Ulehčuje práci lékařům, screeningem oka odhalí diabetes. Český start-up si věří i na Alzheimera

Během třiceti vteřin objeví známky nemoci, o které nemusí mít pacient ani lékař tušení. A to rychlým screeningem oční sítnice, kterým zachytí počínající poškození zraku způsobené cukrovkou – přesněji diabetickou retinopatii. Řeč je o českém start-upu Aireen, který pomocí umělé inteligence pomáhá oftalmologům a diabetologům, aby podchytili opravdu každého pacienta, který odbornou péči potřebuje. A díky tomu u nich předejít slepotě nebo významné ztrátě zraku.

„Sítnice je jediné místo v těle, kde můžete neinvazivně a pouhým okem spatřit cévy. Na ně se celá řada nemocí propisuje. Navíc oko je blízko mozku, proto se nemoci na sítnici projevují v raném stádiu,“ říká ředitel start-upu Jan Hlaváček s tím, že firma analyzuje fotky očního pozadí. Například u diabetické retinopatie jde o malá poranění, která připomínají barevné skvrny nebo tečky různých tvarů. A právě ty umělá inteligence rozpoznává.

Laicky řečeno porovnává snímky, které jsou v pořádku, se snímky, na kterých jsou na sítnici patrné problémy. Aireen je ale umělá inteligence, která zpracovává jedničky a nuly, nehodnotí vizuální podobu, ale matematické vektory. Ve světě sice nejde o originální myšlenku, ale Aireen je prvním českým registrovaným AI zdravotním prostředkem a v oboru nemá konkurenci. Projekt navíc zaujal letošní porotu soutěže Nápad roku a v klání nakonec i zvítězil.

Diabetes podle Hlaváčka dlouho nebolí a nemá žádné projevy. Má však různé závažné komplikace a jednou z nejvýznamnějších je právě diabetická retinopatie, která může způsobit i slepotu. Včasný záchyt nemoci má nasměrovat lidi s diabetem, kteří o něm třeba ani nevědí, včas k odborníkovi. „Zároveň chceme pomoci zdravotnímu systému v tom, aby se odborní lékaři mohli věnovat lidem, kteří jsou nemocní, a nemuseli dělat diagnostiku, kde jen vylučují, že pacient danou nemoc nemá,“ doplňuje Hlaváček s tím, že jejich systém má především spolehlivě rozlišit zdravé a nemocné lidi.

Upozorňuje totiž na to, že v Česku je na 900 tisíc diabetiků. A každý z nich by měl správně minimálně jednou ročně navštívit preventivně očního lékaře, zda se u něj zmíněná nemoc nerozvinula. Na to ale očaři nemají čas a prostor, protože jich zkrátka není dost. „Nejčastější chirurgický zákrok u lidí nad 60 let je operace šedého zákalu a lékaři mají hromadu další práce. Velmi hrubá čísla jsou, že se v Česku udělá za rok 5 milionů očních vyšetření. A jenom těch diabetických by mělo být kolem 900 tisíc. Reálně se ale provádí zhruba 30 až 40 procent z nich,“ doplňuje Petr Kocian, zakladatel očních klinik NeoVize a jeden z investorů start-upu Aireen.

Na investicích zatím start-up nasbíral více než milion eur (necelých 30 milionů korun), víc ale Hlaváček zatím prozrazovat nechce.

Myšlenka na založení firmy se zrodila v roce 2018 v hlavě podnikatele Davida Navrátila, který chtěl moderními technologiemi pomoci zdravotnictví. O rok později přizval do projektu Hlaváčka, který v něm uplatňuje své téměř dvacetileté zkušenosti s vývojem softwaru pro zdravotníky. Do roku 2017 například řídil firmu CompuGroup Medical dodávající software více než polovině českých lékařů. Nyní šéfuje Aireen, jehož hlavní tým tvoří patnáct lidí. Navíc s dalšími desítkami lékařů, diabetologů a expertů firma spolupracuje na vývoji celého systému.

„Kouzlo umělé inteligence spočívá v tom, že usnadňuje lidem činnosti, ve kterých vynikají. Kvalita zdravotnictví stojí na zkušenostech a odborných znalostech lékařů a zdravotníků, ale umělá inteligence může hrát zásadní roli v rychlosti odhalování chorob, přesnější a šetrnější diagnostice. Má tak v oblasti zdravotnictví obrovský potenciál,“ uvádí Dalibor Kačmář,  ředitel pro technické standardy Microsoftu pro Česko a Slovensko. Jako hlavní výhodu Aireen vidí, že pomocí získaných dat umožňuje předvídat a řešit zdravotní problémy ještě před tím, než nastanou.

Na sedmi pracovištích NeoVize v Česku a na Slovensku už Aireen svou umělou inteligenci používá, stejně tak v rámci Očního centra Praha. Aireen je také v provozu na dvou diabetologických ambulancích mimo Prahu. Většímu rozšíření zatím brání několik aspektů. Jedním je přijetí nové technologie pojišťovnami, druhým pak přijetí ze strany zdravotníků.

„Pojišťovny se musí vyrovnat s tím, že je tu něco nového. Vysvětlujeme, proč by vyšetření mělo být hrazeno zdravotní pojišťovnou, kolik to bude stát a kdo to bude platit. Při implementaci těchto systémů se dostáváte do politických pater, kde se řeší systém, jak ochraňovat zdraví lidí. Přičemž přicházíte s jednou drobnou věcí, se kterou chcete pomoci, ale která mění fungování systému,“ tvrdí Kocian s tím, že z pohledu politiků je v českém zdravotnictví problém, pokud by měl pacient platit třeba jen 30 korun.

Kocian tvrdí, že náklady na vyšetření technologií Aireen jsou podstatně nižší než na celkové vyšetření u oftalmologa. I tak se pohybuje v rozmezí čtyřech až šesti stovek korun. „Pracujeme se zařízením, které stojí statisíce, i analýza něco stojí. Jsme v sektoru, který je hrazen ze zdravotního pojištění, jen ne naší cestou umělé inteligence,“ říká Kocian a dodává, že diabetická retinopatie je druhým nejčastějším důvodem slepoty v rozvinutých zemích.

Obchodně je Aireen teprve na začátku. „Překonali jsme první milion v tržbách. Zatím se nedá mluvit o výnosnosti, do projektu se musí nejdříve nainvestovat. Ale není to projekt jen pro Česko, hranice nejsou překážkou. Minimální výhoda Evropské unie je, že je pro ni společná certifikace. A pro příští rok počítáme s certifikací podle nového systému, poté by měla nastoupit výrazná monetizace projektu. Kdyby alespoň 60 procent diabetiků prošlo screeningovou metodou, tak jsme celosvětově na velkém objemu, který se počítá v miliardách dolarů,“ shrnuje Kocian s tím, že jen Česko může v rámci diabetické retinopatie dosahovat úrovně obratu ve stovkách milionů korun. Střízlivý odhad se pohybuje na úrovni vysokých desítek milionů korun.

Diabetická retinopatie navíc není jedinou nemocí, na kterou se start-up zaměřuje. Už nyní pracuje na odhalování makulární degenerace. „Je to nejčastější příčina slepoty u bělošské populace. Každý člověk nad 50 let má velmi vysoké riziko této choroby. Má dvě formy – suchou a vlhkou. Suchá nezpůsobuje poškození zraku a nebolí, jen má záludnou vlastnost, že se překlopí do vlhké formy, která už je průšvih a rychle postupuje až ke ztrátě zraku. Podobně pracujeme na glaukomu a máme rozjetý výzkumný projekt na detekci Alzheimerovy choroby,“ uzavírá Hlaváček.