Digitální technologie pronikají doslova do všech oblastí lidského života. Chytré aplikace řídí například výrobu pečiva, provoz dobíjecích stanic nebo kontrolují výrobní procesy. A dosahují i tam, kde byste je možná nečekali. Naučit se pracovat s inovativním softwarem dnes musí umět i takový jeřábník. Pro provoz stroje jsou totiž nezbytné dobré povětrnostní podmínky. A právě tady nastupují digitální technologie.

„Pro provoz jeřábů existují určité bezpečnostní limity, nad které není možno jeřáb provozovat. Moderní jeřáby jsou již vybaveny zařízením anemometr. Avšak u jeřábů starších je nutnost individuálního řešení, například vybavení jeřábníka tímto anemometrem, přičemž sleduje vítr během prací. To ale pro naše potřeby nebylo efektivním řešením,“ říká Jan Drastík, předseda správní rady ve firmě Wolffkran Lokus. Jeho společnost se proto rozhodla vsadit na komplexní digitální službu provázanou s mobilním telefonem zaměstnance a digitálním úložištěm.

Wolffkran Lokus je přibližně se šedesáti zaměstnanci jedním s největších vlastníků, pronajímatelů a provozovatelů stavebních jeřábů v Česku. Vznikla fúzí tří společností a stojí mimo jiné i na prvorepublikových kořenech československé Konstruktivy, která byla součástí Škodových závodů v Plzni. Rozsáhlý jeřábový park je tvořen primárně věžovými jeřáby předního světového výrobce Wolffkran. Tento koncern také v roce 2021 českou společnost koupil. Část z více než 800 jeřábů, které firma nabízí k pronájmu, se aktuálně podílí třeba na výstavbě parkové čtvrti na pražském nákladovém nádraží Žižkov.

Aby byl provoz jeřábů bezpečný a aby měla firma přehled o tom, na jakém místě své stroje v reálném čase má, nechala si vypracovat a nainstalovat unikátní systém od společnosti Vodafone. Ten jí pomáhá získávat potřebné informace. „Díky těmto zařízením máme přehled a informace o aktuálním stavu větru i o umístění jeřábů. Vodafone online platforma a aplikace nám přehledně ukazuje, kde se jeřáb nachází, zda pracuje a jaké jsou větrné podmínky. Data se uchovávají a mají výpovědní hodnotu i v případech, kdy je potřeba například doložit důvody k přerušení provozu jeřábu. Díky tomuto řešení je i jeřábník schopný ihned ověřit situaci na místě práce přímo ze svého mobilního telefonu,“ vysvětluje Drastík.

Ladislav Reday z Vodafonu dodává: „Cílem digitalizace je s využitím technologií pomoci zákazníkům řešit jejich procesní a provozní problémy, které se dnes řeší manuálně a složitě. Digitalizace přináší rychlejší obsluhu a přesnější data v reálném čase, tato není zákazník schopen běžně velice snadno získat. V tomto případě může jeřábník provádět měření anemometrem manuálně, což je ale příliš pracné a za určitých povětrnostních podmínek i životu nebezpečné. Tento systém ovšem dodává data v pětiminutových intervalech a jsou k dispozici online více lidem ve společnosti Wolffkran Lokus.“

Koncová zařízení, která Vodafone dodal na míru, vypadají podle Drastíka jako krabička připevněná na tyči s větrníkem na konci. Půlkulovité lopatky se ve větru otáčí a předávají impulz do zařízení. Na základě toho kalkuluje anemometr rychlost větru a ihned přenáší data do uživatelské i správní aplikace.

„Pokud je povětrnostní situace klidná, data se odesílají každou půlhodinu. V momentě, kdy se zvýší intenzita větru, upraví se automaticky i frekvence odesílání dat. Ovládání aplikace je intuitivní, proto ji lze snadno použít i v mobilním telefonu. Tento přehled o bezpečnostní situaci využívá jak obsluha na zemi, tak jeřábník. V kanceláři máme rovněž grafické znázornění a data se ukládají, přičemž lze z historie vyvolat exaktní report o povětrnostních podmínkách k danému datu a času,“ přibližuje práci se softwarem Drastík.

Zařízení jsou instalována na jeřáby během jejich montáže na stavbách. Jejich baterie vydrží rok i dva a součástí je i hlásič stavu nabití. To je podle Drastíka optimální, protože není potřeba přidávat napájecí kabely na jeřáb a zařízení se sejme až při demontáži. Baterie lze vyměnit a zařízení umístit dál i na jiný jeřáb.

Aby nebylo možné firemní a osobní data zneužít, Vodafone provozuje tento i podobné IoT systémy na platformě GDSP. Ta je oddělená od veřejného internetu a zařízení jsou vybavena vlastními, nepřenosnými SIM kartami. „Díky těmto vlastnostem je komunikace ještě lépe zabezpečená než standardní mobilní internet, který všichni bez starostí používáme i například pro internetové bankovnictví“, dodává za Vodafone Senior IoT Product Specialist Jakub Vitvar.

Digitální budoucnost - banner