Blockchain v poslední době přitahuje pozornost podnikatelů i advokátů. Advokátní kanceláře a vzdělávací centra pořádají jeden tematicky zaměřený seminář za druhým, mezi účastníky inovativních konferencí se objevují jak ostřílení právníci, kteří svůj skepticismus k této technologii neskrývají, tak nadšenci vítající jakoukoliv modernizaci. Loni na podzim se k technologické novince přihlásila i česká vláda. Spolu s iniciativou Blockchain Republic vedenou Svazem průmyslu a dopravy ČR a Českou fintech asociací se začala podílet na podpoře využití blockchainu v Česku.

Blockchain je databáze − na rozdíl od těch klasických ovšem decentralizovaná. Není uložena na jediném místě, její kopii má každý takzvaný uzel − tedy de facto správce, který se podílí na zapisování dat do databáze. Do blockchainu je možné ukládat jak transakce, tak nejrůznější zápisy a seznamy. Za hlavní výhodu blockchainu pak bývá považováno, že záznamy v něm uložené nejde zpětně změnit ani zfalšovat.

Blockchain místo důvěrníka

Význam blockchainu je v současné době nejčastěji skloňován v souvislosti s uzavíráním obsáhlých transakcí. V rámci procesu uzavírání smluv je totiž nyní k ověření smluvních partnerů třeba využít důvěryhodné třetí strany, například banky či obchodníka s cennými papíry. "Ta potvrdí totožnost osoby, dále oprávnění provést samotnou transakci a také zajistí její celkové vypořádání," popisuje Petr Měšťánek z advokátní kanceláře Kinstellar.

Blockchain tento model postavený na prostřednících a jejich pro transakce nepostradatelné roli bourá. Jeho výhodou je nastavení zcela transparentního prostředí. Obě strany znají pravidla a podmínky, kterými se zamýšlený obchod bude řídit, včetně schvalovacího konsenzuálního mechanismu a současně nemají možnost tyto podmínky zpětně měnit. Díky tomu mohou být za pomoci blockchainu obchody uzavírány i mezi osobami, které se navzájem neznají nebo si nevěří, aniž by k tomu potřebovaly nezávislého garanta.

"Smluvní strany mají totiž důvěru v to, že transakce proběhne automatizovaně přesně podle stanovených pravidel," vysvětluje přínos technologické novinky specialista na právo informačních technologií advokátní kanceláře Rowan Legal Josef Donát a dodává: "Standardní třetí stranu ve své podstatě nahrazuje blockchain se zapojenými uživateli, kteří mají snahu na tom, aby byl blockchain důvěryhodný, jinak by jim byly znehodnoceny investice."

Do boje proti podvodům i nákaze

Zatímco v tuzemsku má aplikace blockchainu spíše opatrně našlápnuto, v zahraničí je už testování této technologie v plném proudu. Švédský katastrální úřad Lantmäteriet například představil alternativu k běžnému systému evidence obchodů s nemovitostmi. Pomocí blockchainu umožňuje kupujícím, prodávajícím, bankám či úřadům sledovat obchod od začátku do konce v elektronické podobě na místo použití klasických papírových smluv.

"Výhoda spočívá v rychlejším, levnějším, potenciálně méně náročném uskutečnění převodů nemovitostí po právní i formální stránce, například bez nutnosti využít úschovu kupní ceny, protože převod vlastnictví k nemovitosti a platba za nemovitost by mohly být okamžité, a obchod by tak mohl být vypořádán v řádu vteřin," říká o švédském projektu Petr Měšťánek, který spolu se svým kolegou Zdeňkem Kučerou přednášel na konferenci věnované blockchainu pořádané serverem Epravo.cz.

Americký obchodní řetězec Walmart zase již přes rok spolupracuje s technologickou společností IBM na umístění dodavatelského řetězce na blockchain. Všichni dodavatelé listové zeleniny pro Walmart musí do letošního září nahrát data o těchto potravinách do blockchainu. Každý účastník podílející se na cestě zboží od farmáře až na pulty obchodů tam postupně vkládá údaje o stavu zboží, jako je například jeho původ, doba přepravy či jestli neutrpělo nějaké poškození.

"Každý uzel blockchainu by mohl představovat entitu, která nakládala se zbožím na cestě do obchodu a současně může zapisovat jednotlivé transakce v rámci jedné platformy, přičemž bude mít při vstupu na blockchain přiřazeno povolení pro odpovídající operace," popisuje základní princip dodavatelské evidence Josef Donát. Sjednocení záznamů do jediného systému má pomoci odhalování vad či nákazy. V současné době je totiž v rámci dodavatelských vztahů velice obtížné a časově náročné vystopovat problém, jako byl případ napadení římského salátu bakterií z E. coli z loňského jara v USA.

Blockchain pomalu proniká i do ropného průmyslu. Exportní společnosti na tankerech denně přepraví miliony barelů ropy a námořní kapitáni musí důsledně kontrovat tisíce nákladních listů, do nichž se zaznamenávají hodnoty vytěžené ropy. Při využívání nákladního listu v papírové podobě, která je nyní i přes postupující digitalizaci v mezinárodním obchodě stále běžná, však může docházet k podvodům a nepřesnostem. Velké ropné společnosti jako Royal Dutch Shell, BP nebo Statoil se proto rozhodly spustit zkušební blockchainovou platformu. Díky ní ověřování transakcí v rámci obchodování s ropou místo hodin zabere pouhé minuty, zejména díky zpětnému výčtu dat o převozu ropy v blockchainové databázi. Není třeba listovat celou složkou papírových nákladních listů, které se navíc mohou snadno ztratit. Avšak i rozvoj čistě blockchainového systému má svá slabá místa a překážky. Jeho ostrý provoz především vyžaduje jednomyslný souhlas všech účastníků, kteří se na převozu ropy podílí.

Spása, nebo zbytečný trend?

Navzdory výhodám tak nebývá blockchain "v souboji" s klasickou databází vždy vítězem. "Přicházejí za námi klienti s tím, že chtějí blockchainové řešení, ale v konečném důsledku skončíme u obyčejné databáze či dojdeme k názoru, že klasická databáze je lepší," popisuje své zkušenosti specialista na právo IT z advokátní kanceláře Kinstellar Zdeněk Kučera a dodává: "Setkali jsme se také s tím, že klasická databáze byla jednoznačně použitelná, ale klient trval na blockchainovém řešení, protože to pro jeho byznys představovalo výrazný marketingový nástroj, byť několikanásobně dražší."

Blockchain navíc není všespasitelný. Dokáže sice garantovat nezměnitelnost a pravdivost zachycených digitálních údajů, už ale nedokáže zabránit neoprávněné manipulaci s označením zboží ve fyzickém světě. "Například digitální kód umístěný na nálepce na kontejneru se zeleninou a zaznamenaný v blockchainu může být na kontejneru fyzicky vyměněn za jiný kód, a tak by − přestože digitální záznamy v blockchainu by byly správné − neodpovídaly realitě," upozorňuje Petr Měšťánek.

Také z právního hlediska panuje kolem blockchainu řada nejasností, které se zatím nedaří uspokojivě rozptýlit. Vedle absence závazného evropského výkladu nařízení o ochraně osobních údajů ve vztahu k blockchainu například doposud neexistuje jednotný celosvětově uznávaný protokol, který by vymezoval pravidla pro aplikaci blockchainu. Nezodpovězené také zůstávají otázky typu, kdo ponese odpovědnost za škodu a jakým způsobem lze řešit spory, které mohou z blockchainu vzniknout, nebo jaké rozhodné právo se použije a jak se určí jurisdikce při použití blockchainu například ve složitých mezinárodních dodavatelských vztazích. Než se blockchainové aplikace rozjedou naostro, bude potřeba se s těmito otázkami vypořádat.

 

Analýza byla publikována v měsíčníku Právní rádce.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist