Koruna bude silná i přes mírné oslabení proti euru

Koruna je z historického pohledu stále velmi silná. Hlavní důvody silné domácí měny v posledních měsících zůstávají stejné. Důležitou roli hraje kladný úrokový diferenciál ve srovnání s hlavními světovými centrálními bankami. Díky relativně vyšší úrovni úrokových sazeb jsou korunové výnosy zajímavé, což budí zájem o českou měnu.

Všimli jsme si i posílení v návaznosti na rétoriku guvernéra ČNB, který vyloučil snižování sazeb v letošním roce. Trhy přitom ještě před pár měsíci očekávaly pokles úroků až o jeden procentní bod. Úprava očekávání trhu v otázce nastavení úrovně úrokových sazeb vedla k dalšímu posílení koruny. Ta ale většinu zisků proti euru nakonec umazala. Kurz se však stále pohybuje hluboko pod úrovní 24,00 za euro.

Guvernér Aleš Michl na tiskové konferenci po květnovém zasedání ČNB zdůraznil připravenost zvýšit úrokové sazby v případě potřeby. Mezi dva hlavní důvody, které by vedly k důraznému zvážení dalšího navýšení sazeb, Michl uvedl fiskální politiku současné vlády a nad očekávání rychlý růst mezd. Zdůraznil, že pokud vláda nedodá kredibilní a dostatečný plán fiskální konsolidace, pak pravděpodobnost dalšího navýšení sazeb poroste. Nicméně vláda pár týdnů po měnověpolitickém zasedání představila úsporný balíček, který by měl snížit strukturální deficit v roce 2024 až o sto miliard korun. Do roku 2025 by pak měl strukturální schodek klesnout až o 150 miliard.

Jeden z hlavních důvodů ČNB odezněl

V oblasti konsolidace státního rozpočtu lze nalézt jistá rizika, která jsou spojena s politickým a schvalovacím procesem. Členové vlády jsou ale dle svých vyjádření přesvědčeni, že se jim opatření v představené podobě podaří prosadit, a shodně dodávají, že není příliš prostoru pro ústup. První krok konsolidace veřejných financí by tak měl vstoupit v platnost od ledna roku 2024.

Jeden z hlavních důvodů pro případné další zvýšení úrokových sazeb ČNB tak v zásadě odezněl. Nad očekávání vysoký růst mezd je druhým důvodem, ale zřejmě by sám o sobě k rozhodnutí navýšit sazby bankovní radu ČNB nedotlačil. Meziroční inflace totiž další rok podle všeho poklesne k blízkosti inflačního cíle za přispění vysoké srovnávací základny z letošního roku. V současném prostředí tak další navýšení úrokových sazeb v letošním roce nečekáme.

BeNative

Koruna může krátkodobě posílit. Výhledově ale oslabí

▪ 4 min. čtení

Je nutné dodat, že sedmičlenná bankovní rada na posledních zasedáních rozhodla ve prospěch stability sazeb díky shodě pěti členů. Na květnovém zasedání došlo ale ke změně, kdy se radní Karina Kubelková přiklonila k dalšímu zvýšení úroků, a pro stabilitu tak hlasovali už jen čtyři radní ze sedmi. Změna poměru hlasů podle nás odráží nedostatečné tempo poklesu inflace, zejména jádrové, která nezahrnuje ceny potravin a energií, a je navíc očištěna o sezonnost a daňové změny. Právě vývoj jádrové inflace ukazuje, že pokles cen mimo energie, potraviny a další regulované ceny je pomalejší, než by se centrálním bankéřům líbilo. Jako problematické se jeví i odukotvení inflačních očekávání v Česku pro další rok. Ani tak ale další navýšení sazeb nečekáme. Nicméně, změna v poměru hlasů krátkodobě přispěla k posílení koruny.

Držitelé korunových aktiv, neutíkejte

Ve prospěch silné koruny hovoří i ochota ČNB bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny, tedy pokračování v intervencích, přestože banka na devizovém trhu už zhruba půl roku není aktivní. Na trzích je ale stále cítit psychologický vliv intervencí, kdy sázky na oslabení koruny mohou narazit na zeď v podobě ČNB s velkým objemem devizových rezerv. Nehledě na to, že otevření a držení krátkých pozic proti koruně je drahé kvůli kladnému úrokovému diferenciálu proti většině zahraničních centrálních bank. Svůj díl na silné koruně mají i české podniky, které nasmlouvaly výrazné objemy úvěrů v eurech a následně část těchto eur proměnily do korun.

ČNB očekává pozvolné oslabení koruny proti euru v průběhu letošního roku, přestože současné prostředí nahrává silnějšímu kurzu. Jedním z důvodů je utažení měnověpolitických podmínek v eurozóně. Trhy očekávají pokles sazeb v eurozóně až ve druhém čtvrtletí roku 2024, což je podstatně déle než před několika měsíci. To přispělo k posílení eura, které je možné spatřit i na kurzu koruny. Diferenciál ale zůstane z pohledu koruny kladný, kurz by tak v průběhu letošního roku neměl výrazně oslabovat.

Držitelé korunových aktiv navíc nemají důvod utíkat. Výnosy jsou díky nastavení sazeb zajímavé a kurzové riziko omezuje ČNB. Důvodem pro prudší oslabení koruny by bylo opuštění intervenčního režimu, případně sílící spekulace o jeho konci. Dle záznamu z jednání rady ČNB ale není v současné době ukončení intervencí v plánu.

Koruna zůstává silná, je proto namístě zvážit nákup zahraničních měn pro potřeby v nejbližších dnech, týdnech, měsících. Obzvláště v případě, pokud kurz posílí zpět pod hranici 23,50 za euro. Minimálně z krátkodobého horizontu nemá smysl z koruny a korunových aktiv ve velkém utíkat. Výnosy jsou zajímavé a v řadě případů zajímavější než v zahraničí. Platí však, že není od věci zvážit přesun část aktiv na jiné trhy z důvodu diverzifikace portfolia, omezení rizik a snížení závislosti na úzkém segmentu trhu.