Prosecco je nejoblíbenější šumivé víno a současně jedna z nejsilnějších marketingových značek ve světě alkoholických nápojů. Pijí ho i lidé, kteří se jinak konzumaci vín vyhýbají. Dokladem budiž každoročně rostoucí prodeje na mezinárodních trzích. A právě díky proseccu se severoitalské Benátsko stalo největším vinařským regionem Itálie.
Jaké jsou trendy v rámci šumivých vín prosecco? Musí mít každé prosecco bublinky? Jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi a které prosecco je nejdražší? Přinášíme odpovědi nejen na tyto otázky.
1. Prosecco je jednička mezi šumivými víny
Jak už jsme naznačili v úvodu, prosecco je aktuálně nejpopulárnější šumivé víno světa. Výrobci v Benátsku ho každým rokem uvedou na trh více než 500 milionů lahví a toto číslo se poslední roky kontinuálně zvyšuje. Jen pro srovnání, tradiční francouzský region Champagne dokáže ročně vyprodukovat 300 milionů lahví šumivého vína. Prosecco je šumivý hit, k čemuž přispívá všeobecně rostoucí kvalita těchto vín, jejich přívětivý ovocný charakter a v neposlední řadě také cena. Ta je většinou výrazně nižší, než je tomu u šampaňského.
2. Proč je některé prosecco dražší? Rozdíly mezi víny s označením DOC a DOCG
V Itálii, podobně jako ve Francii nebo Španělsku, funguje apelační systém značení vín. Ta nejprestižnější a nejvíce kontrolovaná vína spadají do kategorie DOCG. Zkratka je uvedena na lahvi v názvu vína. V případě prosecca existují dvě historické zóny, v nichž se lahvují ta nejlepší šumivá vína. Je to Prosecco Conegliano Valdobbiadene Superiore DOCG z nevelké zóny mezi stejnojmennými městy a ještě menší a méně známé Asolo Prosecco Superiore DOCG.
Vína se v těchto oblastech pěstují na příkrých svazích, vinice jsou obhospodařovávány pouze ručně a výnosy jsou tu nižší než v případě vín prosecco DOC. Tato vína naopak pochází z velké oblasti, kde se často používá ve vinicích mechanizace. Volnější pravidla pro výrobu vín prosecco DOC umožňují mnohem vyšší produkci na hektar vinic ve srovnání s víny kategorie DOCG. Chuť vín Prosecco Conegliano Valdobbiadene Superiore DOCG je plnější, bohatá na svěží ovocné tóny a v jejím závěru můžete objevit jemnou mineralitu. Vína bohatě perlí ve skleničce.
3. Prosecco není název odrůdy
Vzhledem k popularitě prosecca se Itálie rozhodla geograficky chránit původ svých šumivých vín. Prosecco se dříve dělalo z odrůdy Prosecco, kterou si mohl vysadit jakýkoliv vinař na světě. V roce 2009 byla tato italská odrůda přejmenována na Gleru. Prosecco je tak nyní pouze názvem pro víno z geograficky vymezené oblasti. Odrůda Glera musí tvořit minimálně 85 procent prosecca. Menší podíl pak mohou tvořit hrozny dalších odrůd Verdiso, Bianchetta Trevigiana, Perera, Glera Lunga, Chardonnay, Pinot Bianco nebo Pinot Grigio.
4. Nejvíce stojí cartizze
Největší raritou ve světě prosecca jsou vína s označením Superiore di Cartizze DOCG. Réva pro tato vína roste v jakémsi přírodním amfiteátru o rozloze 107 hektarů. Vinice Cartizze je rozdělena mezi 140 majitelů a je rozparcelovaná na malé díly. Právě tady panují nejlepší podmínky pro zrání hroznů odrůdy Glera. Prosecco s označením Superiore di Cartizze DOCG je tedy většinou s vyšším zbytkovým cukrem a označeno jako dry. Vín Superiore di Cartizze DOCG se ročně nalahvuje jen něco málo přes 1,4 milionu lahví a v rámci prosecca tak patří většinou k těm nejdražším. Stejně tak investice do zdejší půdy patří v Itálii mezi nejvyšší. Potenciální kupující si v případě hektaru vinice na Cartizze musí připravit kolem dvou milionů eur.
5. V Česku je prosecco stále oblíbenější
Češi jsou především přeborníci v pití piva, ale i spotřeba vína na osobu dosahuje slušných 20 litrů za rok. Šumivá vína z toho činí zhruba dva litry. Obliba prosecca v tuzemsku výrazně roste, v roce 2018 bylo v Česku odšpuntováno podle dostupných statistik 4,5 milionu lahví tohoto šumivého vína.
6. Prosecco může být i bez bublin
Drtivá většina vín prosecco spadá do kategorie šumivých vín (spumante) nebo jemně perlivých (frizzante). Prosecco kategorie DOC a DOCG ale může být nalahvováno i jako klasické tiché víno (tranquillo). Produkce těchto vín je ovšem minimální a v tuzemsku se s nimi prakticky nesetkáte.
7. Extra dry není suché prosecco
Značení šumivých vín může být pro někoho trochu matoucí. Nejrozšířenější kategorie podle zbytkového cukru jsou vína extra dry. Ta tvoří asi 70 procent všech vín prosecco. Dle překladu by se mohlo zdát, že takové prosecco je suché, ale extra dry vína mají 12 až 17 gramů zbytkového cukru. Prosecco má typicky vysokou kyselinu a zbytkový cukr tak chuť příjemně vyvažuje. Pokud chcete hodně suché prosecco, vyberte si kategorie extra brut nebo brut. Na trhu jsou i vína s nula gramy zbytkového cukru.
8. Prosecco ve stylu šampaňského
Fanoušci šampaňského prosecco často přehlížejí s ohledem na typicky nekomplikovaný ovocný charakter, vycházející z odlišné metody výroby. Druhotné kvašení u prosecca nejčastěji probíhá v nerezových tancích, a ne v lahvi, jako je tomu u šampaňského. Pro některá prosecca se ovšem používá tradiční šampaňská metoda kvašení, pravidla apelace toto povolují. Mezi výrobci také roste zájem o tradiční způsob lahvování vín s kvasničními kaly, zvaný jako col fondo (nebo sui lieviti). Col fondo lze přeložit jako „s kaly“, víno není filtrováno, má lehce zakalený vzhled. Takto se místní šumivá vína vyráběla až do 70. let minulého století, kdy se finálně prosadila současná populární metoda charmat.
9. Ať žije růžové prosecco!
V roce 2020 vznikla nová kategorie prosecca. Prosecco růžové barvy. Pokud chce vinař označit své víno jako růžové prosecco DOC, musí splnit několik konkrétních podmínek. Jedinými povolenými odrůdami pro prosecco rosé jsou Glera a Pinot Noir, přičemž druhá jmenovaná se na víně podílí z 10 až 15 procent. Víno musí být vyrobeno typickou metodou martinotti/charmat a musí podstoupit sekundární fermentaci v nerezovém tanku po dobu minimálně 60 dní. Pokud máte rádi klasické prosecco, rozhodně si zamilujete to růžové. Obě kategorie se od sebe totiž stylem ani aromatickým a chuťovým projevem zásadně neliší. Růžové prosecco přidává krémový nádech s jemnými tóny červeného ovoce na nose i v ústech. Charakter vín se samozřejmě mírně mění u jednotlivých výrobců a také v závislosti na použité odrůdové směsi Glery a Pinotu Noir.
10. Prosecco jako pití pro každou příležitost
Prosecco je víno, které nejlépe chutná jako mladé a svěží. Před otevřením ho nezapomeňte dobře vychladit na 7 až 9 °C. Je to klasické párty víno, ale také skvělý doprovod k široké paletě pokrmů. Ať už jde o předkrmy, parmskou šunku či některé tvrdší sýry, jako je pecorino. Sušší vína mohou dobře ladit s bílým chřestem, rybou nebo se sushi. Naopak sladší prosecco se hodí ke zmrzlině, soufflé nebo italské variantě vánočky zvané panettone.
Kvalitní prosecco nechybí ani v nabídce e-shopu HNvíno.cz. Pro získání okamžité slevy 10 % vložte do košíku kód: 10zajimavostioproseccu.
