Experti kombinující počítačové vědy s elektroinženýrstvím jsou aktuálně nedostatkovým zbožím a technické školy produkují stále menší počet těchto absolventů. V loňském roce například absolvovalo české vysoké školy jen 68 tisíc studentů, což je nejméně od roku 2008.

„Nedostatek studentů však není jediným problémem. Často také narážíme na to, že absolventi nejsou dostatečně připraveni do praxe a technické vzdělávání nereflektuje aktuální trendy a požadavky,“ říká Illya Pavlov, ředitel společnosti Acamar, a dodává: „Vše přitom začíná již na úrovní základních škol, a to nedostatečnou výukou matematiky. Jen dobrá znalost matematiky umožní technickým studentům získat kvalitní základ, na němž se dá dále stavět.“

Střet akademického světa a praxe

Podle studie zpracované analytickou společností CEEC Research nereflektuje aktuální systém českého technického školství zejména trendy a požadavky, které s sebou přináší tzv. Průmysl 4.0. Hlavním problémem ovšem není úroveň teoretických znalostí absolventů, ta je hodnocena kladně, ale schopnost jejich uplatnění v praxi. Ne zrovna pozitivním výsledkem studie je pak i názor 60 % ředitelů strojírenských firem, že se za posledních deset let úroveň technického vzdělávání zhoršila.

„Situaci by pomohlo zlepšit prohloubení vazby studijních oborů na praxi a další zintenzivnění spolupráce škol s firmami. Střet akademické sféry a reálného profesního života je diskutovaným problémem již několik desítek let. Zmírnit se dá třeba povinnými stážemi během studií,“ dodává Illya Pavlov.

Řešením jsou kvalifikovaní pracovníci z Ruska

Kvůli nedostatku českých absolventů technických oborů se tak musí firmy často poohlížet po expertech ze zahraničí. Společnost Acamar se zaměřuje především na pracovníky z Ruska, jelikož ruské technické školy dlouhodobě platí za špičkové vzdělávací instituce, které produkují vysoce kvalifikované odborníky s širokým všeobecným přehledem a touhou se realizovat v praxi. Nechybí jim ani schopnost pracovat samostatně a kriticky přemýšlet. Čeští absolventi technických oborů sice dosahují srovnatelné kvality vzdělání a šířky rozhledu, často jim ale chybí jak chuť se realizovat, tak i měkké dovednosti, jako například umění se dohodnout nebo komunikační a prodejní schopnosti.  Illya Pavlov vysoce hodnotí i zapálení, s nímž ruští inženýři přistupují k práci.

„Pokud jim práce, kterou dělají, dává smysl, pracují kvalitněji než ostatní,“ popisuje Illya Pavlov. V Rusku je umístěno 24 univerzit v rámci žebříčku QS World University Rankings 2018, z nichž 10 je umístěno mezi top 400 univerzitami po celém světě. Nejúspěšnější ruskou univerzitou je moskevská Lomonosovova univerzita, která se pyšní 84. místem ve světovém žebříčku všech univerzit světa. Nejvýše postavená česká Univerzita Karlova se ve stejném žebříčku umístila na 291. místě.

 

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist