Blockchain: čekání na jaro

Blockchain (pro skalní příznivce českého názvosloví pak bločenka) se zrodil jako raný koncept počátkem devadesátých let a do reálné praxe byl uveden před deseti lety společně s digitální (kryptografickou) měnou − bitcoinem. Poměrně záhy se objevily první úvahy a různě úspěšné pokusy využít nový typ decentralizované databáze s neodvolatelnými záznamy například pro vedení systémů veřejných dokumentů, jako jsou pozemkové knihy, pro tvorbu a samoregulaci decentralizovaných trhů nebo systémů sledování pohybu či původu zboží.

S blockchainem to ale prozatím není tak horké, jak se ještě před třemi roky mohlo zdát − podléhá, podobně jako většina nových technologií, fenoménu počátečního přehnaného nadšení (hype), po němž přichází vystřízlivění a deziluze (realita), a následně nastupují reálná řešení vhodná pro širší nasazení v podnicích (produktivita) − jde o proces, který popisují tzv. hype křivky (v případě blockchainu například aktuální Gartner 2019 Hype křivka Blockchain v byznysu).

Počátkem minulého roku "bločenku" v nějaké formě (ať už pilotního či ostrého projektu, podle průzkumu provedeného společností Gartner mezi CIO velkých organizací) nasadilo celosvětově jen asi procento podniků a dalších 8 procent mělo využití blockchain ve svých krátkodobých plánech − o rok později narostl součet těchto skupin o pouhé dva procentní body (z 9 na 11 procent). Mírný náskok mají v současné době v průzkumech podniky v asijsko-pacifickém regionu a oblasti EMEA (Evropa, Střední východ a Afrika), kde blockchain již v nějaké formě nasadilo a vyzkoušelo přibližně 5 procent větších organizací a v nejbližším roce to plánuje dalších přibližně 10 procent.

Skutečný a masivní nástup napříč odvětvími nicméně přijde − podle analytiků by se tak mělo stát v horizontu 5−10 let. Do jisté míry to potvrzují i očekávání podnikových CIO − plných 60 procent jich v letošním průzkumu uvedlo, že očekávají nějakou (byť třebas jen okrajovou) formu využití blockchainu ve svém podniku během příštích tří let.

Největší překážkou zavádění v podnicích nebudou ani tak možnosti blockchainu samotného − spíše půjde o omezení daná stávající strukturou, infrastrukturou a pravidly či mechanismy (governance) nakládání s informacemi a daty v podnicích (potažmo omezeními danými legislativou) a také kulturou − v podnicích, v jejich odděleních, na jednotlivých trzích, případně na straně zákazníků.

Blockchain v předpovědích

◼ V roce 2023 bude pomocí řešení postavených na blockchainu sledován celosvětový pohyb zboží v hodnotě 2 bilionů dolarů ročně.

◼ Již v roce 2021 překoná počet úspěšných blockchain projektů v Asii ty ve zbytku světa poměrem 2 : 1.

◼ Do roku 2023 bude absence použitelných governance mechanismů pro netechnické záležitosti celosvětově zpomalovat tempo nasazování veřejného blockchainu.

Blockchain v praxi

V rámci monitoringu a výzkumu blockchain projektů a iniciativ ve start-upech, středních a velkých podnicích a organizacích veřejného sektoru identifikovali analytici společnosti Gartner čtyři podmnožiny:

Blockchainová revoluce (blockchain disruptor)

− jde o projekty či inciativy využívající základy či prvky blockchainu s cílem decentralizovat podnikové nebo technologické funkce. Obvykle je využívána většina klíčových funkcí a prvků blockchainu − distribuovaná databáze (ledger), mechanismus konsenzu, neměnnost a dohledatelnost záznamů a často jsou nějakým způsobem využívány i tokeny digitálních měn. Ve většině případů jsou vytvářeny a používány chytré smlouvy, celý projekt pak může být inovací stávajícího nebo zcela novým typem obchodního modelu. V praxi jde často o start-upy jako HyperSpace (site.hyperspace.app/, dříve Synereo, decentralizovaná platforma pro správu obsahu s prvky sociální sítě), OpenBazaar (www.openbazaar.org/, decentralizované B2C tržiště) nebo Gnosis (gnosis.io/, decentralizovaná platforma pro předpověď trhů).

K hlavním výhodám blockchainu patří:

◼ Schopnost velkého počtu uzlů dospět k jednomu konsenzu ohledně nejaktuálnějšího stavu velkého množství dat, například záznamů v účetní knize.

◼ Schopnost kteréhokoliv uzlu rozhodnout se s přijatelnou mírou jistoty, že zadaná transakce do blockchainu spadá, či nikoliv.

◼ Schopnost libovolného uzlu, jenž vytvořil či přijímá transakci, po nějaké době rozhodnout s ucházející mírou jistoty, zda je transakce validní a zacelitelná do blockchainu natrvalo a zda nedošlo ke kolizi dvou transakcí.

◼ Dostatečně velká překážka, která brání útočníkům v úpravách či přepsání transakcí – všechny výměny/transakce jsou ukládány v jednotlivých blocích, které na sebe lineárně navazují.

◼ Automatická forma řešení konfliktních transakcí, která zajišťuje, že nevalidní transakce se nikdy nestanou součástí potvrzeného datasetu.

Foto: Shutterstock

2022

Analytici Gartneru očekávají, že do roku 2022 se u tří čtvrtin veřejných blockchainů objeví problém označovaný jako "otrava citlivými daty" (privacy poisoning).

Trh digitálních aktiv (digital asset market)

− nově vytvářené trhy či tržiště, jež by měly usnadnit tvorbu digitálních aktiv a obchodování s nimi pomocí mechanismů a principů kryptoměn založených na blockchainu. Jde o kategorii využívající často všechny výhody a možnost blockchainu včetně možnosti vytvářet digitální aktiva nebo reprezentaci aktiv fyzických, systém distribuované databáze (účetní knihy − ledger), mechanismy pro dosahování konsenzu, neodvolatelnost a dohledatelnost záznamů, příjímání tokenů kryptoměn a práce s chytrými smlouvami. Řada projektů náležejících do tohoto segmentu měla poměrně krátkou životnost (například tržiště reklamních kontraktů NYIAX nebo RMG − Royal Mint Gold, projekt britské státní mincovny na kryptoměnu krytou zlatem a její tržiště, který byl v roce 2018 ukončen z rozhodnutí britské vlády).

Zvyšování efektivity (efficiency play)

− cílem je typicky zvýšit efektivitu stávajících obchodních procesů, zejména ve velkých (nadnárodních) podnicích, v rámci dodavatelsko-odběratelských řetězců, nebo dokonce odvětví. Vzhledem k tomu, že jsou obvykle zachovány stávající obchodní modely a do nich zapojené entity, dochází k decentralizaci pouze na úrovni technologické architektury (nebo vůbec). Nevzniká také nový trh − blockchain, či spíše řešení využívající některé z jeho prvků, přichází do hry až ve chvíli, kdy k určité transakci či interakci došlo. Blockchain tedy neslouží k jejímu uskutečnění, ale k vedení záznamů v distribuované databázi a zajištění jejich neodvolatelnosti i perfektní dohledatelnosti. Nemusí být ani využíván systém pro dosažení silného konsenzu (záleží na míře decentralizace řešení), použití prvků, jako jsou chytré smlouvy, je volitelné, součástí obvykle není tvorba nových digitálních aktiv ani používání kryptoměn pro platby. Jde o řešení, která často vytváří nejsilnější hráč existujícího ekosystému (například velká nadnárodní společnost využívající takto blockchain pro řízení svého dodavatelského řetězce). Může jít též o projekty firem provozujících tržní infrastrukturu (akciový trh, finanční služby) nebo iniciativy konsorcií více podniků na určitém trhu. Jako příklady lze uvést společnost DTCC (www.dtcc.com/ − přesněji její systém pro zpracování derivátů), B3i (b3i.tech − iniciativa pro transfer rizik v rámci pojišťovacího odvětví) nebo Maersk TradeLens (www.maersk.com/ − řešení pro sledování a odbavování v kontejnerové lodní dopravě vyvinuté společně s IBM).

Uchování záznamů (record keeper)

− iniciativy zaměřené primárně na vytvoření systému spolehlivých neměnných záznamů, jež je možné snadno ověřit či kontrolovat (provést audit). Může jít o projekty realizované v rámci jediného podniku nebo o službu sdílenou více firmami. Zvláště vhodný je tento typ projektů pro státní správu a samosprávy, jež řeší řadu projektů, u nichž hrají neodvolatelnost a dohledatelnost záznamů klíčovou roli (jejich součástí ale obvykle nebývají digitální aktiva či systém pro dosahování konsenzu). Smyslem zavedení distribuované databáze je posílit její odolnost, spíše než její decentralizace napříč zúčastněnými stranami. Mezi příklady patří řešení společnosti Dun & Bradstreet (blockchain.dnb.com/ − identifikace firem on-line), pozemková kniha v Gruzii (podobný projekt rozvíjel také švédský katastrální úřad, www.lantmateriet.se/) nebo systém zdravotních záznamů pacientů v Estonsku (e-estonia.com/, vytvořeno společně s KSI Blockchain).

Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin a týdeníku Ekonom.