Kdo nedigitalizuje, v byznysu neobstojí. Firmy proto modernizují datová centra, sází na automatizaci

Doba, kdy stačilo aktualizace aplikací vydávat jednou za čtvrt nebo půl roku, je minulostí.
Potřeby firem a jejich zákazníků se vyvíjí tak rychle, že opravy a vylepšení je nutné dělat
klidně každý týden. Aby toho byly podniky schopné, potřebují nejen rychlý vývoj aplikací,
ale také výrazně flexibilnější datová centra než dříve. Trendem je jejich automatizace, která
umožní mnohem rychlejší práci, než jakou by kdy byli schopni vykonat lidé.

„Digitalizace není volba. Kdo nedigitalizuje, se starou infrastrukturou v byznysu neobstojí. A kdo se pro digitalizaci rozhodne, neobejde se bez automatizace,“ zdůvodňuje Pavel Srnka, technologický šéf společnosti Anect, proč bude automatizovaných datových center přibývat a postupně z trhu vytlačí starší infrastrukturu. 

Zatímco dříve bylo potřeba mít na vše fyzický stroj, nově se lze připojit k virtuálnímu prostředí, z nějž si firma ukrojí přesně tolik výkonu, kolik zrovna potřebuje. A ve chvíli, kdy práci dokončí, může se z něj opět odpojit. „Dříve když jsem potřeboval pro svůj byznys aplikaci, musel jsem si objednat fyzický server. Čekal jsem tři týdny, než přijde, následně mi jej instalovali, připojovali k datacentru. Aplikaci jsem měl rozjetou tak za tři měsíce. Nyní s automatizací to lze provést v řádu minut,“ přibližuje Petr Mojžíšek, šéf oddělení infrastruktury Anectu.

Právě zrychlení operací, kterým automatizovaná datová centra procházejí, umožňuje pružnější vývoj aplikací, digitalizaci a zvyšuje odolnost vůči kybernetickým rizikům. Firma jednoduše může fungovat v dříve nepředstavitelných možnostech.

Příkladem firmy, která na takové datové centrum vsadila, je brněnská technologická společnost Y Soft. Její služby využívá přes 20 tisíc zákazníků ve 120 zemích světa, kterým dodává mimo jiné podniková tisková řešení. Pro zvýšení efektivity firma vybudovala nové, plně automatizované datové centrum, které jí umožňuje lépe vyvíjet a testovat své aplikace. Za hodinu totiž umožní zřídit stovky virtuálních strojů, díky nimž lze rychleji otestovat nové verze produktu. „Jsme schopni simulovat rozsáhlá prostředí našich zákazníků a naše aplikace podrobit intenzivní zátěži,“ říká Zdeněk Heinl, ředitel Y Softu pro sdílené IT služby.

Y Soft na vybudování datového centra spolupracoval právě s Anectem. Podle jejich expertů čekají podobné kroky i další firmy, které se budou chtít přizpůsobit moderním trendům a neztratit konkurenceschopnost. „Jestliže Y Soft zvládá zřizovat stovky virtuálních strojů za hodinu, skutečný IT pracovník jich zřídí za stejný čas maximálně jednotky,“ dodává Srnka.

HN BeNative

Nedostatek lidí v IT bude jen výraznější. I bez zkušeností můžete být do osmi let špičkou v oboru, říká manažerka

▪ 6 min. čtení

Ke zřízení takového centra je potřeba mít stabilní výpočetní výkon, ať již fyzický nebo virtuální. Pokud firmy využívají veřejných cloudových služeb, je tato část plně na jejich poskytovateli. Stále více společností však dává přednost takzvaným privátním cloudům, kde si musí onen hardware zařizovat samy, ale zároveň mohou využít všech automatizačních výhod cloudových služeb. Ve zkratce jde o to zajistit stroje s dostatečným výpočetním výkonem, mít k dispozici úložiště dat a propojit jednotlivé části, aby spolu uměly komunikovat. Zároveň je také nutné postarat se o zabezpečení proti kybernetickým útokům. Následně je klíčové mít software, který dovede prostředí automatizovat a řídit, takzvaně orchestrovat. Přirovnání s orchestrem je na místě. Jeden dirigent řídí mnoho nástrojů, které samy o sobě umí hrát velmi dobře, ale jen společně zprostředkují harmonickou symfonii. Tedy například umožní ono zmíněné zřizování stovek hypotetických strojů za hodinu.

Podle Srnky urazila datová centra za posledních deset let z hlediska technologického vývoje velkou cestu. „Je to stejný rozdíl, jako když jste měl v ruce mobilní telefon před deseti lety a nyní,“ přibližuje. Podle něj bude zhruba dalších deset let trvat, než automatizovaná datová centra zcela nahradí starší infrastrukturu. „Pořád je zde mnoho firem, které jsou závislé na své klasické infrastruktuře. Tu nechávají dožít a svou agendu digitalizují paralelně, v nových automatizovaných řešeních“.

Nejdále jsou se zaváděním nových technologií softwarové společnosti, které vznikly už v době cloudové, jsou takzvaně cloud native, a automatizovaná infrastruktura je pro ně zcela přirozená. Na automatizovaných datových centrech funguje mimo jiné e-commerce. Například aplikace rozvážkových služeb by bez nich prakticky nebyly konkurenceschopné. Ale i velmi tradiční podniky, například banky, nemohou zůstat pozadu, nová infrastruktura se zde postupně také zabydluje, zejména pro podporu digitálního bankovnictví.

„Dříve chodili zákazníci banky standardně na pobočky, vše bylo významně pomalejší. Zřízení účtu trvalo 14 dní, za dalších 14 dní vám přišla domů karta poštou, převody se prováděly na přepážce apod. Dnes si lidé chtějí zřídit účet někde na cestě v řádu minut, převést peníze ihned, zaplatit mobilem. To je ona digitalizace. Ale to je jen ta viditelná část. Infrastruktura za tím se tomu musela přizpůsobit. Pokud má dnes nějaká banka mobilní aplikaci, můžete si být jisti, že nestojí na starém kostrbatém pomalém systému, ale na nové a automatizované infrastruktuře,“ konstatuje Srnka.

V bankách je tak podíl automatizovaných systémů podle odborníků zhruba 50 procent. Část svých systémů finanční domy nechávají dožít a vedle nich budují systémy od základu jiné. Asi nejpomaleji modernizují svoji infrastrukturu nemocnice. Důvodem je zejména pomalá digitalizace agendy nemocnic a komplikací je samozřejmě také financování. Postaru, tedy pomalu a ručně, slouží ve zdravotnických zařízeních až 80 procent infrastruktury. Přesto se najdou nemocnice, které se novinek nebojí. Příkladem může být další zákazník Anectu, Fakultní nemocnice Ostrava, která vybudovala virtualizovanou infrastrukturu, včetně pokročilého zabezpečení.

Článek vznikl ve spolupráci se společností Anect.