Jak fungují brigády, přesčasy a nařízené dovolené v době koronaviru

Personální agentura Manuvia dala dohromady několik praktických informací, které přijdou vhod všem, kteří si v současné době chtějí přivydělat, i těm, kteří mají zrovna práce až nad hlavu.

Může zaměstnavatel nařídit práci přesčas?

Pro přesčasy nouzový stav nepřinesl žádná zvláštní pravidla. Nadále platí, že přesčasy nemohou vykonávat mladiství ani těhotné zaměstnankyně. Také je potřebné zmínit, že práci přesčas je možné nařídit pouze z vážných provozních důvodů, avšak u zaměstnanců, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok, práci přesčas nařídit nelze (tj. tito zaměstnanci vykonávat práci přesčas můžou, avšak jen s jejich souhlasem).

„Zcela výjimečně je možné přesčas nařídit i na dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, ale pouze v případě, že danou práci nelze provést v pracovní den. Jedná se tedy například o nakládání zboží, inventury, krmení a ošetřování zvířat nebo práce „na záskok“,“ říká Tomáš Lenárt z personální agentury Manuvia.

Pokud jsou podmínky pro nařízení přesčasu splněny, zaměstnanec vykonávání práce přesčas nemůže odmítnout (samozřejmě s výjimkou kategorií zaměstnanců uvedených výše). V jednom týdnu však práce přesčas nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin, ročně potom 150 hodin. Dobu odpočinku mezi směnami (8 hodin) zaměstnavatel krátit nemůže. Odměnou za přesčas je ze zákona dosažená mzda a příplatek ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku.

Může zaměstnavatel nařídit povinnou dovolenou?

Mnoho společností vzhledem k současným omezením zavřela své provozovny nebo přerušila výrobu, své zaměstnance posílají pracovat na home office. V některých případech nařídily čerpat dovolenou. Měly na to právo?

„Podle zákoníku práce si čerpání dovolené neurčuje zaměstnanec, ale zaměstnavatel. To znamená, že zaměstnavatel dovolenou nařídit může, je však povinen tuto skutečnost oznámit zaměstnancům písemně, a to minimálně 14 dní dopředu. Uvedenou lhůtu je možné i zkrátit, avšak jenom se souhlasem zaměstnance, tj. jednoduše řečeno, zaměstnavatel se na tom musí se zaměstnancem dohodnout,“ potvrzuje Tomáš Lenárt z Manuvia.

Jak si v současné době přivydělat? 

Pokud zaměstnanci chtějí nastoupit na brigádu (například formou Dohody o provedení práce – DPP nebo Dohody o provedení činnosti – DPČ mimo hlavní pracovní poměr) neexistují žádná omezení. Každopádně by si ale zaměstnanci měli dát pozor, aby šlo o brigádu, při které budou vykonávat činnost, která není shodná s předmětem činnosti jejich současného zaměstnavatele. Pokud by se tedy jednalo o brigádu, při které bude zaměstnanec vykonávat činnost, která je shodná s předmětem činnosti jejich současného zaměstnavatele, je potřeba, aby si zaměstnanec vyžádal souhlas svého současného zaměstnavatele.

„Kdyby například prodavačka z obchodu s oděvy chtěla jít na brigádu do supermarketu, musel by s tím její současný zaměstnavatel souhlasit. Když si ale najde brigádu ve skladu a její současný zaměstnavatel se takovou činností nezabývá, žádný souhlas nepotřebuje. Důležité je ale připomenout i to, že je vždy nutné zohlednit i obor činnosti zaměstnavatele, přestože se na první pohled může zdát, že pro pracovní náplň konkrétního zaměstnance není přímo důležitá. Například účetní, která pracuje u stavební společnosti (tj. společnosti, která se nevěnuje poskytováním účetních služeb), může klidně vykonávat práci účetní i u jiného zaměstnavatele, ovšem pokud se nejedná o jinou stavební firmu,“ vysvětluje Tomáš Lenárt z Manuvia.

Na brigádu nelze nastoupit v době neschopenky. V tomto případě by se totiž jednalo o porušení režimu, který by mohl vést k odnětí nebo zkrácení nemocenské. V případě ošetřovného je teoreticky možné vykonávat práci na brigádě, avšak za dny, kdy má zaměstnanec příjem z brigády mu dávka ošetřovného nenáleží.