Až 70 procent českých respondentů a respondentek slyšelo o projektech financovaných z fondů Evropské unie. Češi si tak přítomnost evropských dotací uvědomují více než lidé v jiných státech. Z pohledu na celoevropskou statistiku totiž vyplývá, že o projektech hrazených z unijního rozpočtu slyšelo pouze 39 procent občanů unie.
Češi, kteří o fondech EU slyšeli, si jejich dopad na rozvoj krajů či obcí v drtivé většině pochvalují. Pozitivní přínos uznává 86 procent z nich. Data vyplývají z říjnového průzkumu Eurobarometr, který sbírá data ze všech členských zemí. V Česku se průzkumníci ptali 1004 respondentů.
Kdo o peníze nejvíce žádá
Nejmenší popularitu mají fondy v Dánsku, kde si jejich existenci uvědomuje pouze 15 procent lidí. Dánsko také patří mezi bohaté evropské země, kam proudí méně kohezních dotací – konkrétně v sedmiletém období 2021–2027 se jedná o 990 milionů eur. Do Česka ve stejném období připluje více než 26 miliard eur, do Polska až 92 miliard eur. Polsko je tak zemí, kde je popularita evropských fondů nejvyšší, slyšelo o nich podle průzkumu 80 procent občanů, z nichž 95 procent vidí vliv pozitivně. Naopak v Itálii či Nizozemsku vyvolávají EU fondy pozitivní dojem jen u 56, respektive 61 procent lidí.
„Kohezní politika je známá jako konvergenční stroj Evropské unie, který umožňuje dohnat nové členy a pomáhá zachovat rovné podmínky,“ říká o kohezi mezi členskými zeměmi evropská komisařka pro regionální politiku Elisa Ferreiraová.
Povědomý byl českým občanům především Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti, ale i Evropský sociální fond. Právě z těchto zdrojů přicházejí do českých krajů, měst a obcí dotace, jejichž smyslem je zlepšovat ekonomickou i sociální úroveň dané oblasti. Využívat je mohou kromě úřadů také podnikatelé, školy, nemocnice a další subjekty. Řada lidí si také vybaví program Erasmus+, který sice nespadá do evropské politiky rozvoje regionů, ale je klíčovým zdrojem peněz při výjezdech studentů či učitelů do zahraničí.
Průzkum také ukazuje, že 65 procent Čechů a Češek ví, že Evropská unie podporovala své členské země v reakci na pandemii covidu-19. Unie v časech pandemie uvolnila evropské fondy tak, aby je země EU mohly směřovat například do lékařské péče a nákupu vybavení. Evropská komise také vytvořila nový zdroj financí, takzvaný fond obnovy, který do členských zemí směřuje další finance na obnovení jejich zasažených ekonomik.
Podle eurokomisařky Ferreiraové tak kohezní politika sehrála roli „velkého stabilizátora“ a přispěla k řešení krizí – nejen té koronavirové, ale i energetické, investice totiž směřovaly i do výstavby nových zdrojů energie. Peníze z fondů navíc pomohly Česku a dalším zemím s přijetím ukrajinských uprchlíků, mohli totiž s jejich podporou financovat integrační projekty.
Češi chtějí dotace zejména ve zdravotnictví či školství
Regionální politika Evropské unie patří mezi nejtučnější položky evropského rozpočtu. Zatímco v období 2014–2020 přesměrovala do členských zemí EU 352 miliard eur, v aktuálním rozpočtovém období 2021–2027 se jednalo o 392 miliard. Kolik bude činit rozpočet po roce 2027, zatím není jasné, v Bruselu se ale začíná o budoucnosti regionální politiky intenzivně diskutovat. Otázkou také je, na jaké priority by se měly investice zaměřit. Podle komisařky Ferreiraové by měla kohezní politika především reagovat na potřeby konkrétních měst, obcí či krajů a být pro ně dostatečně flexibilní.
Podle českých respondentů průzkumu Eurobarometru jsou důležité evropské investice do školství, zdravotnictví a sociální infrastruktury – myslí si to 94 procent z nich. Respondenti si mohli vybrat více možností, hned za touto oblastí se tak objevilo životní prostředí s podporou 90 procent respondentů. Na druhou stranu, jen 32 procent Čechů a Češek vnímá jako důležité investice do přijímání a integrace imigrantů a uprchlíků.
Debata o budoucnosti kohezní politiky startuje i v Česku, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR) v polovině prosince pořádá kulatý stůl právě na toto téma.
„K dispozici máme historicky největší objem podpory z rozpočtu Evropské unie a realizují se desítky tisíc projektů. Informací a zkušeností máme mnoho. Položme si společně otázku, jak s nimi chceme a budeme dál pracovat,“ uvedl k tématu vrchní ředitel sekce koordinace evropských fondů, mezinárodních vztahů a cestovního ruchu na MMR ČR Stanislav Schneidr.
Ten také varuje před tím, že Česko nemůže vnímat evropské dotace jako jisté a bude potřeba o ně na evropské úrovni bojovat. „Současně je velkou výzvou obhájit roli a význam politiky soudržnosti na evropské úrovni a připravit se, že prostředků bude po roce 2027 výrazně méně,“ upozornil Schneidr.
Česko zároveň jako bohatnoucí stát může mít v budoucnu k dispozici o něco méně financí, než bylo dosud zvyklé. Výzvou bude také potenciální rozšíření EU o nové členské země, které budou ekonomicky méně vyspělé než Česko a budou tak mít nárok na větší podporu. Pro Česko ale budou potenciální trhy představovat nemalou příležitost.
