Technologické trendy roku 2020 podle společnosti Cisco Systems

1. Začátek budování internetu pro budoucnost a nové technologie
2. Zákaznickou věrnost značkám začne nahrazovat věrnost aplikacím
3. Hon na skryté hrozby a fungování v módu nulové důvěry 
4. Pokračování cesty k sítím řízeným záměrem
5. Tlak na byznysové znalosti u už tak nedostatkových IT pracovníků

Nutnost budovat internet pro budoucnost

Vstupujeme do třetí dekády 21. století a technické inovace nejeví tendenci zpomalovat. Digitální transformace klade na dnešní internetovou infrastrukturu nároky na hranici jejích možností a brzy při dalších inovacích začneme narážet na její limity. Je proto potřeba vyvinout internet budoucnosti.

Do roku 2023 bude k internetu připojeno 49 miliard zařízení. V příštím desetiletí budeme svědky vzniku a rozvoje řady pokročilých technologií – od virtuální a rozšířené reality přes streamování videa v rozlišení 16K po umělou inteligenci, 5G, kvantové počítače, adaptivní a prediktivní kybernetickou bezpečnost, autonomní vozidla a inteligentní IoT. Neméně důležité budou aplikace a technologie, které dosud nebyly vynalezeny. 

Tyto budoucí generace aplikací povedou k nárůstu komplexity a požadavků přesahujícímu schopnosti dnešní internetové infrastruktury. Se vstupem do nového desetiletí je potřeba zamyslet se nad jejím novým pojetím. Internetová infrastruktura bude muset být rychlejší, lépe škálovatelná, hospodárnější a jednodušší na správu a zabezpečení. 

Společnost Cisco nedávno představila plán na vybudování internetu pro příští desetiletí digitálních inovací. Jádrem technologické strategie „Internet pro budoucnost“ jsou investice do vývoje čipů, optiky a softwaru, které umožní vyhovět budoucím nárokům.

Věrnost aplikacím namísto věrnosti značce

Jednou ze základních atributů firem je dnes způsob, jakým vstupují do interakce se zákazníky. Většinou se jedná o digitální interakci, a to buď prostřednictvím aplikace nebo internetové stránky. Zákazníkům je totiž tato komunikace velice příjemná.

Podle nejnovější studie společnosti AppDynamics, App Attention Index, se užívání digitálních služeb vyvinulo v podvědomé lidské chování – tzv. „digitální reflex“. Dříve spotřebitelé užívali digitální služby k provedení určité činnosti nebo úlohy na základě vědomé volby. Dnes většina (71 %) dotázaných připouští, že se digitální služby staly nedílnou součástí jejich životů.  

Výzkum ukazuje, že se lidé rychle obrátí zády ke značkám, jejichž aplikace nenabízí dostatečný komfort a užitek. V případě problémů s výkonem spotřebitelé rychle odchází ke konkurenci (49 %), případně od služby nebo značky aktivně odrazují ostatní uživatele (63 %), aniž by dali firmě šanci na zlepšení.

Z toho důvodu budou muset firmy v roce 2020 a následujících letech pamatovat na to, že digitální spotřebitel netoleruje nic jiného než jednoduchost, rychlost a maximální komfort. Nesmírně důležitá proto bude schopnost analyzovat data o výkonu aplikací v reálném čase a okamžitě reagovat na případné problémy.

Hledání hrozeb a nulová důvěra

V době, kdy kybernetický zločin narostl do takových rozměrů, že národním hospodářstvím po celém světě působí třikrát větší škody než přírodní katastrofy, neustále stoupají nároky na zabezpečení. Reaktivní přístup k zabezpečení, který většinou pouze reaguje na problémy, které začnou ovlivňovat systémy, již nedostačuje. Podniky si musí zvyknout na novou realitu „nulové důvěry“, aby dokázaly čelit hrozbám.

Původní model nulové důvěry, který poprvé popsala společnost Forrester, je založený na principu nedůvěry vůči čemukoli uvnitř i vně síťového perimetru. Přístup je povolen pouze oprávněným uživatelům, zařízením a úlohám po zajištění jejich důvěryhodnosti a prevence hrozeb – aniž by však utrpěla uživatelská zkušenost. Lze očekávat, že v nadcházejících letech se takový přístup všeobecně rozšíří.

Vedle toho bude v rámci holistických bezpečnostních strategií hrát stále důležitější roli aktivní vyhledávání hrozeb. Zatímco tradiční přístupy typicky reagují na výstrahy na základě detekování potenciálně škodlivé aktivity, aktivní vyhledávání hrozeb jde nad rámec známých nebezpečí a analyzuje dosud neznámé. 

Cílem aktivního vyhledávání hrozeb je odhalovat nový, dosud neznámý škodlivý software a zranitelnosti. I když nezaznamená žádný malware, často zjistí existenci zranitelností, které si vyžádají nová bezpečnostní pravidla. Pravidelné vyhledávání nebezpečí postupně vede k celkovému omezení prostoru pro potenciální útoky.

Experti z bezpečnostního týmu Cisco Talos připravili elektronickou knihu Hon na skryté hrozby, která vysvětluje, proč se tento přístup vyplácí a kdo by se na něm měl podílet. Odpovídá na otázky co, kde, kdy a jak hledat. Dále porovnává tento přístup s jinými bezpečnostními metodikami, například reakcí na incidenty, penetračním testováním nebo řízením rizik.

Síťové trendy: cesta k sítím řízeným záměrem

Sítě nikdy nebyly pro podniky důležitější. Jejich užitek zdaleka překračuje pouhé propojení zařízení a lokací. Dnes je síť klíčovým faktorem při návrhu nových aplikací, zabezpečování dat, transformaci infrastruktury a zefektivňování týmové spolupráce. 

V posledních letech se v oboru hodně hovoří o roli softwarově definovaných sítí (SDN) jako o důležité další fázi vývoje počítačových sítí. SDN nabízí řadu výhod, například centralizovanou správu a zabezpečení, flexibilitu a nižší provozní náklady. 

Cisco však nepovažuje SDN za konečné stádium, ale za důležitý krok na nevyhnutelné cestě síťové infrastruktury k sítím řízeným záměrem (IBN) – tedy systémům, které využívají umělou inteligenci a strojové učení k předpovídání dalších kroků, detekování a automatickému řešení anomálií, blokování bezpečnostních hrozeb a ke svému vývoji a učení. 

Zájem o SDN je velký. Z více než 2000 IT manažerů a síťových stratégů dotázaných v průzkumu Cisco Global Networking Trends, 41 % uvedlo, že má technologii SDN zavedenou alespoň v jedné síťové doméně. Pouhá 4 % respondentů se přitom domnívají, že jsou jejich sítě dnes skutečně řízené záměrem. Technologové se však shodují, že sítě řízené záměrem budou v blízké budoucnosti hrát důležitější roli, přičemž 78 % se domnívá, že se jejich sítě během dvou let posunou směrem k orientaci na služby a řízení záměrem.  Jenom 35 % respondentů si myslí, že jejich sítě budou za tuto dobu plně řízené záměrem.

V IT se nyní nejvíce projeví nedostatek obchodních dovedností

Sehnat kvalifikovanou pracovní sílu zůstává pro manažery IT nejpalčivějším problémem. Z 600 IT a obchodních manažerů, které ve svém průzkumu oslovila společnost Cisco, 93 % uvedlo, že pociťuje tak závažný nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, že to zpomaluje obchodní transformaci jejich podniků.

Co se však mění, je povaha nejžádanějších rolí. Není žádným překvapením, že nejvíce stoupá poptávka po rolích souvisejících s nejdůležitějšími oblastmi růstu, jako je datová věda nebo umělá inteligence. IT se musí změnit z „vykonavatele objednávek“ na strategického partnera. To znamená změnu každodenní role pracovníků IT z konfigurování zařízení na řešení obchodních problémů pomocí technologií.

V průzkumu společnosti Cisco se IT a obchodní manažeři shodli, že největším problémem IT lídrů je nedostatek obchodního ducha. Pro IT i obchodní manažery je proto nejvyšší prioritou v oblasti personálního řízení nábor pracovníků, kteří disponují jak technickými, tak obchodními dovednostmi.

Jak bude tato potřeba naplňována v budoucnosti? Podniky, které byly úspěšné při svém transformačním snažení, obecně upřednostňují školení IT pracovníků v obchodních dovednostech před náborem nových nebo outsourcingem, čímž uchovávají své znalosti, kulturu a hodnoty.