Rok 2020 bude ve znamení hyperautomatizace a demokratizace dovedností

Top technologické trendy pro rok 2020 analytici označili jako "lidsky orientovaná chytrá prostředí" (people centric smart spaces) − jde o kombinaci aplikací, rozhraní, technologií, nástrojů a služeb, jež mají potenciál měnit jak nás (dovednosti, schopnosti), tak prostředí, v němž žijeme. V tomto článku se podrobněji podíváme na několik z těchto trendů popisujících nastupující změny tzv. digitálního lidství.

Hyperautomatizace

Na počátku hyperautomatizace nacházíme robotickou automatizaci procesů (RPA, Robotic Process Automation) a inteligentní sady pro automatizaci byznys procesů (iBPMS − Intelligent Business Process Management Suite), nicméně RPA a iBPMS samotné nejsou hyperautomatizací. Ta vyžaduje kombinaci více nástrojů, tak aby bylo možné replikovat (nahradit) úkony, při nichž by jinak byl v rámci procesu či workflow třeba člověk.

Hyperautomatizace přináší větší rozsah i hloubku pokrytí − včetně komplexnějších znalostních úloh. Měla by navíc podporovat agilitu (rychlá rekonfigurace) a řešit otázky efektivního nasazení lidských zdrojů. Zásadní roli budou hrát také digitální dvojčata − a to dvojčata celé organizace (DTO − Digital Twin of an Organization), která nabízejí výrazně dynamičtější funkce a možnosti práce s firemními procesy než tradiční iBPMS.

Dynamičtější v praxi znamená, že kombinace RPA, iBPMS a dalších technologií, jako je zpracování přirozeného jazyka nebo počítačové vidění, umožní "industrializaci" procesů s vysokým podílem lidského faktoru (na straně zákazníka i zaměstnance). Nově tak bude možné ve větší míře automatizovat nelineární a jedinečně skládané procesy, v nichž hraje významnou roli kontext a situační povědomí.

Mnohozážitek

V nadcházejícím desetiletí projde oblast uživatelského zážitku zásadní proměnou − změní se především to, jak uživatelé vnímají digitální svět (zde bude hrát významnou roli virtuální, rozšířená a smíšená realita) a jak s ním interagují (hlasová rozhraní a práce s přirozeným jazykem). Jde o proměnu, která již začala a postupně zrychluje − CIO společně se svými týmy a byznysem by jí proto měli věnovat pozornost. Je zároveň důležité nenechat si odvést pozornost nepatřičným směrem. Například podstatným aspektem práce s přirozeným jazykem nemusí být (jen) hlasoví a virtuální asistenti, ale možnost pracovat s nástroji pro analýzu dat pomocí dotazů (a odpovědí či výstupů) v přirozeném jazyce − klidně i psaných.

"Počítačem" ve světě mnohozážitku není jedno konkrétní zařízení, ale prostředí kolem uživatele zahrnující různá zařízení (klasické počítače, nositelná elektronika, rozhraní v automobilu nebo chytrých přístrojích v domácnosti a senzory). To znamená, že interakce probíhá napříč několika či všemi těmito styčnými body.

Bezprostředně tak bude rozumné zaměřit se spíše na možné okamžité přínosy technologií z oblasti mnohozážitku, jako jsou virtuální, rozšířená a smíšená realita. Také konverzační platformy mohou být užitečné − coby ideální rozhraní při činnostech zaměstnávajících obě ruce (a případně i zrak). Uživatelům či zákazníkům je ale třeba vysvětlit limity jejich znalostí a možností.

Demokratizace dovedností

Pojem demokratizace je v tomto případě čistě etymologický − jde o zlidovění, tedy přiblížení různých oblastí a dovedností schopnostem běžného uživatele. To znamená odbourání bariér, jako jsou složitá uživatelská rozhraní, neznámé pojmy či znalosti speciálních jazyků a syntaxí v rámci činností, které je dříve vyžadovaly. Analytici proto také někdy používají pojem "civilní" či "občanský" přístup (citizen access, citizen developer, citizen data scientist).

Počínaje letošním rokem (zhruba do roku 2023) budou v oblasti demokratizace dovedností hrát prim tři domény:

Aplikační vývoj − díky pokročilým AI modelům a snadno konfigurovatelným vývojářským nástrojům je dnes možné bez pokročilých znalostí tvořit aplikace s prvky AI či strojového učení.

Low-code, no-code a civilní vývojáři − přestože fenomén low-code není žhavou novinkou (v podobě RAD existuje již desítky let), současné digitální nástroje a technologie jej dále zjednodušily − zatímco dříve umožňoval vývojářům značnou úsporu času, dnes umožňuje, aby aplikace "stavěli" civilní vývojáři prakticky bez jakýchkoliv formálních znalostí programování či syntaxe.

Rozšířená analytika a civilní datoví vědci − podobně jako v oblasti vývoje aplikací bude také v oblasti analytiky a datové vědy stále více úloh přebírat AI a strojové učení. Půjde o rozšířenou tvorbu a přípravu dat, rozšířenou analytiku coby součást či doplnění klasické analytiky a BI (zpřístupnění jejich možností a funkcí uživatelům bez zvláštních znalostí) a o rozšířenou analytiku automatizující datovou vědu a AI modelování.

Rozšíření lidských schopností

Lidstvo rozšiřuje své schopnosti od nepaměti − od pěstního klínu přes oštěp a dalekohled až po kalkulačky a kancelářské aplikace. Dostupné a nastupující technologie mají potenciál zásadně rozšířit naše schopnosti hned v několika klíčových doménách:

Rozšíření smyslů − doplňky sluchu, zraku a další implantáty či zařízení zlepšující naši schopnost vnímání. Sem patří již zmíněné technologie typu rozšířené a smíšené reality, ale i nenápadné přístroje jako čočky schopné měřit hladinu cukru v slzách či nitrooční tlak.

Posouvání fyzických limitů − doposud jsme se u doplňků, jako jsou protézy, exoskeletony a sluchové či zrakové implantáty, zaměřovali na vrácení ztracených funkcí, v rostoucí míře se ale objevují experimenty se zvyšováním schopností zdravých jedinců.

Rozšíření mozku − již dnes jsme schopni pomocí nervových stimulátorů bránit například záchvatům, zkoumají se ale i další (potenciálně kontroverzní) oblasti jako zlepšování paměti, syntéza řeči či počítačová rozhraní.

Úpravy genomu− jako přijatelné jsou dnes chápány somatické genové a buněčné terapie (včetně genových terapií dětí s vážnými poruchami imunity). Snižování ceny technologií typu CRISPR by mohlo zpřístupnit kompletní genové inženýrství (se všemi etickými dopady).

Jedním z běžných doplňků, které sice dramaticky nemění naše schopnosti, ale rozhodně přispívají k digitalizaci naší "osoby" a mohou zásadně měnit chování, je nositelná elektronika (např. fitness náramky, které často vedou k dílčím či výraznějším změnám životního stylu).