Pacienti s rakovinou na vyšetření čekají někdy i rok. Speciální koordinátoři je systémem protáhnou rychleji

Až 40 týdnů někdy trvá, než se pacient, který má příznaky rakoviny, dostane na specializované vyšetření a než se u něj zahájí léčba. Přitom u závažných forem této nemoci může takto dlouhá čekací doba znamenat i smrt. Důvodem je mimo jiné nedostatečná koordinace ve zdravotním systému nebo fakt, že určitá vyšetření si specializovaná centra dělají sama, místo aby pacienta poslala na jiné pracoviště, kde může být čekací doba kratší. Přispět ke změně by měla mimo jiné i nová pozice koordinátorů onkologické péče, kteří pacientovi zařídí co nejrychlejší možné vyšetření, a tedy i zahájení léčby.

Do roku 2040 vzroste v Česku počet lidí s rakovinou o třetinu. Zatímco nyní v Česku žije zhruba 522 tisíc pacientů, kteří mají nebo měli nějaký typ zhoubného nádoru, už v roce 2030 to bude téměř šest set tisíc těchto pacientů. Vyplývá to z přednášky ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška. Nárůst je způsoben hlavně tím, že se stejně jako dosud bude zvyšovat délka dožití Čechů.

BeNative

Nejmodernější léky proudí do Česka naplno. Nedostanou se ale ke všem, kteří je potřebují

▪ 9 min. čtení

Současný systém onkologické péče ovšem na takový nápor nových pacientů není připraven, jak upozornili experti z řad zdravotnických, státních i pacientských organizací na konferenci, kterou uspořádala Asociace inovativního a farmaceutického průmyslu (AIFP) na konci června v Praze.

Patnáct specializovaných onkologických středisek, takzvaných komplexních onkologických center (KOC), po celém Česku již dnes hlásí, že jsou přetížená, a poptávka po jejich péči stále narůstá. Proto vloni odstartovala spolupráce těchto center s některými dalšími lékařskými pracovišti v regionech, aby i ta mohla podávat vybrané onkologické léky, jež se doposud podávaly pouze v těchto centrech.

Kvůli pozdnímu zahájení léčby umírají stovky lidí

V nové koncepci organizace onkologické péče, kterou nyní ministerstvo zdravotnictví připravilo, by v každém specializovaném centru měl fungovat koordinátor, který bude mít na starosti zrychlení cesty pacienta celým procesem od vyšetření až po léčbu.

„V současnosti máme takový stav, že například u rakoviny plic doba od prvních příznaků, například kašle, po zahájení léčby, může trvat až 40 týdnů. Přitom doporučeno je maximálně osm týdnů,“ řekl Marián Rybář z ministerstva zdravotnictví. Dobu čekání protahuje hlavně fakt, že pacient se často v systému ztratí a nedokáže si včas zajistit všechna potřebná vyšetření. Přitom právě kvůli pozdnímu zahájení léčby jen na rakovinu plic umírá v Česku 400 lidí ročně.

Koordinátor by měl přednostně řešit pacienty trpící závažným typem rakoviny, která rychle postupuje, a těmto pacientům pomůže například dostat se na určená vyšetření rychleji.

„Ve chvíli, kdy má pacient karcinom plic nebo slinivky a jde mu o život, nemůže dostat termín vyšetření za tři měsíce, protože tím ho zabijeme,“ upozornil Rybář. I proto nyní koncepce ministerstva počítá s tím, že pokud bude dostupné rychlejší vyšetření mimo specializované centrum, musí tam být pacient objednán. „Současná praxe v některých centrech funguje tak, že se například na CT objednává pouze v rámci centra, což může trvat i tři měsíce. A to může být pro pacienta velmi špatná zpráva,“ poznamenal Rybář.

Stejný přístup jako pro vyšetření by měl platit pro podání moderních, takzvaných centrových léků. „Pokud je k dispozici lék, který pacient může dostávat i v regionálním onkologickém centru, mělo by se tak co nejdříve stát. I proto, aby se uvolnily kapacity KOC pro další pacienty,“ dodal Rybář.

Koordinátoři by nemuseli mít zdravotnický diplom

Výhodou koordinátorů, kteří by měli pacientům pomáhat rychleji projít potřebná vyšetření a dostat je k léčbě, je, že by nemuseli mít zdravotnické vzdělání. Jejich role bude spíše logisticko-administrátorská. Tedy nebude tak těžké je sehnat, jako je tomu v případě studovaných doktorů. „Tato myšlenka mi přijde naprosto skvělá, jsem za nápad ustavení koordinátorů rád,“ řekl Milan Vošmik z Kliniky onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice Hradec Králové. Není si však jistý tím, že by koordinátor měl být člověk bez zdravotnického vzdělání. „Byla by to fajn pozice pro zdravotní sestry, které mají magisterské vzdělání a chtějí svou práci ještě posunout,“ přednesl nápad Vošmik.

Jitka Vojtová, zdravotní ředitelka Oborové zdravotní pojišťovny, strategii na rychlejší záchyt rakoviny vítá, nicméně v diskusi připomněla, že bude nutné nastavit systém úhrad a finančních vztahů mezi zdravotními pojišťovnami, komplexními onkologickými centry a regionálními centry. Koordinátor by měl podle ní fungovat již na začátku cesty pacienta, hned po případném zjištění nepříznivého výsledku vyšetření. „Mnoho lidí nejde na prevenci, protože se bojí výsledku a obávají se, co s pozitivním nálezem budou dělat. Bylo by dobré, kdyby měli možnost probrat výsledek s někým, kdo je pak nasměruje dál,“ je přesvědčena Vojtová.

Některá pracoviště již koordinátora mají

Podle Michaely Tůmové z pacientské organizace Hlas onkologických pacientů je koordinátor péče něco, co české zdravotnictví již dlouho potřebuje. „Ovšem kromě tohoto koordinátora je potřeba také průvodce, který nemocnému člověku pomůže v praktických věcech. Je také velmi důležité vysvětlovat lidem, že když přijdou včas a na správné místo, jejich život bude diametrálně jiný, než když v tomto nic nepodniknou nebo se v systému ztratí,“ podotkla Tůmová. Podtrhla také, že člověk by se především o své zdraví měl řádně starat sám, aby se pacientem ani nestal.

Kateřina Jirsová, primářka Nemocnice Na Pleši, popsala, že u nich v nemocnici již takového koordinátora mají a neumí si představit, že by fungovali bez této podpory. „U nás máme dvě takové pracovnice, jedna je zdravotnicky vzdělaná a druhá není, záleží ale hodně na osobním nastavení. Koordinátorky jsou obrovským urychlením. V efektivitě objednávání a komunikace s pacienty a dalšími koordinátory jsou tyto pracovnice mnohem lepší než doktor. Ale koordinátor musí mít správné zadání a být řízený na denní bázi lékařem, aby věděl, co je a co není priorita,“ konstatovala Jirsová. Kromě toho, že objednávají na vyšetření, tito koordinátoři také připravují přehled dokumentace a informací o pacientech.

Koordinátoři mají pracovat s pokročilými programy

Koordinátor onkologické péče bude muset mít také velmi dobrý software. „Jedno takové konkrétní řešení se již vytváří ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Bulovka,“ zmínil Rybář. Je také podle něj nutné, aby lékaři vzniku pozice koordinátora nebránili, což se někdy děje, protože se stále někteří domnívají, že vyšetření pro svého pacienta nejlépe obvolají sami.

Téměř všechna komplexní onkologická centra však podle Rybářových slov již dnes koordinátory shánějí, protože vědí, že je tato povinnost s novou koncepcí onkologické péče čeká. Stejně tak s nástupem koordinátorů do specializovaných center se nyní nastavuje a spouští systém hlášení dat o čerpání centrové péče v reálném čase tak, aby tato data byla aktuální, jak podotkl Ladislav Dušek, ředitel ÚZIS. „Je to proto, abychom viděli využití nejmodernější léčby a migraci pacientů nikoli rok a půl zpátky. Ale abychom třeba v září měli k dispozici data alespoň za červen a mohli rozhodovat o případném přenastavení rozpočtu jednotlivých center,“ podtrhl Dušek.

Eva Karásková z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu shrnula, že pokud se má v Česku zrychlit nasazení onkologické léčby těm, kteří to potřebují, všechny složky systému v tom budou a musí hrát svou roli. „Jsem také ráda za dobré zprávy o chystaném monitorování centrové léčby v reálném čase. Onkologie solidních nádorů totiž tvoří celou třetinu jejího objemu. Zajištění této léčby všem pacientům, kteří z ní mohou benefitovat, je obrovská odpovědnost – nejen z hlediska veřejných financí, ale především vůči pacientům. Právě tato léčba totiž pomáhá prodlužovat život, výrazně zlepšovat jeho kvalitu a zároveň snižovat počet hospitalizací i závislost na sociálních dávkách,“ uzavřela Karásková.

Text vznikl ve spolupráci s AIFP.