Rakouský Filzmoos: trochu postaru, nemoderně, zato romanticky a vřele

„Nebe, šiml, slunce a sníh,“ rýmuje si kočí Georg Vierthaler zvaný Schorsch a orámuje svou poezii jódlováním. Na sobě tlustý vytahaný svetr a kožešinovou vestu, na hlavě plstěný klobouk. Poplácá statné koně zapřažené do saní, zabalí vás do pěti šesti dek a kůží, abyste neprochladli, a trhne opratěmi. 

Fiakr, nejprve na kolech, po výjezdu z obce už na zasněžené cestě jedoucí po ližinách, vás vyveze na víc než tři sta let starou horskou chatu Oberhofalm na úpatí mohutné hory Bischofsmütze (2458 m), připomínající nejen svým názvem biskupskou čapku. Když svítí slunce, celá jízda na saních, lemovaná klikatícím se potokem, zasněženými stráněmi a nádhernými výhledy na hory, je přímo definicí pravého alpského kýče.

Pan Vierthaler není zdaleka jediným kočím široko daleko. Populární vyjížďky s koňským spřežením nabízí ve vesničce Filzmoos a jejím okolí také rodina Riederů nebo Rettenwenderů. Za asi tříhodinový výlet k chatám Unterhofalm nebo Oberhofalm a zpět (s krátkou pauzou na občerstvení) zaplatíte 22 eur za osobu. Chcete-li „kočár“ jen pro sebe, připravte si eur 160.

Přehledně a nezáludně

A právě jízda na fiakru přesně vystihuje i samotný Filzmoos, rodinné středisko ležící asi 70 kilometrů jihovýchodně od Mozartova Salcburku. Žádný spěch, o dobrodružství ani nemluvě, trochu postaru, nemoderně, zato romanticky a s nehranou vřelostí. 

Filzmoos je ukázkovým příkladem chování lyžařských areálů posledních více než deseti let. Malí se spojují, aby byli větší a silnější a aby je turisté nejen vzali na vědomí, ale také aby v soutěži s giganty obstáli. Pět modrých, pět červených a jedna krátká černá sjezdovka tohoto střediska se sotva dostanou na lyžařskou mapu. Ovšem 760 kilometrů sjezdovek oblasti Ski amadé, jejíž je součástí, to už má jinou váhu.

V zimě tak do Filzmoosu jezdí hlavně rodiny s dětmi a starší páry, noblesně zdolávající zdejší snadné široké tratě. Začínají-li, volí modré sjezdovky 2 a 5; pokud už nějaký ten pátek lyžují, míří nejčastěji na svižnou červenou 1 pod lanovkou Papageno. Pěkné svezení je i na přehledné, nezáludné červené 6 podél kotvy Geierberglift v sousedním Neubergu.

Dětský svět, plný veselých barevných překážek, slalomových branek a kolotočů, se usadil u vleku Bögrainlift proti čtyřsedačce Grossbergbahn. Často se tu konají různé závody pro nejmenší. Jen tak pro radost, bez stupňů vítězů, pouze za potlesku hrdých rodičů.

To jsou panorámata!

Ve Filzmoosu vás čekají také dobře značené zimní cesty, vedoucí do okolních lesů, k horským chatám nebo hotelům. Celkem jich tu je na 50 kilometrů, značených jako sjezdovky: od nejsnazších modrých až po náročné černé. Nejkratší trvají jen hodinku až hodinu a půl. 

Stejně barevné jsou i denně upravované běžecké stopy. Zdejší okruhy měří většinou od tří do osmi kilometrů. O mapky tras si řekněte v informačním centru. Asi nejhezčí stopa ve Filzmoosu začíná v 1600 metrech u horní stanice kabinkové lanovky Papageno a doveze vás o šest kilometrů dál k chatě Radstäter Hütte (1770 m). Celkem tu nahoře najdete 16 kilometrů tratí a oproti obvyklým trasám v alpských údolích je to vyhlídkové svezení.