Zájem o svěřenské fondy se v posledních letech rapidně zvýšil, oproti předchozím letům se jejich počet zdvojnásobil a aktuálně jich je v Česku skoro 4,5 tisíce. Stále při jejich využití dominují důvody, jako jsou mezigenerační předání, ochrana majetku anebo jeho uspořádání do budoucna za života zakladatele.

„Hlavně řešíme situace, kdy klient má více potomků, chce nějakým způsobem správu svého majetku nastavit, aby to pro potomky odpovídalo jím stanoveným pravidlům. Nebo má nezletilé děti a potřebuje překlenout období, než děti dosáhnou určitého věku, kdy se třeba budou moci začít věnovat podnikání,“ říká v rozhovoru Markéta Flanderková, seniorní konzultantka ve firmě CCS Premium Trust.

V posledních letech však podle jejích slov tento právní instrument začínají využívat také developeři jako prostředek úschovy majetku i jako investiční nástroj.

Proč v poslední době roste zájem o svěřenské fondy u developerských projektů?

Jedním důvodem pro využívání svěřenských fondů je kromě těch nejčastějších i úschova ve smyslu toho, že po nějakou dobu zajišťuje finanční prostředky, které následně za určitých podmínek vyplácí. Druhým důvodem v tomto případě je využití svěřenského fondu jako tzv. investičního svěřenského fond. Zjednodušeně to znamená, že investoři vloží finanční prostředky do svěřenského fondu, v rámci fondu se pak budují developerské projekty a po jejich realizaci a vygenerování nějakého zisku jsou fondem vyplaceny. Důležitým aspektem, který hraje u developerů roli, je flexibilita. V případě využití tohoto nového institutu si mohou nastavit podmínky šířeji tak, aby to odpovídalo tomu konkrétnímu projektu. Investiční svěřenský fond však musí splňovat speciální zákonné podmínky, zejména zakladatelem musí být vždy osoba se statusem kvalifikovaného investora a svěřenský správce musí disponovat povolením od České národní banky.

To znamená, že developerům chvíli trvalo, než objevili tenhle instrument a poznali, že ho můžou využít a je pro ně dostatečně atraktivní?

Určitě tomu nahrála i současná situace na trhu, v posledních letech byla výstavba poměrně omezená. Developerských projektů moc nevznikalo, důvodem byl covid, který řadu projektů pozastavil, i když už byly připraveny. Myslím, že přispělo i to, že se o svěřenských fondech více mluví. Není tedy divu, že se developeři začali více zajímat o tuhle možnost a přišli jí na chuť. 

Jsou ještě nějaké další obory kromě stavebnictví, kde se podobným způsobem svěřenské fondy začínají využívat?

Vzestupný trend vidíme i v rámci přeshraničních obchodních vztahů, kdy u dodávek nějakého zboží svěřenský fond funguje také jako prostředek pro zajištění finančních prostředků. I v takových případech jsme zakládali svěřenské fondy, pro exportní obchodní vztahy.

Dominantní oblastí však zůstávají rodinné svěřenské fondy a dále pak ty obchodní, kdy se do svěřenského fondu vkládají společnosti nebo holdingové struktury. Velmi často se jedná o jejich kombinaci, propojení rodinného a obchodního svěřenského fondu.

Svěřenské fondy v minulosti byly částečně negativně vnímány, ať už v kontextu s expremiérem Andrejem Babišem, či v některých dalších případech. Jsou stále do jisté míry chápány negativně anebo už je to bráno jako běžný instrument?

Dneska je tento institut vnímán vysloveně pozitivně, protože pomáhá efektivním způsobem uspořádat majetek klienta. Tu negativní konotaci – pokud se bavím s klienty nebo i v okruhu odborné veřejnosti – tam nevnímám.

Markéta Flanderková

Je senior konzultantka ve společnosti CCS PREMIUM TRUST a partnerkou ve společnosti Císař, Češka, Smutný, advokátní kancelář.

Má bohaté zkušenosti se zakládáním svěřenských fondů, nadací, nadačních fondů a jiných struktur, včetně souvisejícího komplexního poradenství klientům.

V rámci své advokátní praxe se dále zaměřuje na korporátní agendu a corporate governance, přičemž tyto zkušenosti uplatňuje při zakládání a správném nastavení či přenastavení fungování majetkových struktur.

Současně se věnuje i pedagogické a publikační činnosti a pravidelně vystupuje na odborných konferencích.

Asi k tomu přispělo i zlepšení transparentnosti, kdy řada informací, které předtím nebyly dohledatelné, nyní už jsou?

Rozhodně. Velkou pomocí pro zlepšení reputace bylo zavedení evidence svěřenských fondů, a tedy i to, že jsou o každém fondu dostupné informace. Pomohla i evidence skutečných majitelů. A samozřejmě tady máme stále katastr nemovitostí a různé další registry, ve kterých se eviduje samozřejmě i majetek vložený do svěřenského fondu, například registr vozidel aj. Díky tomu vnímám svěřenský fond jako transparentní nástroj pro správu majetku.

Zlepšuje se i povědomí klientů, případně těch potenciálních? Tedy něco jako stoupající „svěřenská“ gramotnost?

Myslím, že určitě, neboť pro spoustu lidí byly trusty ještě před pár lety něco úplně cizího a neznámého. Tím, že nemáme úplnou kontinuitu českého právního řádu, byl zpočátku svěřenský fond něčím novým, ale dnes je situace výrazně lepší, neboť veřejnost ví, že něco jako český trust existuje a v základech i co asi tak znamená.

Jako hlavní výhody pro využívání svěřenských fondů se uvádí zachování celistvosti majetku, dlouhodobá ochrana, případně mezigenerační předávání. Má tento instrument i nějaké nevýhody?

Jako nevýhodu vnímám skutečnost, že pokud se svěřenský fond na začátku špatně nebo řekněme nedůsledně nastaví, již často není cesty zpět. Zakladatelské dokumenty neumožňují zpětné kroky, které by byly potřebné k nápravě. To opravdu může být velká nevýhoda, která vyvolává komplikované situace, a mohou vznikat problémy, které se později musí řešit.

Chybné nastavení může například vzniknout u statutu, což je jeden ze zakladatelských dokumentů. Pokud statut nastavíte špatně, nemáte už možnost jeho změny. Jediné řešení pak je, že založíte nový svěřenský fond, ale musíte majetek převádět mezi nimi, což s sebou nese daňové souvislosti a konsekvence.

Při špatném nastavení může dojít k daňovému znevýhodnění, ale lze využít fond i k nějakému daňovému zvýhodnění?

Svěřenský fond se daní standardně jako právnická osoba, takže v momentě, kdy má fond nějaké příjmy, tak platí daň z příjmu právnických osob. V české právní úpravě rozhodně nelze svěřenský fond používat k nějaké nestandardní daňové optimalizaci ani legalizaci praní špinavých peněz.

České svěřenské fondy jsou často propojeny s lichtenštejnskými nadacemi. Proč?

Do jisté míry je to dáno podobností právního systému. Máte pravdu, že často zakládáme paralelní struktury v Lichtenštejnsku, které jsou připraveny na to, aby v případě problémů nebo za určitých podmínek byl majetek převeden do této paralelní struktury. I z toho důvodu se v rámci českých svěřenských fondů připravují tzv. exit doložky. To znamená, že v rámci svěřenského fondu u nás nastavíme způsob a podmínky, za kterých může být majetek převeden a následně spravován v Lichtenštejnsku.

Důvod, proč „vyhrálo“ Lichtenštejnsko, vyplývá z historie a legislativních zkušeností s trusty a nadacemi?

Ano, Lichtenštejnsko je tradiční zemí pro správu cizího majetku, která nabízí ekonomickou, daňovou i legislativní stabilitu ve vztahu ke správě cizího majetku. Mají tam rozsáhlé zkušenosti s trusty a nadacemi, jejichž historie dosahuje skoro sta let.

Došlo i k nějaké legislativní provázanosti mezi českou úpravou svěřenských fondů a lichtenštejnskými nadacemi? Nebo alespoň k nějaké inspiraci?

Česká právní úprava se inspirovala quebeckou právní úpravou. Každopádně naše právní úprava je hodně flexibilní, a tudíž lze najít různé paralely i v rámci lichtenštejnského práva a aplikovat je u nás, a to hlavně při přípravě zakladatelských dokumentů.

A vnímání našich svěřenských fondů ze strany Lichtenštejnců je obdobně pozitivní?

V případě lichtenštejnských nadací a trustů spolupracujeme samozřejmě s advokáty z Lichtenštejnska, a když s nimi řešíme české svěřenské fondy, je pro ně zajímavá právě flexibilita naší právní úpravy. Dokonce přiznávají, že jejich pravidla jsou v některých případech více svázaná, zatímco česká právní úprava nabízí klientům širší možnosti než ta lichtenštejnská.

V Česku můžeme být víc kreativní, můžeme svěřenský fond nastavit více na míru představě klienta. Tedy tomu, co chce, aby jeho fond realizoval a jak má jeho fond fungovat. Protože v Lichtenštejnsku nebo i v jiných právní řádech máte – řekněme – užší mantinely, v kterých se můžeme pohybovat.

Můžete být konkrétnější, kde to je právě v Lichtenštejnsku svázáno, zatímco v Česku je to naopak volnější?

Třeba u zjišťování informací o lichtenštejnské nadaci v porovnání s českým svěřenským fondem ze strany obmyšlených. Stejně je tomu i v případě pevně daných orgánů nadace, naopak u českých svěřenských fondů je obligatorní osobou v podstatě jen svěřenský správce. Nebo u dědického práva, kde máte systém nastavení, jak se postupuje v případě smrti. U nás si můžeme nastavit pravidla předem v rámci svěřenského fondu. Pokud je fond založen za života s dostatečným předstihem, může si v něm zakladatel nastavit pravidla, jakým způsobem chce svůj majetek vypořádat. Například mezi obmyšlenými nemusí být ani jeho potomci. Oproti tomu je v Lichtenštejnsku striktněji vymezeno, co pro takový případ nastavit lze a co ne.

Partnerem projektu je CCS Premium Trust.