Jdeš pozdě, Rosenheime. Víš o tom? Nastav ruku! A druhou!“ vynáší verdikt s rákoskou v ruce pedantský učitel Igor Hnízdo ve filmové klasice Obecná škola. Fyzické tresty sice (alespoň ne legálně) ve škole nezažil nikdo z nás, protože byly zrušeny ještě za císaře pána v 19. století, v mnohém se ale prostředí slavného filmu tolik neliší od většiny dnešních škol. Neustálé biflování, hory knížek a nulový důraz na samovzdělávání jsou záležitostmi zmíněného „století páry“ (jak nás učí další oblíbený snímek Marečku, podejte mi pero), které mnohde přetrvávají. 

Ještě nedávno navíc nebylo české školství na inovace a digitalizaci příliš připraveno. Ukázala to pandemie koronaviru, kdy se najednou museli žáci i učitelé přesunout domů za obrazovky počítačů, zatímco třídy ve školách zůstaly liduprázdné. Pro převážnou část z nich šlo o úplně novou situaci – programy jako Microsoft Teams, Zoom nebo Google Meet používali tehdy spíše „dospěláci“, tedy zaměstnanci, kteří mohli čerpat v té době neobvyklý benefit v podobě home officu. Naopak žáci, studenti, učitelé i vážení profesoři napříč všemi stupni vzdělávání byli mnohdy ztracení.

„Během prvních týdnů pandemie buď vyučování nebylo, nebo bylo zmatečné. Někteří učitelé odmítali online výuku, další s těmi programy neuměli zacházet. Málokdo byl na tento způsob práce zvyklý,“ vzpomíná Daniel Erhart, absolvent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který svým magisterským studiem prošel právě během covidové krize. „Postupně si to sedlo, ale první vlna pandemie, tedy letní semestr akademického roku 2019/2020, byla skutečně spíš improvizační,“ dodává.

Na vysoké škole je ale běžné, že každý student disponuje vlastním notebookem, který si s sebou i nosí na přednášky, aby si na něm psal poznámky. To ale není standardem na základních a středních školách, kde se mnohdy počítače nepovažují za zařízení, která by byla potřebná k výuce. Učitelé si totiž často myslí, že může děti rozptylovat. „U nás na škole je používání elektroniky během výuky i během přestávek zakázáno. Děti smí sedět u počítačů pouze při informatice, a to ve speciální učebně,“ říká pedagožka Hedvika Martinů ze ZŠ Mikoláše Alše na pražském Suchdole. Podobný přístup si pamatuje i ze střední školy, kterou sama navštěvovala. Přesto prý měli během pandemie problémy s programem Google Classroom spíše starší učitelé. I oni si však dříve či později zvykli.

Mobily nevadí

Jiné školy to ale vidí odlišně. Například Miroslav Dvořák, který je zástupcem ředitele pro 1. stupeň na ZŠ Nedvědova v Olomouci, tvrdí, že 60 procent dnešních žáků bude v dospělosti pracovat v zaměstnání, které dnes ještě ani neexistuje. „Proto jsme se vždy snažili o výuku nejmodernějších technologií. Již od roku 2006 učíme naše žáky programování a robotiku. A program Microsoft Teams jsme jako podporu výuky začali používat dva roky před covidem, například pro dlouhodobě nemocné žáky. Proto nás uzavření škol příliš nepostihlo,“ říká.

Heslo „škola hrou“ pasuje k této olomoucké základce výborně. Podle Dvořáka si žáci výuku v modernějším studijním prostředí velmi oblíbili, a to i díky tomu, že dělají něco, co je baví. „Robotiku vyučujeme pomocí Lega, programování zase v Minecraftu,“ prozrazuje. Jde tak o rozptýlení, kterými si děti samy od sebe krátí čas i doma.

Zástupce ředitele ovšem upozorňuje, že nemá smysl násilně využívat digitální technologie všude. „Snažíme je používat pouze tam, kde v nich vidíme přínos a výhody. Chceme pomáhat jak žákům, tak i samozřejmě učitelům,“ tvrdí. „Důraz na digitalizaci je jen jedním aspektem, který se snažíme u našich žáků rozvíjet. Pouze ti, kteří se budou schopni samovzdělávat, mohou na budoucím trhu práce uspět. Například my jsme díky spolupráci se společností Microsoft poznali koncept 21CLD, který se teď snažíme naplňovat,“ dodává Dvořák. Pod zkratkou se skrývá Návrh vzdělávání pro 21. století (21st Century Learning Design), podle kterého už jen tradiční výukové metody nestačí. Navrhuje tak, aby žáci během výuky spolupracovali, aktivně využívali informační a komunikační technologie (ICT) či inovativně řešili problémy skutečného světa. 

S výukou informatiky začíná ZŠ Nedvědova už ve 4. ročníku. „Jsme prostě asi nestandardní škola. Všichni naši žáci mají od školy k dispozici stejné softwarové vybavení, které používáme ve škole i pro domácí využití. Dlouhou dobu máme školu pokrytou kvalitní wi-fi sítí. A často zapojujeme i mobilní telefony žáků. Nechceme se tvářit, že telefony neexistují a musí být vypnuté,“ doplňuje Dvořák.

Některé děti ze sociálně slabších rodin ale nemají vlastní počítač a byly tak hlavně během pandemie znevýhodněny. Vznikly ale nezávislé projekty, které měly těmto žákům pomoci – například Počítače dětem nebo Potřebnej počítač, a některé školy navíc nechtěly ponechat své děti „napospas“ dobrodincům. „Většina našich žáků má vlastní zařízení. Těm, kteří jej nemají, jsme zapůjčili naše. Celkem šlo asi o 20 přístrojů,“ říká Dvořák.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) poskytlo škole 20 tisíc korun na potřebné vybavení. Úřad školy podporuje skrze Národní plán obnovy (NPO), který čerpá z fondů Evropské unie. Celkem by mělo ministerstvo mezi lety 2021 a 2026 rozdat 4,3 miliardy korun, které půjdou mateřským, základním a středním školám i konzervatořím zřizovaným krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. Peníze slouží k pořízení digitálních učebních pomůcek i k nákupu mobilních digitálních zařízení právě pro znevýhodněné žáky.

Ministerstvo navíc přispívá i na tzv. Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO). Pod tímto nepříliš vzhledným názvem se skrývá projekt Národního pedagogického institutu, který se snaží reagovat na současný stav, kdy v Česku chybí ucelený systém profesní podpory učitelů a ředitelů. Jejich další vzdělávání je podle tvůrců projektu nesystematické. Dvořák říká, že se jeho škola metodickými radami SYPO řídí.

3D tiskárny i robotické stavebnice

Digitalizaci se dlouhodobě věnují i na ZŠ Nové Město na Moravě. Jak říká tamní učitel informatiky Miroslav Sláma, jeho škola se už na tento fenomén soustřeďuje přibližně 30 let. „Dá se říci, že ‚novou informatiku‘ vyučujeme již od roku 1994. Od tohoto roku se totiž zaměřujeme na výuku informatiky ve speciálním školním vzdělávacím programu, který obsahuje témata jako programování, digitální technologie, tvorba www stránek, rastrová a vektorová grafika, 2D kreslení a 3D modelování, práce s videem a zvukem i s kancelářskými aplikacemi a v neposlední řadě robotizace,“ popisuje. 

V roce 2009 se škola stala součástí projektu Microsoftu nazvaného Learning Partners. Ten se zaměřuje na využívání informačních technologií na základních, středních a vyšších odborných školách. V roce 2010 se pak ZŠ Nové Město na Moravě stala členem celosvětového programu Microsoft IT Academy, který pomáhá studentům dosáhnout základních vědomostí a zkušeností v oblasti IT. Škola je zároveň spolupořadatelem největší soutěže v Office aplikacích Office Arena, které ročně účastní více než 4000 žáků. Další soutěží, v níž bodovala, je Microsoft Office Specialist World Championship. „Loňský ročník vyhrál náš žák Ondřej Cach. A letos bude chtít uspět znovu,“ říká Sláma hrdě.

Škola z Nového Města zároveň spolupracuje s Krajem Vysočina v rámci programů IKAP a IKAP II (Implementace krajského akčního plánu), které se zaměřují mimo jiné na zavádění inovativních nástrojů do výuky. „Jsme zde garantem pracovní skupiny s názvem 3D tisk a modelování, jež je zaměřena na rozvoj polytechnického vzdělávání a která reaguje na změny v technologiích a ve světě kolem nás. Cílem je, aby jejich prvky byly průběžně zaváděny do vzdělávacích obsahů ve školách,“ uvádí Sláma.

„Do digitálních technologií investujeme velké prostředky. Naše škola v době uzavření plně využívala potenciálu programu Microsoft Teams a cloudových technologií, které jsme v podobě Office 365 měli nasazeny již několik let,“ doplňuje s tím, že zajímavá je i funkce „breakout rooms“. Ta umožňuje rozdělit třídu do skupin, aby výuka nemusela probíhat pro všechny žáky najednou a co nejvíc tak připomínala běžný školní den. Také sdílená tabule Whiteboard plně nahrazuje klasickou tabuli. Sláma oceňuje i Poznámkový blok předmětu, kdy žáci v prostředí OneNote během několika okamžiků získají zadání od učitele, zápis z hodiny, prezentaci a další studijní materiály.

Letos dokončila ZŠ Nové Město na Moravě modernizaci budovy za 50 milionů korun. Součástí byla i rekonstrukce počítačové laboratoře se skutečně moderním zázemím. Žáci zde staví počítačové sítě s pomocí switchů a routerů, natáčí a stříhají videa, tisknou si počítačové modely na 3D tiskárnách, programují robotické stavebnice a zkouší i práci s malými jednodeskovými počítači Arduino a Microbit. S modernizací vypomáhá hlavně město, byť škola čerpala i z některých státních dotačních programů.

Podle Slámy pandemie ukázala velké rozdíly mezi jednotlivými školami. „To jsme velmi dobře poznali v době, kdy se nasazovala cloudová řešení pro online výuku. Některé školy byly již připraveny a stačilo proškolení pedagogů, jiné váhaly a spoléhaly se na to, že se situace brzy vrátí k normálu a nebude potřeba nic řešit,“ upozorňuje. „Chybu vidíme ve velké byrokracii na školách, kvůli které se zapomíná na kritickou infrastrukturu. Ta přitom musí být naprosto funkční a bezpečná. Patří sem zabezpečené www stránky, cloudové technologie, kvalitní Learning Management systém pro výuku i systém pro evidenci žáků a školní administrativu,“ popisuje Sláma.

Také jeho škola musela vypomoci sociálně slabším žákům – ve spolupráci s městem jim dokázala poskytnout počítače a zapůjčit potřebné vybavení. „Při návratu žáků opět do školy ovšem bylo dobře patrné, že v době distanční výuky získali oni i učitelé nové ICT schopnosti, které skvěle rozvíjí v prostředí cloudových služeb – a školu to nestojí žádné finanční prostředky,“ pochvaluje si. Pandemie tak prý byla vlastně dobrým obdobím co do digitalizace nejen školství, ale i firem a státní správy.

V Čakovicích se pyšní akvaponickou laboratoří

„Vytváříme nejlepší místo pro naše žáky.“ Tak zní vize ZŠ Dr. Edvarda Beneše v pražských Čakovicích, k níž se hlásí i zástupkyně ředitele Petra Boháčková, která má na škole na starosti oblast ICT. Je zároveň členkou Google Education Group Učte s námi, což je neformální společenství pro podporu využívání Google technologií ve vzdělávání, vedoucí ambasadorkou projektu Třída budoucnosti (Future classroom lab) sdružení European Schoolnet a také certifikovaná Apple Professional Development Trainer a Apple Distinguished Educator. Snaží se tedy rozvíjet výuku pomocí technologií od Applu.

„Obsah a nabídku vzdělávání u nás přizpůsobujeme potřebám budoucích profesí. To, že jsme měli možnost náš vzdělávací program už před lety nastavit takto, nám umožnilo v letošním roce hladce zavést takzvanou novou informatiku – tedy změnit obsah vyučovacího předmětu  informatika – a zařadit se mezi cca 400 škol, které ji do svého výukového programu začlenily už v letošním školním roce,“ říká Boháčková.

V posílení výuky informatiky pomáhá především zřizovatel školy, tedy městská část Praha-Čakovice. „Pomohli nám například vybudovat akvaponickou laboratoř, ve které žáci za pomoci digitálních technologií pěstují rostliny,“ uvádí zástupkyně ředitele. „Kromě informatiky, během níž rozvíjíme informatické myšlení žáků, se také věnujeme rozvoji jejich digitálních schopností. Výuku s prvky ICT zařazujeme do všech předmětů,“ doplňuje zástupkyně. I její škola používala během pandemie program Microsoft Teams a všem žákům bez vlastního počítače zapůjčila notebook nebo tablet.

Česko si v rámci svého regionu vede poměrně dobře

Microsoft nedávno představil studii Digital Futures Index (Index digitální budoucnosti), která zkoumá digitální rozvoj v oblasti střední a východní Evropy (CEE) a jeho vliv na společenský a ekonomický pokrok těchto zemí. Česko si podle studie v digitalizaci škol vede poměrně dobře – je o 18 procent nad regionálním průměrem v počtu škol, které aktivně využívají online vzdělávací platformy. Vede si také o 20 procent lépe, pokud jde o počet žáků s přístupem k vlastnímu počítači, na kterém mohou dělat domácí úkoly a další aktivity. 

Hlavní prioritou Česka v této oblasti má být podle studie proškolení většího počtu učitelů tak, aby uměli zařadit digitalizaci do vzdělávacích programů. Tady je totiž naše země oproti regionu střední a východní Evropy pozadu, a to o 13 procent pod průměrem.

 

Microsoft s českými školami spolupracuje dlouhodobě. „Již přes 15 let tu funguje vyhrazený tým pro školství s aktivitami pro všechny typy škol. Máme rozvojové programy pro školy i samotné pedagogy, děláme již 12 let Letní školu moderních učitelů a stejnou dobu i největší IT konferenci o vzdělávání – Roadshow pro školy,“ připomíná Karel Klatovský, manažer pro vzdělávání Microsoft Česká republika a Slovensko.

Technologický obr z Redmondu zároveň školám nabízí konzultace a školení zdarma, v každém kraji má vzdělávací centrum, které školám poradí s efektivním využitím konkrétních technologií. „Základní sada online nástrojů Office 365, včetně populárních Teams nebo úložištěm OneDrive pro každého žáka a učitele s kapacitou 5 TB, je pro školy již od počátku svého fungování, tedy cca 13 let, zdarma,“ doplňuje Klatovský.

Microsoft má rovněž s naprostou většinou zřizovatelů škol navázané partnerské vztahy, díky kterým jim může zase nabídnout něco více. Ať to jsou zmiňované letní školy, soutěže, workshopy nebo v poslední době stále častěji zřizovateli poptávané akademie pro vedení škol.

Klatovský si navíc nemyslí, že by digitalizaci českých škol něco vyloženě bránilo. „Jen je tu poměrně dlouhá setrvačnost. Mnoho těch změn, které jsou potřeba, je poměrně zásadních, a tak chvíli potrvá, než se stanou běžnou a přirozenou součástí standardní výuky a využívání technologií ve výuce obecně,“ tvrdí.

Stát vyslal do terénu „IT guru“

Stát chce digitalizaci škol urychlit mimo jiné s pomocí Národního plánu obnovy. „57 procent základních škol a gymnázií přislíbilo, že začnou vyučovat podle revidovaného Rámcového vzdělávacího programu v oblasti informatického myšlení a digitální kompetence, a to od 1. září 2022. Obdržely tak 1000 korun na žáka v denní formě vzdělávání. Celkem jsme zatím vyplatili přes 943 milionů korun, započítáváme sem ovšem i mateřské školy, které dostaly peníze na pořízení digitálních učebních pomůcek,“ vyjmenovává mluvčí MŠMT Aneta Lednová.

„Co se týče prevence digitální propasti, zde jsme základkám, středním školám a konzervatořím odeslali už přes 462 milionů korun,“ doplňuje.

Ministerstvo zároveň v oblasti digitalizace školství spolupracuje se soukromými subjekty, se kterými se sdružuje v DigiKoalici. Patří sem více než 200 organizací z řad zástupců státních institucí, ICT firem, škol a neziskovek. V rámci této koalice se pořádají tzv. MeetDigi, kde spolu členové komunikují a kde je možné představovat svá řešení školám i veřejnosti. 

Představení: IT Guru

Národní pedagogický institut také vyslal do terénu IT konzultanty, kterým přezdívá „IT guruové“. Ti jsou připraveni pomoci školám s nákupem digitálních technologií, nastavením digitální infrastruktury, zabezpečením vnitřní sítě, orientováním se v nových materiálech a informacích či například s komunikací s IT zřizovateli. „Zpětná vazba na práci IT guruů je zatím velmi dobrá. V současné době jich funguje 16,“ uvádí Lednová. 

Ministerstvo doufá, že se mu díky Národnímu plánu obnovy podaří přispět k zjištění potřebného vybavení u dětí, které jsou ohroženy digitální propastí. „Nelze však tvrdit, že díky NPO bude digitální propast odstraněna. Jedná se o příliš komplexní téma, kam nespadá pouze to, že dané dítě nemá počítač. Musí mít také přístup k internetu, schopnost přístroj ovládat a určitý cíl, k čemu jej používat. Je tak třeba pracovat na zlepšení situace v těch rodinách, které si připojení nemohou dovolit, a samozřejmě na digitální kompetenci žáků, aby byli připraveni na život ve 21. století,“ dodává Lednová.

Banner Microsoft 2048x701 1

Představení: IT Guru