Na technologické scéně v Česku je poslední roky živo. Miliardy korun letos přitekly například do start-upů Rossum nebo Productboard, velký exit za stovky milionů korun má za sebou DataSentics. O nadějné start-upy není v Česku nouze a ruku v ruce s tím jde i digitální pokrok jak v soukromé, tak veřejné sféře. „Kamkoli se v regionu střední a východní Evropy podívám, vidím špičkové digitální talenty a ambice,“ tvrdí i Philippe Rogge, prezident Microsoftu pro střední a východní Evropu.
Poslední studie tohoto technologického gigantu nazvaná Index digitální budoucnosti mu dává za pravdu. Firma se v ní snažila najít odpověď na otázku, jak si země východní a střední Evropy (CEE) vedou v zavádění digitálních technologií a jejich využívání v porovnání se západní Evropou a jaký vliv to na jednotlivé státy má. A výsledek mluví jasně – digitálně vyspělejší země dosahují lepších výsledků v ekonomických i společenských ukazatelích. Česko si v porovnání se zbytkem regionu CEE nevede tak zle. Ačkoliv své mezery má, stejně jako celý region.
V technologiích vyniká v našem regionu už tradičně Estonsko, které má nejvíce start-upů s hodnotou přesahující jednu miliardu dolarů. „Malta a Estonsko jsou celosvětově považovány za lídry v oblasti digitálních veřejných služeb, například Evropská komise je zařadila na první a druhé místo v zavádění eGovernmentu v rámci evropských zemí,“ vysvětluje Rogge. Hodnota technologických společností pocházejících z regionu CEE vzrostla v posledním desetiletí devatenáctkrát, v čele tohoto žebříčku stojí rumunský UiPath s tržní hodnotou přesahující 10 miliard dolarů.
Se slovy šéfa Microsoftu souhlasí i Martin Kešner, investor z fondu J&T Ventures, který vybírá, do jakého nadějného technologického start-upu nasype fond peníze. „Působí tu kvalitní technologičtí zakladatelé a vývojáři, jedni z nejlepších na světě. Zároveň tu jsou nižší náklady na život a práci, s menším kapitálem se dá vybudovat kolikrát i kvalitnější produkt, než dokážou vývojáři v jiných zemích. To platí obecně pro region střední a východní Evropy,“ řekl Kešner v nedávném rozhovoru pro HN s tím, že objem investic do technologických firem ve střední Evropě se v letošním roce dá očekávat kolem 5,3 miliardy dolarů (118 miliard korun), což je více než dvojnásobek oproti roku 2019, kdy tyto investice dosáhly vrcholu.
Česko si v porovnání s ostatními zeměmi z regionu vede v procesu digitalizace relativně dobře, když na průměr ztrácí jen v jedné oblasti z pěti – a to v úrovni digitálních schopností ve společnosti a jejím vzdělávání. Nadstandardně se ve světě uplatňují české vývojářské firmy, digitalizace běžných podniků u nás je ale průměrná. „V mnoha oblastech jsou země a společnosti střední a východní Evropy stejně digitálně vyspělé jako země, které jsou v tomto ohledu na špici, přičemž v dalších oblastech jsou na dobré cestě, aby dokázaly využít všechny přínosy digitální transformace,“ dodává Rogge.
Technologická firma shromáždila data z výzkumů Eurostatu, Organizace spojených národů, Světové obchodní organizace, Euromonitoru, Mezinárodního měnového fondu nebo Světové banky a seřadila je do pěti pilířů – digitalizace soukromých firem, síla ekonomiky vývojářských firem, úroveň digitálních schopností ve společnosti, digitalizace státní správy a v neposlední řadě dostupnost internetu a jeho využívání.
Microsoft v průzkumu porovnává jedenáct zemí z regionu CEE, kam patří Chorvatsko, Česko, Estonsko, Maďarsko, Řecko, Malta, Polsko, Rumunsko, Rusko, Srbsko a Slovinsko, se západními „digitálními velikány“, které představují Dánsko, Finsko, Švédsko a Nizozemsko. Do porovnání zařadila technologická firma i Portugalsko, jde v posledních letech v této oblasti hodně dopředu.
Na některé z výsledků studie se podívejte v naší přehledné infografice:
