nejen výměnu informací mezi týmy, ale dokážou interagovat i s vlastním systémem. Doposud v této oblasti převažuje písemná komunikace, zvyšuje se ovšem i potenciál hlasového ovládání.

Cloudová vlna

Tématem, které figuruje v naprosté většině přehledů letošních trendů ERP, je migrace do cloudových řešení.

"Hlavní inovace přinášíme v oblasti zapojení umělé inteligence, moderních nástrojů pro vývoj doplňků, aplikací a integraci. Dále přecházíme na koncept jedné verze v cloudu, který garantuje zákazníkům "stálezelený systém", tedy fungování na nejnovější dostupné verzi, což eliminuje budoucí velké upgrady, jež trápí ERP svět od nepaměti," dodává k aktuálnímu trendu Petr Karásek, produktový manažer ERP společnosti Microsoft.

Část konzultantů a analytiků se domnívá, že přechod na rozmáhající se provozní model mají před sebou zejména malé a střední podniky. Podobně jako v případě jiných technologií cloud computingu trend migrace ERP do cloudových prostředí přednostně zaujal větší organizace. Právě v jejich případě ale existoval předpoklad, že zvolí konzervativní přístup a připojí se k vlně přechodů až v pozdějších fázích.

Menší podniky, které se stále drží modelu on-premise, tudíž musí spravovat vlastní systémy a potřebnou infrastrukturu. Vynakládají prostředky na jejich pořízení, instalaci, údržbu a aktualizace. Příslušné činnosti obvykle zajišťuje interní tým IT specialistů. Cloudová forma s sebou samozřejmě nese také relevantní náklady, ale na některé podnikové zdroje, zejména

infrastrukturu a personální zajištění provozu, klade mnohem nižší nároky. Ambivalentně lze ovšem posuzovat jiné její přínosy.

Namísto velkých, typicky ročních aktualizací cloudové systémy procházejí kontinuální vlnou menších inovací. Podnikoví uživatelé je musí sledovat a učit se je ovládat a využívat. To klade vyšší požadavky na jejich průběžné vzdělávání a na erudici obslužného personálu.

Globální trh cloudových systémů ERP dosáhne do tří let obratu ve výši 28 miliard dolarů. Mezi lety 2016 a 2022 poroste podle informací společnosti Market Research Future v průměru o osm procent ročně. Na zvyšující se poptávku reagují podle analytiků firmy Third Stage Consulting také tradiční hráči v segmentu. Cloudový model se nezamlouvá pouze zákazníkům, ale i investorům. Ti oceňují jeho finanční predikovatelnost a poměrně vysoké marže. Trh se pomalu dostává do situace, v níž systémy v modelu on-premise zůstávají stát na druhé koleji a v podstatě se snižuje i jejich dostupnost.

"Masové změny v chuti využít cloud pro ERP u našeho typického zákazníka zatím nesledujeme, ale je to otázka času. Zákazník si stále může vybrat," přidává reflexi z tuzemského trhu Petr Boháč, ředitel a předseda představenstva společnosti ITeuro, která na našem trhu nabízí systémy Infor.

Agilní implementace

Trend cloudové migrace s sebou přináší i vyšší míru selhání projektů. Dodavatelé upřednostňují nový provozní model a zákazníci jej akceptují. Obě strany se podle mínění analytiků přespříliš soustřeďují na technologickou stránku věci.

Existence alternativních provozních modelů, standardizované možnosti integrace s řešeními třetích stran nebo i tlak atraktivních konkurenčních nabídek předznamenávají změny na poli samotné implementace systémů ERP. Namísto dřívějších dvou, tří nebo až pěti let nyní vedoucí manažeři IT oddělení, a nejen oni, očekávají, že první instance nového řešení přejdou do ostrého provozu v řádu měsíců. Agilní přístup či metoda se podle analytiků stává normou i v oblasti implementace ERP. Neznamená to samozřejmě, že se změny budou odehrávat nahodile a bez adekvátní přípravy či plánování. Prioritu v řízení změn ale mají požadavky byznysu, jež technologie, ideálně rychle obměnitelné, víceméně přesně následují a dodržují.

Agilní přístup do jisté míry také snižuje potenciál selhání implementačního procesu. Na jeho plánování a přípravě se podle analytiků firmy Third Stage Consulting budou mnohem aktivněji podílet výkonní manažeři různých oborů. Zvýší se také vliv a význam nezávislých konzultantů, kteří na průběh implementace a její řízení budou dohlížet. Rychlejší tempo zprovozňování menších funkčních celků, jež tvoří princip agilního přístupu, umožní včas rozpoznat případné problémy a nedostatky. Organizace dokážou pružněji reagovat a snižovat negativní finanční dopady neúspěšných kroků.

Noví vs. staří hráči

Analytici společnosti Third Stage Consulting předpovídají, že se ještě výrazněji zvýší konkurenční tlak menších výrobců na větší, tradiční dodavatele. Jde o trend, který v segmentu existuje již několik let. Společnou charakteristikou relativních nováčků v segmentu je jejich převažující využití cloudového modelu a specializace na určitou oblast. Právě z ní vycházejí při expanzi do dalších oblastí světa ERP.

Jako příklad lze uvést firmu Salesforce a její řešení kategorie CRM nebo společnost Workday a její systém pro řízení lidských zdrojů. Oba tito výrobci obsluhují dostatečný počet klientů, jimž mohou nabízet nejen osvědčenou a očekávanou integraci s produkty třetích stran, ale také vlastní moduly a doplňky, jež překračují hranice původní funkcionality.

Podobní poskytovatelé cloudových systémů mohou poměrně jednoduše přidávat podporu dalších agend, u nichž identifikují dostatečný zájem ze strany zákazníků. Ti jejich nabídky mohou využít ve chvíli, kdy zvažují změnu stávajícího dodavatele nebo danou oblast chtějí řešit, ošetřit úplně nově. Podle analytiků jde o plíživý proces, jenž ve svém důsledku zvyšuje konkurenční tlak v segmentu a ohrožuje především jeho tradiční hráče.

Vícevrstvý přístup

Ani téma dvou- či vícevrstvých systémů ERP nepředstavuje žádnou novinku. Do jisté míry souvisí také s trendem rozrůstajících se funkcionalit v řešeních dosud jednostranně specializovaných firem. Dvouvrstvý přístup k ERP volí zejména velké organizace. Ty svůj klíčový, centrální systém na straně back office úzce integrují s jiným, který provozují na straně front office. Získávají tak dvojí efekt. Klíčový systém funguje ve standardizované podobě, okolní integrované agendy se zase nemusí svazovat centrálními požadavky, a jsou tudíž procesně flexibilnější.

Pokud vícevrstvý koncept podporuje organizaci v dosahování jejích cílů, jde o žádoucí krok. V těchto případech mohou jednotlivé systémy pocházet od různých dodavatelů a využívat odlišné provozní modely. Nezřídka ale vícevrstvý přístup vzniká jako důsledek rozšiřování podniku, například akvizicemi. Organizace se z různých důvodů brání dalším změnám a provozují dva nebo více systémů paralelně. Ne vždy však musí při této volbě dosahovat pozitivních efektů.

Organizační aspekt

Obměny technologií, které probíhají v rámci jevu známého pod názvem digitální transformace, a jejich stále intenzivnější vliv na dění v podnicích nemají dopady pouze na technickou stránku byznysu. Mnoho projektů naráží na podcenění organizační přípravy a na nepružnost zaběhnutých procesů a zapojených zaměstnanců.

"Myslíme si, že uživatel v podstatě rozhoduje o tom, zda je informační systém pro firmu skutečně přínosem, nebo spíše zátěží," doplňuje Petr Schaffartzik, předseda představenstva skupiny K2.

Mnoho organizací se podle analytiků již poučilo z minulosti a podstatně intenzivněji se na lidský prvek zaměřují. Vedle tradičních školení se tyto uvědomělé podniky snaží zaměstnance zapojit i do samotné přípravy a realizace implementačních projektů. Usnadňují tím přechod na nové technologie a zvyšují pravděpodobnost i hodnotu dosaženého úspěchu, přínosu.

Článek byl publikován v magazínu ICT revue.