Z cvičitele jógy ajťákem. Microsoft rozjíždí bezplatné IT kurzy, studentům rovnou nabízí pracovní pozice

Každá diskuze s IT firmami, s nimiž spolupracujeme, začíná na téma: co vše by se dalo udělat, kdyby měly víc zaměstnanců, říká ředitel pro partnerský ekosystém společnosti Microsoft Martin Hruška. Proto se Microsoft spojil s firmou GoodCall, která se zabývá náborem a vzděláváním lidí. Výsledkem je program ITjede, který zájemcům o práci v IT nabízí bezplatné online kurzy i možnost získání různých certifikací.

Zároveň je propojí s konkrétními firmami, které poptávají posily do svého týmu. „Hledali jsme cestu, jak jim pomoci. Snažíme se, aby na pracovním trhu bylo více lidí s digitálními dovednostmi,“ dodává zakladatel a ředitel podniku GoodCall Milan Novák.

HN: Loni Microsoft spolu se společností GoodCall spustil projekt Microsoft akademie. Na koho přesně cílil?

Martin Hruška: Posunuli jsme se do éry „edupráce“. Neobejdeme se bez neustálého rozšiřování a prohlubování znalostí a digitální dovednosti hrají v naší znalostní výbavě stále důležitější roli. V průběhu loňského roku jsme pilotovali program, který teď naplno spouštíme a který se jmenuje ITjede.cz. Je určený pro všechny, kteří mají zájem o kariéru v IT. Nejde jen o studenty, ale cílovou skupinou jsou lidé, kteří jsou dnes zaměstnáni a vyžadují nebo se sami zajímají o rekvalifikaci. Cílíme také na lidi, kteří hledají práci. Lidé díky programu získají digitální dovednosti, ale i takzvané soft skills neboli měkké dovednosti. Program navíc propojí konkrétní pozice se školením a nabídkou práce. Absolventi se tak dostanou k celé škále pozic, které pro ně máme otevřeny.

Milan Novák: V podstatě jsme reagovali na velmi složitou situaci na pracovním trhu. Z průzkumů víme, že nám chybí více než 30 tisíc odborníků na informační a komunikační technologie. Je spousta firem, které nedostatkem lidí trpí. My jsme hledali cestu, jak jim pomoci. Snažíme se, aby na pracovním trhu bylo více lidí s digitálními dovednostmi. Vycházelo to tedy z toho, že situace na trhu je a bude složitá. Domluvili jsme se, že propojíme možnost vzdělávat se a zároveň se dostat k pracovním příležitostem ve firmách. Pilot se nám zadařil, takže teď můžeme spustit celoplošnou kampaň, která zasáhne celé spektrum pracovního trhu.

HN: Jaký byl o pilotní projekt zájem?

Novák: Za poslední rok jsme nasbírali přes dva tisíce registrovaných studentů akademie. Na platformě, která je online a celá zdarma, je absolvováno přes 2500 kurzů. Hlásí se nám studenti, ale i lidé před důchodovým věkem. Řada z nich nám řekla, že jim akademie pomohla dostat se do IT světa. Pracovali v úplně jiném oboru a neexistovala pro ně cesta, jak se po mnoha letech pracovních zkušeností rekvalifikovat a dostat se do IT prostředí. Věděli jsme tedy, že projekt má velký smysl.

Hruška: Dlouhodobě vidíme od firem v Česku i na Slovensku poptávku po lidech z IT. Nejen po konkrétních developerech a inženýrech, ale i po lidech z jiného oboru, kteří by se rádi rekvalifikovali. Těm adresujeme v kurzech tu část, která je víc o procesech, znalostech byznysu a doplnění IT dovedností.

HN: Z jakých oborů lidé do IT byznysu přecházejí?

Novák: Takových případů máme celou řadu a povzbuzují nás k tomu, abychom pokračovali a rozšiřovali ITjede do celého spektra pracovního trhu. Dnes máme příklady, kdy se z účetní stala konzultantka účetního softwaru nebo technologa výroby, z něhož se stal ERP konzultant zaměřený na výrobu. Máme také absolventy humanitních studií, kteří dnes pracují na obchodních pozicích v IT společnostech, nebo cvičitele jógy, který se dostal do IT, protože ho to bavilo a jen dlouhá léta nevěděl, jak začít. To nás povzbuzuje v tom, že je to smysluplný projekt.

HN: V čem se projekt ITjede bude lišit od původního pilotu?

Hruška: Pilot jsme dělali na byznys aplikacích, ale teď ho rozšiřujeme na všechny oblasti IT řešení od moderní práce přes datovou analytiku, modernizaci aplikací, vývoj až po znalosti cloudových řešení a kybernetickou bezpečnost a tak dále. Významně tedy rozšiřujeme záběr projektu a také klientelu, kterou oslovujeme. Spolupracujeme s několika tisíci organizacemi od malých firem přes velké klienty až po univerzity a školy. Jsme schopni je propojit mezi sebou a ukazuje se, že v tom skutečně vězí úspěch. Pro řadu lidí je složité si představit, co konkrétního mají udělat pro to, aby se do IT dostali. Představují si za tím dlouhou cestu a tento program jim nabídne první krok, který je velmi snadný. Na konci procesu jsou hlavně konkrétní pozice, takže studenti vidí, proč to dělají a vidí příležitost.

Novák: Povědomí o IT bylo řadu let zkreslené. Z pohledu personalisty byl pohled takový, že ajťák je člověk, kterého si zavolám, když potřebuji nastavit počítač nebo někde něco programuje. Dnes je přitom IT daleko širší oblast, která zasahuje do všech firemních a společenských procesů a která láká lidi z různých oborů. Snažíme se tedy přemostit i tohle zažité dogma.

HN: Kurzy v rámci projektu ITjede jsou pro všechny zájemce zdarma. Jak projekt funguje z byznysového pohledu? Platí ho firmy, které si díky němu vybírají vhodné kandidáty?

Novák: Ano, firmy nám platí za kandidáta, kterého si vyberou. Ekonomika projektu je tedy postavena na tom, že firmám lidi vychováváme, a za to, že vyškoleného člověka získají, je stanoven poplatek. Pro firmu je to tedy investice, ale pro zájemce o práci a vzdělání je vše zcela zdarma.

Na vlně inovací

Estonci volí online, občanky mají v mobilech a daně zaberou jedno kliknutí. Můžeme je dohnat, věří Bartoš

22. 6. 2022 ▪ 8 min. čtení

HN: Proč se Microsoft pustil do oblasti celoživotního vzdělávání? Cítíte, že v budoucnu bude pro lidi k uplatnění na trhu práce stále důležitější?

Hruška: Zpráva Světového ekonomického fóra o budoucnosti práce uvádí, že do roku 2025 se 50 procent pracovní síly musí rekvalifikovat. V 90 procentech pracovních inzerátů jsou uvedeny požadavky na digitální dovednosti. Povaha práce se mění každých 12 až 18 měsíců, lidé se musí stále učit, aby si udrželi nebo ideálně zvyšovali hodnotu na trhu práce. Microsoft je ve vzdělávání dlouhodobě aktivní, máme například programy pro univerzity, střední i základní školy. Pro firmy máme také řadu certifikačních programů. Ale tento projekt je unikátní v tom, že zasahuje lidi, kteří nebyli blízko IT a nevěděli kudy se do něj vydat. Ukazuje se, že polovina pracovní síly v Česku vyžaduje proškolení v digitálních dovednostech. Proto je důležité nabídnout projekt dostupný každému.

HN: Jak se dají kurzy skloubit s pracovním a rodinným životem?

Novák: Krásné na tom je, že jsou kurzy online. Počítáme s tím, že lidé jsou někde zaměstnáni nebo studují ještě jiné obory, takže se na kurzy mohou podívat odkudkoliv a kdykoliv. Navíc jsme je nastavili tak, aby byly i pro úplné začátečníky a postupně jejich kvalifikace rostla. V začátcích si tedy osvojí základní termíny jako umělá inteligence nebo digitální transformace, aby se pak mohli dostávat k složitějším a náročnějším kurzům. Mohou se dozvědět více o cloudu, kybernetické bezpečnosti nebo jak nastavovat konkrétní systémy. Mohou výuku zpečetit nějakým certifikačním kurzem, čímž se jejich hodnota na trhu práce ještě zvýší.

Hruška: Máme celou škálu certifikací podle toho, jakou kariéru si člověk zvolí. Jejich důležitost je mimo jiné v tom, že naši obchodní partneři poptávají lidi, kteří tyto certifikace mají. Je to garance jejich kvality a znalostí. Zájem o certifikované lidi je obrovský. Každá diskuze s firmami, s nimiž spolupracujeme začíná na téma: co vše by se dalo udělat, kdyby měly víc lidí.

HN: Zapojily se do programu také firmy, které chtějí školit své vlastní zaměstnance?

Hruška: Ano, určitě tam jsou i firmy, které mají vlastní programy pro své zaměstnance a rozvíjí je dál. Oblíbený model je, že k sobě mají seniorního „buddyho“, který poradí i začátečníkovi. Zároveň máme navazující programy, jako jsou zmíněné certifikace a další tréninky. Získáním certifikace a konkrétního zaměstnání to začíná a my v Microsoft poté máme připravenou celou následnou strukturu vzdělávání. Projekt ITjede je tedy takovou vstupní branou do IT.

Novák: Ano, také to vnímám jako vstupní bránu. Firmy to vnímají tak, že se konečně dostanou k lidem, kteří mají zájem se v oboru vzdělávat. Poté si je převezmou a vzdělávají je dál u sebe ve společnosti. Na všechny je vyvíjen poměrně velký tlak, protože svět se rychle mění, a pokud se lidé nevzdělávají, bude pro ně hrozně složité si v budoucnu práci najít nebo si ji udržet.

HN: Hodláte se více zaměřit na školy a univerzity, aby odtud přicházelo více ajťáků?

Hruška: S univerzitami aktivně pracujeme na řadě vzdělávacích programů, nedávno jsme například spustili projekt Digitální univerzita. Akademické prostředí velmi zajímá konkrétní nabídka pracovních míst ve firmách, které jsou v digitalizaci na špičce. Ukazuje se, že toto propojení je pro studenty atraktivní. Digitální dovednosti absolventů nejsou ani dnes samozřejmostí. Každý student se dnes sice pohybuje v online světě, ale umět vytvářet kvalitní obsah, spolupracovat s lidmi na projektech, efektivně řešit problémy nebo pracovat s daty jsou disciplíny, které člověk nezíská jen v digitálním prostoru. Potřebuje hlavně poradit od odborníků, kteří už tyto zkušenosti mají. Tuto praktičnost umí nabídnout právě komerční sektor.

HN: Jaký mají Češi zájem doplňovat si své znalosti i během kariéry?

Novák: Mám srovnání s celou střední a východní Evropou a musím říct, že Češi jsou obecně velmi pracovití a vzdělaní. Patří mezi ty, kteří se o vzdělávání velmi intenzivně zajímají. Nutí je k tomu i pracovní trh, který je dnes velice komplexní. I když se něčím vyučíte, tak se i řemeslo musíte přeučit třeba třikrát, než půjdete do důchodu. Z pohledu personalisty trend vidíme i v tom, že jeden z častých dotazů od lidí na nabízené pozice je, zda firma nabízí i další vzdělávání. Lidé cítí, že se budou muset vzdělávat a radši si vyberou zaměstnavatele, který jim to umožňuje.

HN: Umožňují jim to firmy? Roste počet společností, které zaměstnancům vzdělávání nabízejí?

Novák: Je tady pár osvícených firem, které na tom intenzivně pracují, ale určitě v tom budeme potřebovat významně posílit. Vzdělávací systém se musí ještě daleko víc propojovat s komerčním světem. Čím dál víc firem si uvědomuje, že nebude stačit jen čekat až k němu uchazeč ze vzdělávacího systému přijde. Ty osvícené firmy už dnes se školami i veřejným sektorem aktivně spolupracují. Není jich ale dost a čeká nás dlouhá cesta.

Hruška: Ne každá firma si může dovolit vzdělávání zaměstnanců financovat a vytvořit si třeba vlastní vzdělávací program. V tom vidím naši roli. Abychom širokému publiku a primárně těmto firmám stále víc přinášeli programy zaměřené na digitální dovednosti. Z průzkumů vychází, že řada pozic bude v budoucnu automatizovaná, vychází to asi na milion pracovních míst. Pro lidi je hodně důležité vzdělávat se směrem k digitálním dovednostem, které jim budou garantovat dobrou a kvalitní práci.

HN: Můžete tyto benefity vyčíslit třeba z pohledu vyšší mzdy?

Novák: Průzkumy na to nemáme, ale obecně personalisté vždy upřednostňují uchazeče, který na sobě pracuje a vzdělává se. Když člověk získá certifikáty, tak si výrazně zvyšuje úspěšnost v získání konkrétní pracovní pozice. Na pilotu už jsme si ověřili, že pokud by se kandidát hlásil do firmy bez toho, aniž by absolvoval naše kurzy, nebyl by ani pozván na pohovor. Ve chvíli, kdy uchazeč prokázal, že má za sebou vzdělávací program, dostal se rovnou do výběrového řízení.

Hruška: Přínosem certifikací, které nabízíme v ITjede.cz je, že jsou mezinárodně platné a uznávané, takže absolvent je může využít pro získání práce v mezinárodních i v zahraničních firmách.

HN: Potřebu celoživotního vzdělávání často zmiňují i politici. Jaké pro to stát vytváří podmínky?

Novák: Za poslední dobu cítíme, že diskuze na toto téma roste, a stát si uvědomuje nutnost celoživotního vzdělání kvůli tomu, aby Česko bylo dlouhodobě konkurenceschopné. Vidíme to v posledních měsících i na různých pracovních skupinách, kterých se účastníme.

Hruška: Vnímáme i to, že téma digitalizace je ve středu zájmu, což je dobře. Digitální gramotnost velmi úzce souvisí s tím, jak se nám jako zemi daří a jak jsme konkurenceschopní na globálním trhu.

HN: V Česku je sice velmi nízká nezaměstnanost, ale velká část nezaměstnaných je bez práce dlouhodobě. Jsou z tohoto pohledu efektivní rekvalifikační kurzy, které lidem nabízí úřady práce? Neměla by se jejich podoba víc přizpůsobit současným potřebám trhu?

Novák: Myslím si, že už se to děje. Budou vypisovány i další kurzy tak, aby se jejich podoba potkala s praxí. Myslím si, že úřady práce pro to dělají maximum, ale obnova rekvalifikací bude muset být intenzivní a rychlá, protože trh se velice rychle mění. Kurzy, které tady byly před pěti šesti lety, už dnes nejsou aktuální. Musíme tam dostat takové kurzy, po jejichž absolvování budou lidé lépe uplatnitelní. I tady debata probíhá. Bez zapojení státu a firem to rozhodně nepůjde.