Vývoj dluhů domácností u bank a nebankovních finančních institucí se v posledních měsících proměňuje. Poptávka po hypotečních úvěrech je stále na nízkých úrovních a ožívají úvěry na spotřebu. Nejrychleji se krátkodobými úvěry zadlužují lidé v produktivním věku, u kterých je zároveň nejvyšší podíl zadluženosti v rámci hypotečních úvěrů, které nyní musejí splácet. Pozitivní je, že se jedná o skupinu dlužníků, kteří mají nejvyšší příjmy a jsou tak schopní své závazky bez větších problémů splácet.
Data z Barometru Bankovního a Nebankovního registru klientských informací potvrzují, že se poptávka po hypotečních úvěrech pohybuje na úrovni roku 2015 a oživení hypotečního trhu se dá očekávat až v návaznosti na snižující se úrokové sazby, které aktuálně hypoteční úvěry prodražují. Na historicky nejvyšší úroveň z roku 2021 se hypoteční trh jen tak brzy nedostane. Hypoteční úvěry tvoří přibližně 80 procent celkového zadlužení domácností a na krátkodobé úvěry tak připadá pětina. Celkové zadlužení domácností ke konci třetího čtvrtletí tohoto roku přesáhlo 3,26 bilionu korun a meziročně se zvýšilo o necelých 109 miliard korun (+3,5 procenta). Objem dlouhodobého dluhu meziročně vzrostl o 72,2 miliardy (+2,8 procenta) a krátkodobého dluhu o 36,7 miliardy korun (+6,9 procenta).
Lidé neměli příliš velký zájem o krátkodobé úvěry v době pandemie covidu-19, ale to se začíná měnit. Růst zadlužení krátkodobými úvěry na spotřebu evidují registry zejména u lidí ve věkových kategoriích 30-34 a 35-44 let (graf 1).
Postupně roste objem krátkodobého dluhu, ale neroste počet dlužníků. Ti, co o nové spotřební úvěry žádají, požadují stále vyšší částky a roste tak průměrná výše dluhu na klienta. Lidé si velmi často berou spotřební úvěry na pořízení nových a ojetých automobilů. Zvyšující se částky krátkodobých úvěrů jsou tak v tomto případě odrazem nárůstu cen pořizovaných vozů. Krátkodobé úvěry často také slouží jako prostředek pro úhradu neočekávaných výdajů a v tomto období také jako možnost nákupu vánočních dárků.
Trendy v objemu nespláceného dluhu se začínají měnit
Rizikové zadlužování se zatím neprojevuje, i když pomalu roste objem ohroženého dluhu. V poměru k celkovému zadlužení objem ohroženého dluhu stagnuje. V letošním roce je to nicméně vůbec poprvé za posledních deset let, odkdy registry sledují statistiky v současném formátu, kdy byl evidován meziroční nárůst objemu nespláceného dluhu. Nárůst je zaznamenán právě u krátkodobého ohroženého dluhu, a to zejména u lidí v uvedených věkových kategoriích (graf 2).
Co je na datech zajímavé, je zaměření pozornosti na osoby, u kterých dochází k nejvýraznější změně v chování. Podíváme-li se na osoby v produktivním věku z Prahy a Středočeského kraje, jde o dlužníky, kteří dříve krátkodobé úvěry využívali nejméně, a naopak si pořizovali hypoteční úvěry s nejvyššími částkami, aby si mohli dovolit nákup nemovitostí, jejichž cena v Praze a Středočeském kraji je v rámci České republiky nejvyšší. Nyní je situace opačná. Na obyvatele Prahy a Středočeského kraje nejvíce doléhají vysoké ceny nemovitostí a dražší hypoteční úvěry, o které nyní nemají zájem. Zato u nich nejrychleji roste poptávka po krátkodobých úvěrech a zároveň i nejrychleji roste objem ohroženého dluhu. Dlouhodobý poměr nesplácených úvěrů vůči celkovému zadlužení krátkodobými úvěry se pohybuje mezi čtyřmi a pěti procenty, ale u osob v produktivním věku je to mezi pěti a sedmi procenty. Problém to může být právě v situaci, kdy tito dlužníci musejí splácet hypoteční úvěry, u kterých se jim postupně zvyšuje úroková sazba, a navíc si berou i nové krátkodobé úvěry, kterými hradí neočekávané výdaje domácnosti.
S vyšším počtem úvěrových smluv roste riziko nesplácení
Data z registrů také ukazují, že více než polovina dlužníků má pouze jednu nebo dvě úvěrové smlouvy. U těchto klientů je nejnižší riziko nesplácení, které ale roste s počtem dalších smluv. Má-li dlužník například tři aktivní úvěry, je u něj téměř třikrát větší pravděpodobnost, že nebude řádně hradit splátky. Při devíti úvěrech je tato pravděpodobnost již téměř pětinásobná. V současné chvíli má pět a více smluv čtvrtina dlužníků. Je tedy důležité sledovat, kolik úvěrů dlužníci musejí splácet. Dalo by se říci, že banky a nebankovní finanční instituce na podobné situace reagují, což dokládá mírný nárůst zamítnutých žádostí o úvěr i v případech, kdy u klienta zatím nenastaly potíže se splácením a z vyhodnocení úvěruschopnosti je tak patrné, že další úvěr by klienta mohl dostat do problémů.
Není nutné aktuální situaci pokládat za alarmující, ale je důležité upozornit na fakt, že k výrazným změnám došlo ve velmi krátkém čase a je potřeba na to reagovat, aby se předešlo větším problémům. Důležité je, že aktuální ekonomická stagnace stále nabízí dostatek pracovních příležitostí, pomalu dochází ke snižování míry inflace a prognózy počítají v krátkodobém horizontu spíše s ekonomickým oživením. Výsledkem pravděpodobně bude pouze dočasné zhoršování ekonomické situace domácností s následným ustálením a zlepšením.
Více na cncb.cz
Autorem textu je Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací
Článek vznikl ve spolupráci se společností CRIF.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist