Být seniorem ve firmě mnohdy znamená být velmi ceněným zaměstnancem. Zvlášť, pokud zastává specializovanou pozici, na kterou je náročné se zaškolit. Pracovní síla v Česku navíc stárne a firmy se připravují na to, že starší ročníky budou v řadách jejich zaměstnanců stále početnější skupinou. Mnoho společností proto již zavedlo specializované programy, které pomáhají udržet seniorní pracovníky ve firmě i po dosažení důchodového věku a zajistit jim co největší fyzickou a psychickou kondici.

„Stárnutí je téma, kterému se v současnosti věnujeme víc než před lety, a to jak kvůli většímu důrazu na diverzitu v týmech, tak i kvůli prognóze vývoje situace na trhu práce,“ říká pro HN Petra Junger, ředitelka útvaru diverzita a inkluze Skupiny ČEZ. V největší tuzemské energetické firmě nyní pracuje přes 200 zaměstnanců s nárokem na starobní důchod. A ČEZ o ně nechce přijít.

„Zvláště starší techniky s bohatými provozními zkušenostmi se snažíme udržet a vítáme, pokud se rozhodnou u nás zůstat i poté, co mají nárok na odchod do důchodu. Působí například v pozici mentorů nových energetiků. Zároveň se nebráníme ani náboru nových zaměstnanců seniorů, protože prvotní jsou pro nás schopnosti a kvalifikace,“ dodává Petra Junger.

Například v loňském roce v ČEZ nabrali 20 zaměstnanců ve věkové kategorii 60 až 64 let a pět ve věkové kategorii 65 let a více. Oproti předchozímu roku se jednalo o nárůst – v roce 2021 jich ve stejných věkových kategoriích přijali pouze deset a šest.

Senioři mají know-how a zkušenosti

Mezi nejvíc ceněné zaměstnance v provozu ČEZ patří ti s bohatými zkušenostmi a detailními znalostmi technologií. „Jejich know-how si chceme udržet. A pokud i oni se chtějí dál rozvíjet, můžeme přizpůsobit charakter práce tak, abychom o ně nepřišli: například elektromontér z ČEZ Distribuce se může z každodenní práce v terénu přesunout na pozici, kde plánuje a koordinuje výjezdy jednotlivých čet. Tam, kde je to možné, nabízíme různé flexibilní formy práce, včetně částečných úvazků nebo práce z domova,“ popisuje Junger.

Zaměstnanci mají k dispozici také rozsáhlý program benefitů, které jsou určeny i seniorům. Jde například o zvýhodněné nákupy v lékárnách a prodejnách zdravotnických potřeb, úhrady léčebných a rehabilitačních pobytů, zlevněné nabídky produktů a služeb týkajících se zdraví, jako například optika, zubní hygiena nebo potravinové doplňky, stejně jako přístup k online lékařské poradně pro zaměstnance i jejich rodinné příslušníky. „Nabízíme také anonymní psychologickou linku pro řešení složitých a stresových životních situací, příspěvek na doplňkové penzijní spoření a životní pojištění nebo finanční poradenství v oblasti důchodového zabezpečení,“ vyjmenovává Junger. A pro zaměstnance, kteří z ČEZ odejdou a jsou blízko důchodového věku, pracuje Nadační fond Senioři Skupiny ČEZ. Organizuje pro ně například společná setkání, výlety, návštěvy kulturních představení nebo rozesílá vánoční balíčky a přeje seniorům ke kulatinám.

Příspěvky na sport i rekreaci

Seniorních zaměstnanců se zkušenostmi si cení i těžební OKD. Průměrný věk důlních pracovníků na dělnických pozicích je 45,5 roku, na pozici důlních techniků pak 50 let. Ve věku nad 60 let v dole pracuje jen několik jednotlivců, promile z celkového počtu zaměstnanců, a to hlavně proto, že tato práce je velmi fyzicky náročná.

Jiná situace je ovšem u povrchových zaměstnanců, kteří se starají zejména o úpravu uhlí a další činnosti spojené s provozem dolu. Jejich průměrný je věk je 51 let a zaměstnanci nad 60 let tvoří zhruba 15 procent z celkového počtu povrchových pracovníků.

„K udržování dobré fyzické kondice nabízíme oběma skupinám zaměstnanců rehabilitační péči ve formě ozdravných lázeňských pobytů, které naši lidé hojně využívají. Dále mají k dispozici příspěvek ve výši až 6 400 korun ročně na sportovní i rekreační aktivity,“ přibližuje mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková.

Těžba v posledním činném Dole ČSM by měla skončit v roce 2025. Obě skupiny zaměstnanců se proto OKD snaží stabilizovat tak, aby v práci setrvaly až do konce těžby. „U povrchových profesí se nám to daří velmi dobře. U důlních profesí však musíme kvůli přirozeným odchodům těchto zaměstnanců, a to jak ze zdravotních důvodů, tak z důvodu odchodů do hornického starobního důchodu, hledat odpovídající náhradu. V současnosti proto hledáme na dvě stovky kvalifikovaných důlních pracovníků, cílíme pouze na lidi se zkušenostmi s prací v podzemí, protože zaškolit si zaměstnance bez této praxe by trvalo zhruba rok,“ podotýká Černá Dvořáková. A dodává, že právě proto se firma snaží v co největší míře stávající seniorní zaměstnance udržet. „Za jejich práci a zkušenosti si jich velmi vážíme a dokážeme je i náležitě ocenit. Při ukončení těžby získají zaměstnanci mimo jiné až 11násobek průměrného platu v závislosti na počtu odpracovaných let,“ podotýká Černá Dvořáková.

Ve Vodafonu dělají průzkum, co by starší lidé ocenili

Na stárnutí zaměstnanců se připravuje i operátor Vodafone. Nyní má sice věkový průměr nízko – jen 38 let –, ovšem postupně se toto číslo zvyšuje. „Stejně jako stárne celá populace, zvyšuje se postupně i věk lidí ve firmě. Je nám jasné, že otázka stárnutí bude v budoucnu mnohem palčivější, a už nyní se jí věnujeme,“ konstatuje Charlota Dědková, mluvčí Vodafone. Aktuálně proto ve firmě zadali interní průzkum mezi zaměstnanci kolem šedesátého roku věku, aby více rozuměli jejich potřebám a mohli se jim přizpůsobit. „Tento přístup se nám osvědčil v minulosti, například u lidí se zdravotním znevýhodněním nebo rodičů, kterým se také snažíme vycházet vstříc. Nechceme konstruovat speciální programy způsobem ,o nás bez nás´. Konkrétní kroky tedy budou vycházet i ze zmíněného průzkumu,“ dodává Dědková. Už nyní se ale seniorům věnuje firemní Nadace Vodafone, která má pod sebou velký vzdělávací projekt na digitální inkluzi seniorů a propojování generací – Digitální odysea.

Článek vznikl ve spolupráci se společností Randstadt.