Investoři slyší více na udržitelnost. Zelené fondy získávají navíc i finanční výhody

Popularita zeleného investování stále roste. Pro více než polovinu investorů v Česku jsou podle výzkumu IPSOS zpracovaného pro Komerční banku a Amundi při výběru fondů důležitá tzv. ESG kritéria, která u firem hodnotí jejich dopad na životní prostředí, společenskou odpovědnost a kvalitní řízení. Jako zelené, udržitelné či odpovědné investice označují správci fondů projekty, které vykazují například snižování emisí, šetrné nakládání s vodou a energiemi, minimalizaci odpadů, férové jednání se zaměstnanci, podporu lokální komunity v místě, kde firma působí, nebo existenci nezávislých kontrolních orgánů.

„Největší zájem byl v průběhu roku 2021, kdy naši klienti investovali do udržitelných řešení více než čtyři miliardy korun,“ uvádí Jaroslav Kropáček, specialista finančních trhů České spořitelny. Tato banka nabízí svým klientům udržitelné investice od roku 2020 a za tu dobu její klienti investovali do zelených podílových fondů více než 6,2 miliardy korun.

Finanční poradce pro zeleneinvestice.cz Štěpán Průcha, který je prvním českým držitelem certifikace EFPA ESG (poradce pro ESG Evropské asociace finančního plánování), si všímá tří kategorií investorů, u kterých zájem o tento typ investic narůstá. První skupinou jsou ti, kteří si postupně uvědomují, že zelené investice mají nejen budoucnost, ale i výnosovost. „Tito investoři, ač nejsou nijak ‚zelení‘, v tom najdou smysl a souzní s tím,“ popisuje Průcha. Druhou skupinu podle něj tvoří lidé, kteří věří, že v této oblasti bude nějaký výnos, a nechtějí svými penězi škodit. Třetí a zatím nejmenší skupinou jsou podle něj investoři, kteří jdou vyloženě za tím, aby viděli, jak firmy se získanými penězi nakládají a jak pomáhají planetě. Výnos je pro ně až druhořadý, byť ho nic nevylučuje.

Zelené firmy si levněji půjčují

S poptávkou po odpovědných investicích počítají i banky a investiční společnosti, které tyto fondy již běžně svým klientům nabízejí. „Všechny významné finanční instituce v Česku zařadily v uplynulých několika letech do své nabídky tzv. udržitelné fondy,“ potvrzuje Štěpán Mikolášek, hlavní investiční manažer společnosti Erste Asset Management, jejíž mateřská skupina Erste spustila udržitelné fondy již před 20 lety.

Důvodem k investování do zelených fondů nemusí být jen snaha o záchranu planety. Podle Davida Janků, reporting konzultanta společnosti Frank Bold Advisory, mají udržitelné investice i prokazatelné finanční výhody: „ESG fondy lépe řídí nefinanční rizika spojená s udržitelností, která jsou v dnešní době klíčová. Jde například o rizika spojená s klimatem, jako jsou sucha, požáry, záplavy anebo rostoucí ceny energií z fosilních zdrojů. Firmy v portfoliích fondů jsou odolnější vůči krizím, jako je covid 19.“ Zatímco nezeleným firmám nyní extrémně zdražuje financování, což se podle Janků brzy projeví na jejich finančních výsledcích, podniky, které transparentně vykazují ESG data nebo mají projekty v souladu s taxonomií (klasifikační systém EU, který stanovuje jednotná kritéria udržitelnosti ekonomických činností – pozn. red.), si mohou půjčit na rozvoj levněji a levněji se pojistí. A to zvýší jejich hodnotu.

Jaký odstín má který fond?

Odborníci však upozorňují i na možná rizika, která současný boom zeleného investování přináší. „Obrovský příliv kapitálu do odvětví zeleného investování vedl v některých segmentech trhu až k vytváření nerealistických očekávání a velkých cenových prémií u takových společností,“ upozorňuje Mikolášek. Investoři by podle něj měli vždy věnovat pozornost tomu, jestli daný správce nerezignuje i na klasickou finanční analýzu konkrétních investic. „Při růstu úrokových sazeb jsou – stejně jako v jiných, ‚dražších‘ segmentech finančních trhů – tyto oblasti citlivé na pokles relativního ocenění. To pak může vést k nepříjemným překvapením v podobě cenových propadů takových investic,“ dodává Mikolášek.

HN BeNative

Na jeden bilion korun v investičních fondech útočí inflace a válka. I tak ale řada z nich slibuje solidní výkonnost

▪ 7 min. čtení

„Odradit klienty může také nepřehlednost a možný greenwashing (dezinformace o ekologické prospěšnosti produktu – pozn. red.). Investorům často není jasné, čemu mohou vlastně věřit,“ doplňuje David Janků. Současné nepřehledné prostředí ale postupně vyjasňuje evropská legislativa pro finanční instituce. „K největšímu posunu dochází v tomto roce, neboť loni vstoupila v platnost regulace EU s názvem SFDR. Ta uvaluje povinnost na poskytovatele finančních produktů a služeb přehledně rozlišovat tzv. tradiční produkty, dále světle zelené a tmavě zelené,“ vysvětluje Mikolášek. Nejen institucionálním, ale také drobným investorům pomůže toto barevné označení zorientovat se v tom, nakolik daný projekt či firma skutečně splňuje podmínky ekologické, společenské a manažerské odpovědnosti.

Zatímco světle zeleně jsou označeny fondy, které jednoduše řečeno neškodí, tedy nemají nepříznivé environmentální či sociální dopady, tmavě zelené projekty nebo společnosti musí mít přímý a měřitelný dopad na splnění konkrétních ESG cílů. Podle nových pravidel by tak mělo být dělení a skutečný obsah investičních produktů přehlednější. Zároveň se tím vytváří tlak na transparentní a férové informování běžných investorů.

Současný vývoj v Evropě naznačuje, že téma udržitelného investování není jen krátkodobý módní výkyv, ale dlouhodobější trend. „Aktuálně vznikající regulace bude více a více tlačit na přesměrování kapitálových toků do oblasti udržitelných investic. Je tedy pravděpodobné, že se budou stále objevovat atraktivní investiční příležitosti, které tento dlouhodobý trend využijí. Současná energetická krize spolu s klimatickými problémy určitě přinesou řadu nových technologií, u kterých bude velmi zajímavý investiční potenciál,“ uzavírá Mikolášek.

Článek vznikl ve spolupráci s Českou spořitelnou.