Věda, výzkum, inovace, digitalizace, Průmysl 4.0, dovednosti. Výčet oblastí, na které se musí tuzemsko zaměřit, aby nezaspalo v modernizaci, kterou si 21. století žádá. Nebude to jednoduché, ale Česko už má našlápnuto.
Podle letošního inovačního žebříčku Evropské komise je Česko v evropské sedmadvacítce na 17. místě. Řadí se tak do kategorie „mírných inovátorů“ a jeho inovační výkonnost je pod průměrem EU. Mezi lety 2020 a 2021 si ovšem tuzemsko podle žebříčku Evropské komise mírně pohoršilo, navzdory například rozvoji vysokorychlostního připojení k internetu. Rozvinout svůj inovační ekosystém bude ale pro Česko do budoucna nevyhnutelné, aby si zachovalo konkurenceschopnost a úspěšně prošlo zelenou i digitální transformací, která Evropskou unii čeká.
Podle europoslankyně Martiny Dlabajové (za ANO) hrají inovace v transformaci ekonomiky naprosto zásadní roli. „Stagnace a jakékoliv přešlapování na místě mohou být smrtící, zatímco inovace jednoznačně znamenají vývoj a posun vpřed. To platilo vždy a obzvlášť to platí v době krizí,“ zdůrazňuje.
3,4
mld. eur budou moci tuzemské podniky, instituce i občané čerpat z EU v rámci priority Inteligentní Česko. Peníze půjdou na podporu výzkumu a vývoje, inovací, rozvoj digitalizace a internetu a ekonomickou transformaci.
Inteligentní země
Učinit Česko inteligentnější je jedním z cílů kohezní politiky a evropských fondů určených na současné programové období mezi lety 2021 a 2027. Tuzemské podniky, instituce i občané budou moci v rámci priority Inteligentní Česko čerpat z unie 3,4 miliardy eur na podporu výzkumu a vývoje, inovací, rozvoj digitalizace a internetu, ekonomickou transformaci a podporu malých a středních podniků.
Stavebním kamenem inovací je výzkum a vývoj. Podle vládní Analýzy stavu výzkumu, vývoje a inovací tuzemsko neustále zvyšuje výdaje do této oblasti, ovšem zatím zůstává s 1,99 procenta výdajů HDP pod průměrem EU. Právě navýšení výdajů je jednou z priorit národní Inovační strategie na roky 2019−2030.
O finanční podporu se má v následujících letech postarat mimo jiné zdroje i Operační program Jan Amos Komenský s 64 miliardami korun. Peníze z programu poputují mimo jiné na podporu mobility zaměstnanců ve výzkumu a rozvoj mezinárodní spolupráce, zlepšení prostředí a rozvoj kapacit pro výzkum a vývoj. Také pomohou propojit veřejnou správu, akademický, výzkumný a podnikatelský sektor. Přímo na výzkum a vývoj půjde z programu 29 miliard korun.
Česko je podle údajů Eurostatu z loňského roku druhým nejprůmyslovějším státem Evropské unie. Průmysl se zde na ekonomice podílí 28,7 procenta. Proměna tuzemské ekonomiky na hospodářství založené na znalostech a inovacích tak bude z velké části ležet na bedrech firem. A to včetně těch malých a středních, které zatím tolik neinovují. „Z průzkumů prováděných po celé Evropě shodně vyplývá, že velké podniky inovují častěji než malé a střední firmy. Důvodů je hned několik, předně jde o nedostatek financí a kvalifikovaných zaměstnanců,“ objasňuje europoslankyně Dlabajová.
Roli firem v modernizaci tuzemské ekonomiky zdůrazňuje i ředitel Středočeského inovačního centra Pavel Jovanovič. „Transformace Česka na znalostní ekonomiku je založena především na podnicích, významně k tomu ale mohou přispět také vědecko-výzkumné instituce, například vývojem nových technologií nebo služeb,“ uvádí.
Dotace jsou vítané, ale ne jednoduché
Právě inovační centra, která fungují v některých českých krajích, jsou regionálním aktérům oporou na cestě k inovacím. Firmám také často pomáhají s vyřízením evropských dotací, které je pro ně mnohdy náročné.
„Administrace žádostí je složitá, nicméně je nám jasné, že bez ní by to nešlo,“ myslí si Jan Vokurka, jednatel malé firmy Kitl vyrábějící sirupy, která získala dotaci na nákup automatické linky na plnění a balení nápojů. „Pravda je taková, že byrokratická zátěž je obrovská, ale i tak se to vyplatilo,“ shoduje se s Vokurkou CEO společnosti ICE Industrial Services Tomáš Vránek. ICE se už o inovace snaží, v minulém období dostala dotaci na projekt 3D tisku betonu.
V současném dotačním období mohou podniky k financování modernizace využít například Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost s obálkou 81,5 miliardy korun, který se zaměřuje na růst konkurenceschopnosti malých a středních podniků, zvýšení přidané hodnoty výrobků a služeb či zavádění nových technologií a Průmyslu 4.0 ve firmách.
Ačkoliv se podniky nespoléhají pouze na fondy EU a hledají i jiné cesty financování nebo platí modernizaci ze svého, obzvlášť v aktuální době jsou dotace podle člena týmu podpory digitalizace za centrum Intemac Jakuba Červeně žádoucím příspěvkem. „Teď, když se podniky potýkají se zdražováním v podstatě všech vstupních surovin nebo energií, je každá možnost získat příspěvek pro rozvoj podniku vítána,“ uvádí.
Firmy mají historický handicap
Podniky už mají v modernizaci našlápnuto, podle delegátky Hospodářské komory ČR v Eurochambres Aleny Mastantuono pro ně není digitalizace neznámý pojem. „Firmy si čím dál více uvědomují přínosy a nepostradatelnost digitalizace pro svůj úspěšný rozvoj. Nové technologie pomáhají podnikům efektivněji zpracovávat zakázky, snižovat chybovost ve výrobě, nákladů, ale i zkracovat výrobní cyklus či zlepšit podnikovou komunikaci,“ říká.
Pokročit v automatizaci se jim ovšem podle Vránka zatím moc nedaří. „V míře automatizace Česko za vyspělým světem zaostává, což je často dáno zejména investiční silou českých firem. Dceřiné společnosti zahraničních korporátů jsou výrazně více automatizované než tuzemské podniky. Ty často vznikly až po revoluci a mají ve srovnání se západními podniky zkrátka handicap,“ vysvětluje a dodává, že automatizace průmyslu, výroby, stavitelství je jediná cesta, jak uspět v globálním konkurenčním prostředí.
Stáhněte si přílohu v PDF
K fungování znalostní ekonomiky a automatizovaného a digitalizovaného průmyslu a dalších odvětví je však zapotřebí, aby měli lidé odpovídající dovednosti. Na tom bude muset Česko ještě zapracovat. „Místní firmy v rozvoji omezuje množství a kvalita absolventů technických škol,“ upozorňuje Vránek na jednu z překážek. Nedostatek kvalifikovaných lidí potvrzují i data. Podle Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) z loňského roku má 80 procent českých firem problém s obsazením pracovního místa pro ICT specialistu.
Není to ale pouze o absolventech, na modernizaci bude nutné připravit i stávající pracovníky. Česko tak bude muset investovat do rekvalifikací a celoživotního vzdělávání. Žadatelé na tyto investice mohou využít Operační program Zaměstnanost+ s obálkou 36,4 miliardy korun, který má podpořit právě další profesní vzdělávání. Rozvoj dovedností bude výzvou zejména pro tři české kraje − Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký −, které čeká odklon od uhlí, v jehož důsledku bude potřeba rekvalifikace mnoha pracovníků. Těmto krajům je však ve fondech EU dostupná obálka navíc, a to z Fondu spravedlivé transformace. Žadatelé z těchto regionů tak budou moci čerpat peníze i z Operačního programu Spravedlivá transformace.
