Evropské penězovody se rozšiřují. V novém dotačním období 2021−2027 si Česko sáhne na rekordní částku převyšující bilion korun. Stát by měl být díky této investici chytřejší a zelenější, alespoň tak znějí dvě z pěti hlavních evropských priorit, ke kterým má dotační politika Evropské unie v následujících letech směřovat.

„Stejně jako v minulých letech bude i v novém programovém období možné podpořit projekty zaměřené na široké spektrum témat − od inovací a výzkumu, digitalizace, zdravotnictví nebo energetických úspor až po kulturní dědictví nebo sociální služby. Věříme, že žadatelé ocení, že se pro ně příliš nezmění. Budou moci využívat stejné úřady a kontakty jako v končící sedmiletce,“ říká náměstkyně ministerstva pro místní rozvoj Daniela Grabmüllerová.

Projekty financované z evropských fondů by měly spadat do společných unijních priorit. Týká se to i nového dotačního období. „Politika soudržnosti bude v letech 2021−2027 podporovat 550 miliardami korun iniciativy v oblasti pěti politických priorit − konkurenceschopná Evropa, zelenější a nízkouhlíková, víc propojená, sociální a inkluzivní a blíž občanům,“ upřesňuje mluvčí zastoupení Evropské komise v ČR Magdalena Frouzová.

16
Česko zůstává i po 16 letech členství čistým příjemcem peněz z rozpočtu unie. Od svého vstupu do EU v květnu 2004 do konce prvního pololetí letošního roku z něj získalo 1,64 bilionu korun a 709,8 miliardy do něj odvedlo.

„To v praxi znamená, že bude víc než kdy předtím podporovat projekty spojené s ochranou klimatu, obnovitelnými zdroji energie, digitalizací a zároveň ty, které pomáhají občanům se na změny připravit nebo zmírnit jejich sociální dopady,“ dodává Frouzová.

Zelené ambice budou hrát prim

Před Českem stojí v následujících letech hned dvě zásadní výzvy. Bude se muset oklepat z pandemie covidu-19 a posílit svou odolnost vůči podobným krizím. Mezitím se také bude muset zaměřit na ochranu klimatu. Experti se shodují, že dosavadní fungování světových ekonomik je zkrátka nadále neúnosné, neboť poškozuje klima, planetu a s tím i lidské zdraví.

Evropská unie i další nadnárodní organizace proto volají po zelené transformaci. A právě na ni se v následujících letech soustředí evropské finanční prostředky. Rozpočet unie by totiž měl být v následujících letech vynakládán v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou, globálním paktem, jehož cílem je zpomalit oteplování Země. Česko tak získá peníze určené na modernizaci tuzemského emisně náročného průmyslu a energetiky, která je stále závislá na uhlí. Domácnosti i firmy budou moci čerpat dotace například na výstavbu obnovitelných zdrojů energie, které jsou pro úspěšnou transformaci české ekonomiky klíčové. Peníze na čisté zdroje energie sice do Česka mířily i dříve, ale jen v omezeném množství.

„Hlavním problémem byl dosud celkově malý objem distribuovaných peněz. Důvody byly různé, od nedostatku projektů po administrativní,“ upozorňuje Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Nové programové období by však mohlo přinést změnu a větší možnosti podpory. „Za pozitivní lze označit otevřenost všem druhům obnovitelných zdrojů a všem kategoriím příjemců i snahu administrátorů o zjednodušení. V tom je potřeba pokračovat a zintenzivnit,“ doporučuje Chalupa. Výzvou pro Česko bude také transformace dopravy, snižování emisí v automobilovém průmyslu a důraz na rozvoj železniční sítě. I na to se evropské dotace v následujících letech zaměří.

Mimořádné peníze pro zdravotnictví

Vyšší podpory by se mělo dočkat také zdravotnictví, které již nyní může těžit z novinky mezi evropskými zdroji financí − z nástroje označovaného jako REACT-EU. Jak již jeho název napovídá, smyslem nástroje je reakce, a to na pandemii covidu-19. Mimořádnou podporu je možné čerpat již nyní, a to díky tomu, že se REACT-EU přičlenil do končícího programovacího období a nalil do něj dodatečné peníze určené na reakci na krizi po pandemii. V roce 2021 tak Česko může z nástroje čerpat až 21,7 miliardy korun. Program REACT-EU byl primárně určen na posílení zdravotnictví v členských zemích. Přestože jde o nový a mimořádný zdroj financí, čerpání probíhá skrz již známý Integrovaný regionální operační program.

Měkké projekty nepřijdou zkrátka

Přestože budování lepší infrastruktury − ať už ve zdravotnictví, dopravě nebo energetice − zůstává pro tuzemsko hlavní prioritou a zároveň i oblastí, kam směřuje nejvíce evropských financí, rozpočet EU neopomíjí ani tzv. měkké projekty. Příkladem je Slezská diakonie, která využila evropské fondy jak na investice, tak i na podporu vzdělávání a posilování lidských kapacit.

Diakonie díky fondům postavila vzdělávací centrum v Českém Těšíně, které poskytuje zázemí pro osoby s handicapem. Rekonstruovala také domov pro osoby se zdravotním postižením v Komorní Lhotce. Nového komunitního centra by se pak měla dočkat i Karviná. „S podporou fondů EU byla také realizována řada neinvestičních projektů, které přinesly nové myšlenky a podpořily kvalitu poskytovaných služeb,“ zdůrazňuje Romana Bélová, náměstkyně ředitelky Slezské diakonie. Příkladem je podpora a vzdělávání osob, které pečují o své blízké.

„Možnost čerpání finančních prostředků z fondů EU hodnotíme jako velmi pozitivní pro rozvoj kvality sociálních služeb. V posledních letech tak došlo k mnohým investicím do sociální infrastruktury, které mají svůj dopad do kvality života našich občanů,“ shrnuje Bélová s tím, že díky fondům mohly stovky lidí například opustit ústavní zařízení a začlenit se do komunity.

Bez pravidel to nejde

Jak upozorňuje Slezská diakonie, čerpání evropských fondů není jednoduchou záležitostí. Přiznává to i ministerstvo pro místní rozvoj. S dotacemi se totiž pojí přísná pravidla, zejména co se týče vykazování a kontrol. „Jakkoli Národní orgán pro koordinaci ministerstva pro místní rozvoj usiluje trvale o jejich lepší srozumitelnost, úplně jednoduchá ta pravidla být nemohou z povahy věci − jedná se o evropské veřejné prostředky a jednotlivé členské státy EU chtějí mít přirozeně přehled o tom, na co a jakými cestami jsou vynakládány,“ vysvětluje náměstkyně Grabmüllerová. Zatímco některé podmínky jsou stanovené na evropské úrovni, jiné jsou dány u členských států. Jak Evropská komise, tak i česká státní správa tvrdí, že se snaží byrokracii snižovat a žadatelům čerpání usnadnit.

„V politice soudržnosti jde o sdílenou správu. Celkově je nová kohezní politika jednodušší − pro fondy platí jednotný seznam pravidel,“ podotýká Frouzová z Evropské komise. „Českým vyjednavačům se navíc podařilo prosadit možnost přesunout až čtvrtinu peněz mezi jednotlivými fondy nebo flexibilní pravidla pro převádění prostředků v rámci jednotlivých programů. To umožní pružněji reagovat na potřeby Česka a regulovat vývoj čerpání evropských dotací,“ doplňuje náměstkyně Grabmüllerová.

Ke zjednodušení papírování došlo i na straně tuzemska. „Byly zjednodušeny metody vykazování či použití paušálních sazeb, což z pohledu žadatele znamená méně podrobných a zdlouhavých kontrol. Podařilo se také zefektivnit přezkum neúspěšných žádostí tak, aby probíhal rychle, jasně a jednoznačně. Žadatel by měl snadno pochopit důvody, proč jeho žádost nebyla schválena, a vědět, jak postupovat dále,“ uvádí Grabmüllerová. Klíčovou roli přitom sehrává dobrá příprava projektu, která může celý proces usnadnit a zrychlit.

Evropské fondy v Česku

Stáhněte si přílohu v PDF

Fondy tvoří 40 procent veřejných investic

Česko zůstává i po 16 letech členství čistým příjemcem peněz z rozpočtu EU. Od svého vstupu do unie v květnu 2004 do konce prvního pololetí letošního roku z něj získalo 1,64 bilionu korun a 709,8 miliardy do něj odvedlo. Většinu peněz přivádí do českých regionů tzv. kohezní fondy, druhým důležitým zdrojem je fond zemědělský.

Evropské dotace se dosud podílely zhruba na 40 procentech veřejných investic v zemi. Obálka, kterou mělo Česko k dispozici v předešlém programovém období, je již téměř vyprázdněná. „Ke konci září se smluvně rozdělilo již 658,6 miliardy korun, což odpovídá 99,9 procenta všech peněz určených pro tuzemsko na období 2014−2020,“ objasňuje Grabmüllerová. Projekty musí být dokončeny do konce roku 2023. Pokud by Česko nezvládlo peníze dočerpat, muselo by je unii vrátit zpět, což se však zřejmě nestane.