O českou korunu byl mezi tuzemskými i zahraničními obchodníky v posledních měsících zájem. Ten kulminoval na začátku letošního roku, kdy se koruna podívala na nejsilnější hodnoty za deset let. Hlavním tahounem silné domácí měny byl bez pochyby vysoký úrokový diferenciál, který nabízel zajímavé výnosy na korunových aktivech, minimálně ve srovnání s eurozónou a případně USA.

ČNB do toho ujistila trhy, že nenechá korunu skokově oslabit, a omezila tak kurzové riziko. Několika zásahy do trhu ukázala odhodlání a velké bicepsy v podobě devizových rezerv, jejichž objem je v porovnání s HDP v Česku jeden z největších na světě. Munice pro ochranu kurzu má tak skupina okolo Aleše Michla spousty. Kurz koruny ale přesto začal pozvolna oslabovat. Jedná se o překvapení?

Problémem je málo nových zakázek

Posun kurzu koruny směrem ke slabším hodnotám v průběhu letoška byl většinou finančních institucí očekáván. Výraznější rozdíly v predikcích byly pouze u úrovně kurzu, kterou koruna prorazí. Respektive neprorazí. Odlišnosti jednotlivých odhadů byly a jsou dány především nejistotami spojenými s ekonomickým vývojem jednotlivých regionů, chováním centrálních bank apod. Přesto bylo jasné, že zahraniční centrální banky v čele s americkým Fedem a evropskou ECB budou v průběhu letošního roku zvyšovat úrokové sazby, což povede ke snížení úrokového diferenciálu ve srovnání s českým prostředím. Tak se také stalo. S tím začal zájem o korunu opadat a kurz oslabovat.

Jistou oporou pro korunu má být o něco silnější výkon tuzemské ekonomiky v druhé polovině roku. Alespoň tedy ve srovnání s první polovinou roku. Přesto ale poslední výsledky Rushin indexu, který počítá ČNB, naznačují stagnaci české ekonomiky k 9. červenci v mezičtvrtletním srovnání. Česká ekonomika se, podobně jako eurozóna, potýká s problémem nižšího objemu nových zakázek. Především pak ze zahraničí.

Podle předběžných údajů došlo i ke zlepšení v oblasti bilance zahraničního obchodu, což je pro korunu dobrá zpráva. Český export je jedním z hlavních zdrojů poptávky po koruně. Zde by mohlo dojít k problému, protože německý průmysl vykazuje relativně špatná čísla a sentiment je v lepším případě vlažný. Vzhledem k důležitosti německé ekonomiky pro tu českou, ale i pro poptávku po koruně, to je špatnou zprávou. Přesto ale průmyslová aktivita podle posledního měření Českého statistického úřadu meziročně reálně vzrostla. Sektor maloobchodu a stavebnictví naopak zažívá zpomalení. Česká ekonomika tak vysílá smíšené signály, a nelze se tedy spolehnout, že výrazně přispěje tlakům na silnější korunu.

Přijde první snížení od ČNB už letos?

Dalším důležitým faktorem je i očekávané snižování sazeb ze strany ČNB, což dále povede ke snížení rozdílu v úrovni sazeb. ČNB podle všeho už na začátku dalšího roku začne se snižováním sazeb. Vyloučit nelze ani první snížení už letos. Inflace klesá a už v letošním roce se podíváme na jednociferné hodnoty. Během dalšího roku se inflace navrátí k cíli. Primárně díky efektu srovnávací základny, kdy jsou ceny meziročně srovnávány se stejným obdobím v předchozím roce. V tomto případě už s vysokými cenami z konce roku 2022 a z celého roku 2023.

Trhy jsou vpředhledící. Na tento očekávaný vývoj proto reagují už nyní. Zároveň započítávají nejistoty ohledně pokračování snah ČNB o bránění výrazným výkyvům kurzu koruny. V momentě, kdy začnou výrazněji klesat tuzemské sazby, očekávejme vysokou volatilitu na kurzu koruny. Ten bude směřovat ke slabším hodnotám a krátkodobě může výrazněji oslabit.

Lze předpokládat, že obchodníci, kteří zavítali do korunových pozic pro vyšší zhodnocení svých aktiv, začnou odcházet s poklesem úrokových sazeb. Situace, kdy poslední má za úkol zhasnout, zřejmě nenastane. Českou korunu a korunová aktiva stále využívá drtivá většina subjektů v tuzemské ekonomice, ať už se bavíme o firmách nebo o domácnostech.

Otázkou zůstává, zda v období snižování sazeb bude ČNB intervenovat ve prospěch silnější koruny, aby zpomalila její oslabení. Zároveň stále nevíme, jak interpretovat ze strany bankovní rady několikrát opakované motto, že sazby zůstanou vyšší po delší dobu. Zřejmě se jedná o situaci, kdy bankovní rada ČNB bude sazby snižovat pomaleji, než uvádí jejich vlastní prognóza. Což by mohlo v omezené míře zpomalit odchod investorů z korunových pozic. I tak je náš výhled kurzu koruny spíše medvědí a očekáváme její oslabení nad 24,5 koruny za euro do konce letošního roku.

Roklen banner na konec textu 768x221