EU chce pomoci zemědělcům s inflací. Ve hře je potravinová bezpečnost Evropy, tvrdí europoslanci

Zemědělci napříč Evropou se potýkají s vysokými cenami energií, krmiv i hnojiv. Evropský komisař pro zemědělství se již nechal slyšet, že by rád navýšil rozpočet společné zemědělské politiky EU, aby farmářům pomohl.

Narušení globálního zemědělského trhu válkou na Ukrajině, rozsáhlé sucho a vysoká inflace. To jsou podle evropského statistického úřadu Eurostat tři hlavní faktory, které stojí nejen za zdražením potravin, ale i za růstem cen krmiv či hnojiv, bez kterých se zemědělci neobejdou.

Z údajů Eurostatu vyplývá, že průměrná cena zemědělské produkce v EU se v letech 2021 až 2022 zvýšila o 24 procent. Nejvýrazněji vzrostly ceny obilovin (o 45 procent), vajec (o 43 procent) a mléka (o 31 procent). Hnojiva zdražila v průměru o 87 procent.

Zemědělcům se za takových podmínek obtížně hospodaří, někteří čeští farmáři dokonce varují, že by je současná ekonomická situace mohla vést k omezování chovů či propouštění zaměstnanců. Vyplývá to z listopadového šetření Agrární komory ČR, která sdružuje především větší zemědělské podniky.

Brusel zasahuje

Na obavy zemědělců chce Brusel najít lék. Výbor pro zemědělství Evropského parlamentu se na svém prvním lednovém jednání věnoval právě ekonomické situaci v tomto sektoru. K projednávání si parlament pozval evropského komisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského.

„Všichni jsme si plně vědomi výzev, které jsou s inflací spojeny,“ prohlásil eurokomisař s tím, že EU již přišla s několika opatřeními, jako je například aktivace krizové finanční rezervy. „Inflace ovlivňuje veškeré evropské programy, včetně společné zemědělské politiky,“ přiznal Wojciechowski s tím, že zemědělské dotace ztrácejí kvůli inflaci svou původní hodnotu.

O výši evropských dotací pro zemědělství se v Bruselu rozhodlo již v roce 2020, kdy členské státy schvalovaly dlouhodobý evropský rozpočet pro roky 2021–2027. Rámec sice reagoval na pandemii covidu-19 a na potřebu zotavit ekonomiku členských států po covidových opatřeních, v potaz ale nevzal válku na Ukrajině a její dopady.

Evropská komise proto slíbila, že ještě letos posoudí, zda aktuální rozpočet umožňuje EU naplňovat její priority. Pokud ne, komise se může pokusit o jeho revizi, která by se samozřejmě dotkla i zemědělské kapitoly.

„Já principiálně podporuji silnější rozpočet společné zemědělské politiky EU, protože je důležitý pro potravinovou bezpečnost, lidi žijící na venkově i ochranu životního prostředí,“ zdůraznil Wojciechowski před poslanci Evropského parlamentu. Ke změně víceletého finančního rámce by byla zapotřebí jednomyslná shoda členských států a také dohoda s Evropským parlamentem.

Změna rozpočtu zemědělské politiky – a tedy navýšení objemu dotací dostupných pro evropské zemědělce – má mezi poslanci Evropského parlamentu podporu. Alespoň to vyplývá z jejich komentářů. „Opatření přijatá v posledních měsících nestačí. Nemůžeme neustále nakládat zemědělcům více úkolů a dávat jim za to méně peněz,“ prohlásil koordinátor frakce Evropské lidové strany (EPP) v zemědělském výboru Herbert Dorfmann.

Motivujte nás, budeme ekologičtí

„Situaci musíme pečlivě vyhodnotit, jde tu o potravinovou bezpečnost Evropy,“ vyzdvihla europoslankyně Elsi Katainenová z liberální frakce Obnova Evropy, která je místopředsedkyní zemědělského výboru Evropského parlamentu.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Europoslanci i komisař pro zemědělství se obávají nejen toho, že by mohla inflace přimět zemědělce k omezení hospodaření. Ve hře jsou i klimatické a environmentální cíle, na kterých se EU dohodla. Jinými slovy, pokud nebudou mít zemědělci od EU dostatečně vysokou finanční motivaci, aby hospodařili ekologicky, mohli by se vrátit ke konvenčním metodám. To je však pro evropské životní prostředí nežádoucí.

„Zemědělci by mohli (na environmentální opatření) rezignovat,“ varoval Wojciechowski s tím, že farmáři si již nyní propočítávají, zda se jim například vyplatí ponechat 4 procenta půdy ležet ladem, což po nich požaduje EU, aby jim vyplatila dotace.

Víceletý finanční rámec EU na období 2021–2027 činí zhruba 1,2 bilionu eur, přičemž dalších 800 miliard eur putuje do členských států z mimořádného „fondu obnovy“ po covidové pandemii. Na zemědělství jde z rámce celkem 386,6 miliardy eur – alespoň s tím počítá jeho současná verze.

České zemědělství čerpá peníze z EU díky novému Strategickému plánu – tedy jakési dohodě mezi ČR a EU na tom, jak budou dotace v následujících letech v zemi využívány. Plán počítá s rozpočtem 8 miliard eur, tedy zhruba 200 miliardami korun. Jak upozornil ministr zemědělství Zdeněk Nekula, český plán vznikl počátkem roku 2022, tedy za jiné ekonomické situace, než která panuje v Evropě a Česku nyní. „Evropská komise to vnímá, a dává proto prostor pro určitou úpravu,“ vysvětlil ministr.

Zda se český strategický plán a jeho rozpočet bude letos měnit, zatím není jasné. Z dosavadních vyjádření evropských politiků a úředníků je však patrné, že tlak na navýšení rozpočtu zemědělské kapitoly ve finančním rámci EU roste. Klíčové bude hodnocení rámce z pera Evropské komise, zveřejnit by jej měla v druhém kvartále roku 2023.