Snížení energetické náročnosti domů má smysl i při financování úvěrem. Zároveň se vyplatí myslet také na extrémní klimatické jevy

Čím méně firmy a domácnosti utratí za energie, tím více jim zbude. I když jsou investice do úsporných technologií formou úvěrů příležitostí zejména pro banky a stavební spořitelny, na snížení energetické náročnosti vydělají i klienti. Budou méně ohrožení energetickou chudobou a výkyvy cen energií, pro banky se zase promění v klienty s nižším kreditním rizikem.

Globální oteplování zvyšuje četnost extrémních klimatických jevů. Průměrná teplota v České republice roste dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr (o 0,2 stupně Celsia za dekádu), s rostoucí teplotou se zvyšuje i četnost extrémních klimatických jevů  – nejde tak ani o tornáda, jako o bleskové povodně, lesní požáry, vlny veder a podobně. Výsledné škody na majetku, které často představují zástavy k zajištění poskytnutých úvěrů, jež současně musí být pojištěné, budou do budoucna zvyšovat tlak na finanční systém jak prostřednictvím škodních událostí, tak i prostřednictvím klesající hodnoty takového zajištění v oblastech s vyšším výskytem extrémních klimatických jevů.

Rostoucí spotřeba energií způsobená rostoucími energetickými nároky i cenami energií negativně ovlivňují jak veřejné rozpočty, tak i rozpočty domácností. Oba tyto megatrendy negativně ovlivňují stabilitu finančního systému a disponibilní příjmy domácností.

Budovy v EU přestavují zhruba 40 procent spotřeby energií a zhruba 35 procent emisí skleníkových plynů. Vytápěním, chlazením a přípravou teplé vody spotřebují domácnosti v Evropské unii 80 procent energií. Primárním zdrojem pro vytápění přitom i přes růst instalací úsporných technologií v Česku zůstávají fosilní paliva, především pevná paliva a zemní plyn, která jsou zdrojem emisí včetně emisí skleníkových plynů.

Zvyšování energetické účinnosti budov běžnými způsoby, to je zateplováním obálek budov, výměnou oken, dveří, a současně instalací vysoce účinných technologií pro získávání tepla včetně rekuperace a energie z volně dostupných zdrojů – slunce, větru, okolí včetně geotermální energie – je cestou k dosažení řady cílů společných pro vlastníky budov i jejich věřitele a pro společnost jako takovou. Té mohou energeticky účinné budovy (v ideálním případě pasivní budovy, či dokonce budovy aktivně vyrábějící obnovitelnou energii) přinést, namísto energetické chudoby, prosperitu a energetickou nezávislost.

Průkaz energetické náročnosti se koncentruje na komerční nemovitosti a novou výstavbu rodinných a bytových domů

PENB neboli průkaz energetické náročnosti budovy poskytuje cenné údaje o náročnosti budovy na energie, i přestože skutečné množství spotřebované primární energie se může významně lišit kvůli řadě externích vlivů počínaje klimatickými poměry oblasti, ve které se budova nachází, přes teploty vytápění až po její technický stav či po použité technologie snižující spotřebu primární energie, míru dodržování pravidel pro účinné udržování vnitřního prostředí v budově (způsob větrání a podobně).

Právě na energeticky úsporné technologie pamatuje vyhláška č. 264/2020 Sb., vyhláška o energetické náročnosti budov, účinná od 1. 9. 2020, která umožňuje rozlišovat mezi budovami podle technologií použitých pro vytápění a popřípadě získávání energií prostřednictvím budovy samotné a tyto informace zohledňuje ve výsledné energetické třídě budovy vyjádřené na stupnici: A – nejméně náročná (pasivní) stavba – až po G – nejvíce energeticky náročná. Finální klasifikace je kromě tepelněizolačních vlastností budovy definována nositelem neobnovitelné primární energie (faktor: zemní plyn 1.0, elektřina 2.6, dřevo a dřevní štěpka 0.1, odpadní teplo 0.0 a tak dále).

I když vyhláška stanovuje situace, kdy je nezbytné ze strany majitele získat PENB (nová stavba, významná rekonstrukce, prodej či koupě), PENB existují jen pro cca 10–15 procent z cca 2,5 milionu nemovitostí, pro které existuje v případě splnění některé z podmínek vyhlášky povinnost získat PENB (vyjmuté z vyhlášky jsou například budovy postavené před rokem 1946) a koncentrují se na budovy z poslední dekády.

Situace okolo dostupnosti informací o energetické náročnosti budov v Česku

Na českém trhu neexistuje veřejně dostupná databáze, která by poskytovala údaje o energetické náročnosti budovy a produkci emisí skleníkových plynů. Databáze ENEX, kterou spravuje MPO a která obsahuje PENB neboli průkazy energetické náročnosti budovy, není veřejnosti přístupná a nelze z ní získat údaje z PENB pro konkrétní budovu. Zpřístupnění ENEX je vázané na platnost nové směrnice o energetické náročnosti budov IV, která se očekává nejdříve v roce 2025. Návrh EPBD IV mimo jiné přináší několik zásadních proměn legislativního rámce energetické náročnosti budov. Mezi zvažované změny legislativy energetické náročnosti budov patří definice budovy s nulovými emisemi (Zero Emissions Building – ZEB), úprava minimálních energetických standardů, změna délky platnosti PENB, zavedení indikátoru SRI, sjednocení energetických tříd na evropské úrovni, povinné zveřejňování dat o PENB a další.

Minimálně další dva roky zůstanou problematické z hlediska PENB nejen v rezidenčním segmentu. Výzvou zůstává motivace vlastníků budov získat PENB (i přestože banky nabízí úrokové slevy při splnění kritérií energetické náročnosti, například energetická třída A nebo B znamená úrok nižší o 0,2 procenta p. a.). Účinnost EPBD IV skokově nezvýší počet PENB v Česku.

Alternativy prokázání energetické náročnosti budov tam, kde chybí PENB

Existují alternativy získání klíčových informací z PENB (roční objem spotřebované primární energie kWh na m², stupeň energetické třídy a podobně), které nahrazují tato data, pokud není PENB k dispozici. Mezi takové alternativy patří různé modely a převodní můstky, které využívají veřejně dostupné vstupy včetně katastru nemovitostí (takzvané technicko-ekonomické atributy neboli TEA) či dat ze znaleckých posudků. Ty jsou schopné poskytnout odhad klíčových ukazatelů z PENB plus například množství vyprodukovaných emisí dané plochou nemovitosti, typem paliva a objemem spotřebované primární energie.

Toto zúročil CRIF, který na základě zkušeností se statistickými datovými modely připravil nástroj kompenzující nedostatek klíčových údajů o PENB z veřejně dostupných dat pro 2,5 milionu budov nacházejících se v Česku.

Modely vyvinuté spolu s partnerskou společností RED z Itálie, schopné predikovat výskyt extrémních jevů s přesností na sto metrů v horizontu let 2040–2050, pak vhodně doplňují informace o energetické náročnosti budovy a tvoří ucelený obrázek rizik souvisejících s provozem budovy.

Evropská centrální banka (ECB) na základě svých zátěžových testů zaměřených na aspekty klimatické změny v bankovnictví formulovala již v roce 2022 požadavky na získávání dat o energetické náročnosti budov sloužících jako zástavy za poskytnuté úvěry ze strany bank, které pro banky znamenají nutnost vyvinout nemalé úsilí. Banky budou muset do budoucna vytvořit nezbytnou infrastrukturu, procesy a nástroje na získávání a vyhodnocování dat o energetické náročnosti budov a jejich využití nejen pro plnění role bank v energetické transformaci společně se svými klienty. Již nyní je jasné, že další regulatorní požadavky budou následovat (například vyšší rizikové váhy a kapitálové požadavky na více energeticky náročné zajištění nebo zajištění méně odolné vůči extrémním klimatickým jevům a podobně).

Informace o energetické náročnosti budovy přináší vlastníkům výhody

Získání PENB nestačí, vlastníci budov hledají zejména praktické úspory energie bez složité byrokracie. Na druhou stranu řada dotačních programů nabízejících financování energeticky úsporných opatření většího rozsahu povinně po žadatelích vyžaduje PENB, aktuálně například program Oprav dům po babičce v rámci Nové zelené úsporám očekává PENB pro účely financování zateplení.

Způsobů motivace vlastníků nemovitostí k získání PENB si lze představit celou řadu, od pozitivních po negativní, počínaje svázáním daně z nemovitostí s energetickou třídou, národní program získání PENB a podobně. V opačném případě mohou instituce a národní orgány odpovědné za splnění cílů energetické transformace EU (například podíl obnovitelných zdrojů energie na úrovni EU v roce 2030) zůstat bez nezbytných nástrojů.

Výhod existence PENB na straně vlastníka budovy lze najít celou řadu – od splnění zákonných povinností při prodeji přes možnost čerpání různých podpor, slev na úrokové sazby až po nižší majetkové pojistné pro budovy energeticky méně náročné nebo odolné vůči extrémním klimatickým jevům.

Situace okolo PENB v Česku ve srovnání s evropskými zeměmi

V oblasti veřejné dostupnosti PENB se situace neliší od té panující v okolních zemích, zejména zemích bývalého východního bloku. Lepší situace je v zemích, které se na cestu energeticky úsporných budov vydaly již před několika dekádami, premianty v tomto ohledu jsou skandinávské země, země Beneluxu a další země s vyšším stupněm digitalizace veřejné správy. V řadě zemí existují katastry nemovitostí, které poskytují základní identifikační údaje o nemovitostech, TEA a údaje o energetické náročnosti.

Bohužel ani PENB neřeší další ožehavé téma týkající se nemovitostí, kterým je odolnost nemovitostí vůči extrémním klimatickým jevům vyplývajícím z klimatické změny – blízkost nemovitostí k oblastem s vyšším budoucím výskytem lesních požárů (například požár Národního parku České Švýcarsko a specificky situace v obci Hřensko), oblastem vystaveným dlouhotrvajícímu suchu a vlnám vedra (Polabí a jižní Morava) nebo krupobitím a bleskovým záplavám. Již nyní existují modely, které sledují trendy těchto jevů (počet tropických dnů, četnost a délka period sucha, vln veder a podobně) a jsou schopné predikovat výskyt extrémních jevů v jednotlivých oblastech v horizontu let 2040 až 2050.

Přestože se tento horizont může zdát velmi vzdálený a použité předpoklady nejisté (hovoříme o budoucnosti v horizontu čtvrtstoletí a různých scénářích oteplování a boje s klimatickou změnou), modely budoucích extrémních klimatických jevů ohrožujících budovy v Česku ukazují na jasná rizika rostoucích teplot, sucha, vln veder a s nimi souvisejícího poklesu spodních vod. Tyto modely vhodně doplňují informace o energetické náročnosti budov a tvoří ucelený obrázek rizik souvisejících s provozem budov. I proto jsou tyto modely součástí komplexní nabídky společnosti CRIF v oblasti udržitelnosti, ESG a dopadů klimatických změn na Česko.

Příležitost pro banky, jejich klienty a vlastníky nemovitostí

Již brzy banky budou důsledně rozlišovat kvalitu zajištění nejen na základě vztahu mezi odhadovanou tržní cenou zajištění a výší úvěru, ale i podle PENB, odolnosti zajištění vůči extrémním klimatickým jevům, a podle toho upravovat svoji nabídku financování budov, energetických úsporných opatření a zvyšování odolnosti proti extrémních klimatickým jevům. Takový přístup bank a stavebních spořitelen k financování energetických úsporných opatření má šanci se bohatě vrátit celé společnosti.

Článek vznikl ve spolupráci se společností CRIF – Czech Credit Bureau.