Podílové fondy jsou jedním z nejpopulárnějších investičních nástrojů českých investorů. Podle posledních statistik Asociace pro kapitálový trh (AKAT) z půli května v nich Češi měli vloženo přes 701 miliard korun. Objem investic v podílových fondech dlouhodobě roste, i když poslední půlrok byl ovlivněn hlavně růstem inflace, zvyšováním úrokových sazeb a růstem volatility kvůli geopolitické situaci v souvislosti s válkou na Ukrajině. I proto došlo oproti poslednímu čtvrtletí roku 2021 k mírnému poklesu.
„Majetek ve fondech kolektivního investování poklesl od začátku roku o šest miliard korun. Jedná se o dopady vývoje na trzích. První čtvrtletí se neslo ve znamení vyšší inflace, úrokových sazeb a růstu rizikové averze pod vlivem geopolitické situace. Přesto se čistý příliv prostředků do podílových fondů nezastavil a domácnosti správně pokračovaly v investování ve snaze ochránit kupní sílu svých úspor,“ okomentovala vývoj objemu majetku ve fondech Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT.
Pokud bychom k objemu vložených peněz do podílových fondů přičetli i fondy kvalifikovaných investorů, který na konci 1. čtvrtletí činil 275 miliard korun, dosahují celkové investice do investičních fondů v Česku téměř jednoho bilionu korun.
Investoři mají na výběr několik druhů fondů: fondy peněžního trhu, strukturované fondy, akciové fondy a dluhopisové fondy. Zvláštní kategorií jsou pak nemovitostní a smíšené fondy nebo zmíněné fondy kvalifikovaných investorů.
„Fondy jsou regulovaným, likvidním a transparentním způsobem, jak mohou domácnosti zhodnotit své peníze, aniž by musely mít hluboké odborné znalosti,“ říká Martin Řezáč, ředitel společnosti Erste Asset Management v České republice a předseda Asociace pro kapitálový trh České republiky.
Z hlediska výše zmíněných faktorů, které se podepsaly v posledních měsících na dění na finančních trzích, tyto faktory ovlivnily i výkonnost podílových fondů. „Fondy akciové reagovaly na růst rizikové averze samozřejmě cenovým poklesem, což dále umocnilo riziko růstu inflace a následně vyšší úrokové sazby. Podobně tak dluhopisové fondy klesaly pod vlivem úrokové normalizace, v případě korunových fondů však již dochází ke stabilizaci, když výnosy do splatnosti jsou již po proběhlé korekci velmi zajímavé,“ popisuje vývoj Řezáč.
Kritéria rozhodování
Podle čeho by tedy měl investor jednotlivé fondy rozlišit? Zdánlivě jednoduchá otázka nabízí několik možností odpovědi. Určitě by v prvé řadě měl zhodnotit svoje zkušenosti a pak zvážit svůj investiční apetit. „Pro méně zkušené investory je ideální jít cestou investičního poradenství u renomované finanční instituce, která je schopna klientovi komplexně posoudit jeho možnosti a doporučí následně vhodné řešení,“ dodává Řezáč.
Vždy je potřeba si uvědomit tři podstatné věci: na jak dlouho investuji, jak moc chci jít do rizika (přičemž s růstem rizikovosti zároveň roste případný zisk) a jak likvidní bude moje investice (tedy jak rychle ji případně dokážu přeměnit zase do hotovosti).
Jde o subjektivní kritéria, ale je i celá řada těch objektivních. Spousta investorů se bude ptát hlavně po výkonnosti fondu. Ta se dá poměřovat mezi jednotlivými obdobími, ale lepší je vycházet z tzv. benchmarku. V podstatě jde o index porovnávající k jednomu časovému okamžiku výkonnost portfolia v následujících obdobích.
Investice do fondů u nás postupně rostou ruku v ruce s edukací, dostupností a uživatelským komfortem a v poslední době i s rostoucí inflací a potřebou ochránit reálnou kupní sílu úspor domácností. Letošní absolutní výkonnost většiny fondů je negativní, což však není s ohledem na mimořádnou geopolitickou situaci žádným šokem. Investování je však během na delší trať a nepoměřuje se horizontem několika posledních měsíců. Po bezprecedentní úrokové normalizaci, čili masivním růstu úroků, se zajímavou, a přitom relativně bezpečnou možností stávají investice do krátkodobých státních dluhopisů v korunách. Výhodou investic do kvalitních dluhopisů, u kterých je jen minimální riziko jejich nesplacení, je vysoká jistota předpovědi budoucího zhodnocení. U českých státních dluhopisů nyní stále platí, že jejich kreditní kvalita je velmi dobrá a riziko státního bankrotu je v tuto chvíli nízké.
Momentálně je základní repo sazba ČNB na sedmi procentech. Státní dluhopis se splatností dva roky se dnes nakupuje s výnosem okolo 6,5 procenta p.a., dluhopis se splatnostní pět let pak asi za 5,5 procenta p.a. To jsou výnosy, které klient v příštích letech inkasuje. Ty samozřejmě nedosahují úrovně současné extrémně vysoké inflace. Pokud ale vyjdeme z předpokladu, že se inflace v příštích letech dostane blíže k cíli ČNB (řekněme alespoň pod pět procent), dočkáme se po dlouhých letech na dluhopisech kladného reálného zhodnocení investic. Po dlouhých letech tak můžou investice do fondů státních korunových dluhopisů dávat opět dobrý smysl.
Pokud tedy očekáváte postupný návrat k umírněnější inflaci, současná portfolia podobných fondů doručí zajímavý výnos i pro konzervativní investory.
Ani akciovým fondům bychom se ale zvláště po nedávných poklesech neměli vyhýbat. Pokud má investor dostatečný horizont (tj. pět a více let), současné ocenění akciových trhů také zvyšuje pravděpodobnost velice rozumného zhodnocení. Aktuálně se akcie obchodují za zhruba 15násobek svých zisků, což je již poměrně zdravé dlouhodobé nacenění. Znamená to, že i přes možnou recesi – a tedy pokles zisků společností – nám tato třída aktiv dodá nadstandardní zhodnocení.
Existují také nezávislé ratingy, které hodnotí fondy podle investiční společnosti, která vydává podílové listy, dále podle volby strategie a také dle historie manažera, tedy jeho dosažených výsledků.
Jak ale upozorňuje Ondřej Záruba z analytické společnosti Comsense, je potřeba se podívat rovněž na výši poplatků. „Pokud se rozhodnete investovat do podílových fondů, obvykle platíte několik různých typů poplatků. Tím prvním bývá tzv. vstupní poplatek, jehož výše se odvíjí od investované částky, zpravidla se pohybuje v pásmu 0–5 procent z investice. Finální výši ovlivňuje několik faktorů. Kromě velikosti investice jsou jimi typ aktiva, do kterého se investuje, případně ještě délka investičního horizontu,“ vysvětluje Záruba. Na druhou stranu je třeba tento poplatek vnímat jako určitou daň za komfort a určitou úroveň nevědomosti, za kterou si investoři připlatí. V průměru se roční výše poplatků pohybuje kolem dvou procent.
Důležitým kritériem je rovněž investiční horizont, tedy doba, na jak dlouho chci investovat. Tento faktor se totiž může „podepsat“ na výběru druhu fondu. Například pokud chcete ukládat a zhodnotit své finance v řádu měsíců, budete spíše volit fondy peněžního trhu. U ostatních typů fondů se investiční horizont pohybuje v řádu několika let, což s sebou ale nese výhodu absorbce tržních výkyvů. „Investoři se díky pravidelným investicím naučili své dlouhodobé investice nepřizpůsobovat krátkodobým tržním korekcím,“ přibližuje zlepšování chování investorů Brodani.
Navíc současnou „krizovou situaci“ lze využít i jako příležitost. To se například projevilo u nárůstu investic do fondů krátkodobých dluhopisů. A potenciál pak nabízí sektor energetiky kvůli zdražení plynu a ropy nebo zdravotnictví, které může těžit z přetrvávající hrozby v podobě covidu i zvýšené poptávky kvůli zmíněné válce.
Pokud se tedy rozhodujete pro investici do fondu či do jakékoli jiné formy, rozhodně – než utratíte první peníze – investujte svůj čas do načerpání znalostí a něco si nastudujte. Nepochybně se vyplatí získat nějaké teoretické znalosti a není na škodu se zeptat „praktiků“.
Článek vznikl ve spolupráci s Českou spořitelnou.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
