Česká koruna zažívá období silného kurzu proti euru. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku je kurz o 90 haléřů silnější. Při pohledu na polovinu února roku 2021 je pak koruna proti euru silnější o více než dvě koruny. Od nejslabších hodnot ze začátku pandemie nad úrovní 27,70 za euro posílila o více než 400 haléřů. Za silnou korunou stojí řada důležitých faktorů, jako je obrat v sentimentu na světových trzích, lepší než očekávaná kondice ekonomiky Česka a EU, vysoký úrokový diferenciál, dopady politiky kurzových intervencí a relativně vysoká cena držení krátkých pozic proti koruně.
Úrokové sazby ČNB a očekávání trhu
Koruna ve středu 15. 2. pokračovala na vlně posilování. Prolomila hranici 23,70 za euro a dostala se na nejsilnější hodnoty od roku 2008, kdy přišla vlna spekulací. Koruna tehdy během dvanácti měsíců posílila z úrovní nad 28,00 pod úroveň 23,00 za euro.
Posilování z týdne od 13. 2. přišlo vlivem úpravy tržních očekávání v oblasti nastavení úrokových sazeb České národní banky. Zatímco ještě minulý měsíc trhy očekávaly pokles sazeb v Česku o 150 bazických bodů do konce roku 2023 z důvodu poklesu inflace a zpomalení tuzemské ekonomiky, nyní očekávají pokles o méně než sto bazických bodů.
Guvernér Aleš Michl na tiskové konferenci po měnověpolitickém zasedání na dotaz ohledně tržního výhledu sazeb odpověděl svým přesvědčením, že úroveň sazeb bude vyšší, než trhy očekávaly. Výrazně tak omezil spekulace o razantním snižování sazeb. Michl dodal, že rada ČNB ponechá po určité období vyšší úroveň sazeb. Přesvědčení trhů o udržení vysoké úrovně úrokového diferenciálu proti zahraničním měnám vedlo k posílení koruny.
Dobrá nálada na globálních trzích
Současné období silné koruny vychází ovšem také z obratu nálady na světových trzích. Tuzemské, ale i mezinárodní prognózy k výkonu světové ekonomiky jsou nyní optimističtější, než byly na podzim loňského roku, kdy vrcholily obavy z energetické krize v topné sezoně. Na komoditním trhu lze vidět pokles cen pod předválečnou úroveň. Zlepšení výhledu pomohla i úspěšná diverzifikace v oblasti dodávek strategických surovin. Z pohledu sentimentu se jako klíčové projevilo i znovuotevření čínské ekonomiky, která se s pandemií koronaviru trápila déle než Evropa, USA a další velké ekonomiky. Zlepšení nálady na trzích je pro kurz rizikových měn, jako je právě koruna, spojeno s tlakem na jejich posílení.
Korunová aktiva a s nimi i tuzemská měna jsou z pohledu obchodníků v současné době velmi zajímavé. Jedním z hlavních důvodů je stále vysoký úrokový diferenciál. Výše úrokových sazeb ČNB je na vyšší úrovni než v případě Fedu, ECB, Bank of England a dalších světových centrálních bank. Vyšší výnosy korunových aktiv zvyšují zájem o korunu, která posiluje.
Z vyjádření guvernéra ČNB by výhoda úrokového diferenciálu měla minimálně v první polovině letošního roku, ale spíše po celý rok 2023 přetrvávat. Výrazný rozdíl v nastavení úrokových sazeb také způsobuje, že držení krátkých pozic na koruny, tedy spekulace na její oslabení, je v současné době velmi drahé. Objem krátkých pozic a s nimi i tlak na oslabení koruny jsou proto velmi malé. Obchodníci na krátkých pozicích by navíc museli soupeřit s ČNB, která se na posledním zasedání opět zavázala k pokračování devizových intervencí v případě výkyvu kurzu koruny.
Devizové intervence
Začátek režimu devizových intervencí ještě z doby, kdy guvernérem ČNB byl Jiří Rusnok, vedl k posílení kurzu koruny. V současné době ale vidíme velmi silnou korunu, přestože je aktivita ČNB na devizovém trhu od října roku 2022 minimální. Naopak, od začátku roku pozorujeme několik epizod dalšího posilování. Důvodem je tzv. psychologický efekt. Česká národní banka totiž přesvědčila trhy, že v blízké budoucnosti nenechá korunu výrazně oslabit. Výrazně tak omezila zájem o spekulace na oslabení koruny. Navíc umazala výraznou část kurzového rizika u korunových aktiv, což opět posílilo zájem o korunu. To vedlo k vytvoření dalších tlaků na její posílení.
Silná koruna není bez svých rizik. Tlak na její oslabení by vyvolal obrat k horšímu v sentimentu na globálních trzích. Potenciálních důvodů je v současné volatilní době spousta. Dalším rizikem je pokles úrokového diferenciálu a případná holubičí rétorika ČNB. V Roklenu počítáme s naplněním části výše zmíněných rizik. Vedle sledování makroekonomických ukazatelů bude důležité sledovat i postoj ČNB v oblasti nastavení úrokových sazeb a k již některými členy bankovní rady diskutovanému ukončení devizových intervencí. V průběhu letošního roku očekáváme pozvolné oslabení koruny k úrovni 24,50 za euro.
