V první třetině letošního roku šlo na projekty obnovitelných zdrojů a další podniky šetrné ke klimatu formou dluhopisů a půjček 203 miliard dolarů. Oproti tomu projekty zaměřené na „špinavý“ byznys získaly od investorů 189 miliard dolarů. Za pomoci dat z celkem 140 světových finančních institucí to spočítala agentura Bloomberg. Tato čísla dobře ilustrují, jakou roli v byznysu začíná mít hodnocení projektu z hlediska vlivu na životní prostředí. Firma, která to nebere při plánování v úvahu, tak může snadno přijít o peníze na další rozvoj.
Příkladem investora, který ve velkém prosazuje zelený směr, je největší správce aktiv světa, společnost BlackRock. Ta nedávno oznámila koupi solárních elektráren v Chile od českého developera Zdeňka Sobotky, majitele firmy Solek. Apetit na zelená aktiva přitom dále poroste. Trh s nimi by měl podle odhadu Bloomberg Intelligence, která mapuje trh na základě dat, překročit v roce 2025 padesát bilionů dolarů, což bude více než třetina veškerých globálních aktiv.
V Česku zatím podobná čísla k dispozici nejsou, ale i u nás roste zájem investorů dívat se na projekty i z úhlu udržitelnosti a přibývá fondů, které jdou výhradně tímto směrem.
„Udržitelnost ve firmách nabývá zcela nového rozměru, už to není tolik o tom, vypracovat si ESG strategii, vyhodnotit rizika a příležitosti a nastavit ve firmě nefinanční reporting, ale je to o změnách byznysmodelu a celkové strategii firmy,“ říká Alice Machová, vedoucí partnerka poradenství v oblasti udržitelného rozvoje a CFO agendy společnosti EY. „Investoři pak kromě dalších kritérií hodnotí, jakým způsobem je udržitelnost zakomponovaná do byznysmodelu společnosti a jakým způsobem funguje governance – například zda supply chain zahrnuje principy udržitelnosti.“
ESG rating
Například Rockaway Capital Jakuba Havrlanta nedávno spustila fond založený na principu zodpovědného investování a ESG (kritéria hodnocení udržitelnosti – environment, social a governance – pozn. red.). Jeho cílová hodnota má být až 2,5 miliardy korun. „Součástí naší ESG policy je negativní screening, podle kterého identifikujeme a eliminujeme potenciální cíle, které se do ESG kritérií nevejdou. A poté pozitivní screening, kde do detailu analyzujeme konkurenční výhody nebo naopak rizika projektu ve vztahu k ESG, stanovujeme možné KPI (klíčové ukazatele výkonnosti – pozn. red.), které budeme chtít v čase měřit, a vliv ESG na valuaci a možné budoucí zhodnocení,“ popisuje výběr investic dle kritérií udržitelnosti Andrea Lauren, investiční partnerka Rockaway Capital.
Podle Lauren jsou součástí hodnocení nejen environmentální kritéria, ale i přístup start-upů k lidskému kapitálu, včetně podmínek pro přijímání nových spolupracovníků, transparentnosti a férovosti jejich odměňování nebo posouzení kvality zabezpečení dat a robustnosti dodavatelského řetězce. „Každý ESG rating má vícero vrstev a je dost individuální. V rámci venture investování neexistují žádné externí benchmarky a velmi málo databází dat, vůči kterým je možno firmy posuzovat,“ dodává šéfka fondu.
Nedostatek srovnatelných dat
Na absenci potřebných údajů upozorňují i experti. „V aktuálních způsobech, jak ESG výkon reportovat, chybí jasně nastavené systémy a prvky, které jsou například typické pro finanční výkaznictví. Existují globální standardy jako například GRI, ale ty používá v Česku jen minimum firem. Výsledkem jsou nejednotné reporty s nicneříkajícími pojmy, které nemají pro investory výpovědní hodnotu, protože nejsou porovnatelné,“ říká Alice Machová a dodává, že „toto se ale mění s nastupující EU direktivou – CSRD –, kdy za rok 2023 budou muset data o udržitelnosti zveřejňovat všechny velké firmy, a EU taxonomií (definice udržitelných projektů a jejich reportingu – pozn. red.).“
Na investice do projektů zaměřených na udržitelnost se v tuzemsku zaměřují i další společnosti, ať už jde o Soulmates Ventures Václava Gregora a Hynka Sochora, Purple Ventures Jana Staňka, bývalého majitele Vivantisu Martina Rozhoně, Tilia Ventures Silke Horákové a Petra Vítka nebo finanční skupinu RSJ.
Soulmates Ventures se zaměřují na osm oblastí, v kterých vyhledávají start-upy – jde o vodu, vzduch, energie, cirkulární ekonomiku, mobilitu, vzdělávání, zdravotnictví a zemědělství a potravinářství. „V první řadě posuzujeme budoucí potenciál start-upu v oblasti udržitelnosti, například snížení globální roční produkce skleníkových plynů o jedno procento, snížení procenta úmrtnosti lidí na rakovinu díky včasné identifikaci tumoru, pro další to může být omezení vstupu mikroplastům do moří a oceánů o pět procent,“ popisuje Václav Gregor.
K analýzám potenciálu investic používají Soulmates Ventures ESG a SRI metriky (společensky odpovědné investice – pozn. red.) a cíle udržitelného rozvoje vytvořené OSN (takzvané SDG cíle). „Do budoucna bychom rádi aplikovali i klimatické a sociální predikce scénářů v rámci risk managementu našich projektů i teprve posuzovaných projektů,“ dodává Hynek Sochor s tím, že intenzivně pracují na rozvoji vlastních posuzovacích metrik. „Jsme přesvědčeni, že se udržitelnost skutečně stává v malých, středních i ve velkých nadnárodních společnostech must have, nikoli nice to have. Musí však dávat ekonomický smysl a musí splňovat podmínky škálovatelnosti,“ uvádí.
Filozofie Purple Ventures je investování do takzvaných purpose-driven začínajících firem, kdy primárním motivem zakladatelů je měnit svět k lepšímu a peníze přichází v druhé řadě jako výsledek tvorby blahobytu pro společnost. „Díváme se na kompatibilitu hodnot, jejich houževnatost, schopnost myšlenku, službu či produkt prodat, umění týmově spolupracovat a globální ambice,“ říká zakladatel Purple Ventures Jan Staněk s tím, že jejich zatím nejvýraznější podobnou investicí je mexické Toroto. To se věnuje obnově deštných pralesů, jejich ochraně a zadržování vody v krajině.
Ani v Purple Ventures zatím nemají jasně definovaná kritéria v oblasti environmentální a sociální a hodnotí každý start-up samostatně. Tíhnou ale k investicím, které mají potenciál zmírňovat klimatické změny či „exportovat“ český intelekt. Hlavní jsou ale pro ně osobnosti zakladatelů. „Pokud nám zakladatelé lidsky a hodnotově nesednou, tak neinvestujeme do sebelepšího start-upu. Nechceme trávit dlouhé roky spolupráce s někým, kdo bere energii,“ uzavírá Staněk.
Podle loňského globálního průzkumu EY se během posledních dvou let zájem investorů o nefinanční informace, tedy zejména o to, do jaké míry firmy splňují principy ESG, zvýšil o třicet procent. Pro 91 procent z nich dokonce hrají ESG parametry klíčovou roli při rozhodování o tom, zda budou do daného projektu či společnosti investovat. A tři čtvrtiny dotazovaných investorů uvedly, že právě udržitelnost firem je pro ně známkou toho, že jsou jejich investice v bezpečí a mají potenciál dlouhodobého růstu.
Zatímco v Česku je důraz na udržitelnost v byznysu patrný až v poslední době, v zahraničí tento trend narůstá už několik let. „A i české společnosti, které se zúčastní významných tendrů v zahraničí, jsou už zvyklé, že po nich klienti chtějí i ESG informace. V Česku tento trend velmi zintenzivnil za poslední rok a důvodů je celá řada – mimo jiné i oblast energetiky –, kdy při rostoucích cenách energií začínají investice do obnovitelných zdrojů dávat i ekonomický smysl například pro výrobní firmy,“ uvádí Alice Machová. Také se podle něj otevřely možnosti na spolufinancování pomocí dotací ať už v rámci Modernizačního fondu, nebo dalších programů, které jsou k dispozici v rámci fondů Národního plánu obnovy.
