Nejrychleji se aktuálně zadlužují lidé v produktivním věku

Vývoj dluhů domácností u bank a nebankovních finančních institucí se v posledních měsících proměňuje. Poptávka po hypotečních úvěrech je stále na nízkých úrovních a ožívají úvěry na spotřebu. Nejrychleji se krátkodobými úvěry zadlužují lidé v produktivním věku, u kterých je zároveň nejvyšší podíl zadluženosti v rámci hypotečních úvěrů, které nyní musejí splácet. Pozitivní je, že se jedná o skupinu dlužníků, kteří mají nejvyšší příjmy a jsou tak schopní své závazky bez větších problémů splácet.

Data z Barometru Bankovního a Nebankovního registru klientských informací potvrzují, že se poptávka po hypotečních úvěrech pohybuje na úrovni roku 2015 a oživení hypotečního trhu se dá očekávat až v návaznosti na snižující se úrokové sazby, které aktuálně hypoteční úvěry prodražují. Na historicky nejvyšší úroveň z roku 2021 se hypoteční trh jen tak brzy nedostane. Hypoteční úvěry tvoří přibližně 80 procent celkového zadlužení domácností a na krátkodobé úvěry tak připadá pětina. Celkové zadlužení domácností ke konci třetího čtvrtletí tohoto roku přesáhlo 3,26 bilionu korun a meziročně se zvýšilo o necelých 109 miliard korun (+3,5 procenta). Objem dlouhodobého dluhu meziročně vzrostl o 72,2 miliardy (+2,8 procenta) a krátkodobého dluhu o 36,7 miliardy korun (+6,9 procenta).

Lidé neměli příliš velký zájem o krátkodobé úvěry v době pandemie covidu-19, ale to se začíná měnit. Růst zadlužení krátkodobými úvěry na spotřebu evidují registry zejména u lidí ve věkových kategoriích 30-34 a 35-44 let (graf 1).

Postupně roste objem krátkodobého dluhu, ale neroste počet dlužníků. Ti, co o nové spotřební úvěry žádají, požadují stále vyšší částky a roste tak průměrná výše dluhu na klienta. Lidé si velmi často berou spotřební úvěry na pořízení nových a ojetých automobilů. Zvyšující se částky krátkodobých úvěrů jsou tak v tomto případě odrazem nárůstu cen pořizovaných vozů. Krátkodobé úvěry často také slouží jako prostředek pro úhradu neočekávaných výdajů a v tomto období také jako možnost nákupu vánočních dárků.

BeNative

Snížení energetické náročnosti domů má smysl i při financování úvěrem. Zároveň se vyplatí myslet také na extrémní klimatické jevy

▪ 9 min. čtení

Trendy v objemu nespláceného dluhu se začínají měnit

Rizikové zadlužování se zatím neprojevuje, i když pomalu roste objem ohroženého dluhu. V poměru k celkovému zadlužení objem ohroženého dluhu stagnuje. V letošním roce je to nicméně vůbec poprvé za posledních deset let, odkdy registry sledují statistiky v současném formátu, kdy byl evidován meziroční nárůst objemu nespláceného dluhu. Nárůst je zaznamenán právě u krátkodobého ohroženého dluhu, a to zejména u lidí v uvedených věkových kategoriích (graf 2).

Co je na datech zajímavé, je zaměření pozornosti na osoby, u kterých dochází k nejvýraznější změně v chování. Podíváme-li se na osoby v produktivním věku z Prahy a Středočeského kraje, jde o dlužníky, kteří dříve krátkodobé úvěry využívali nejméně, a naopak si pořizovali hypoteční úvěry s nejvyššími částkami, aby si mohli dovolit nákup nemovitostí, jejichž cena v Praze a Středočeském kraji je v rámci České republiky nejvyšší. Nyní je situace opačná. Na obyvatele Prahy a Středočeského kraje nejvíce doléhají vysoké ceny nemovitostí a dražší hypoteční úvěry, o které nyní nemají zájem. Zato u nich nejrychleji roste poptávka po krátkodobých úvěrech a zároveň i nejrychleji roste objem ohroženého dluhu. Dlouhodobý poměr nesplácených úvěrů vůči celkovému zadlužení krátkodobými úvěry se pohybuje mezi čtyřmi a pěti procenty, ale u osob v produktivním věku je to mezi pěti a sedmi procenty. Problém to může být právě v situaci, kdy tito dlužníci musejí splácet hypoteční úvěry, u kterých se jim postupně zvyšuje úroková sazba, a navíc si berou i nové krátkodobé úvěry, kterými hradí neočekávané výdaje domácnosti.

S vyšším počtem úvěrových smluv roste riziko nesplácení

Data z registrů také ukazují, že více než polovina dlužníků má pouze jednu nebo dvě úvěrové smlouvy. U těchto klientů je nejnižší riziko nesplácení, které ale roste s počtem dalších smluv. Má-li dlužník například tři aktivní úvěry, je u něj téměř třikrát větší pravděpodobnost, že nebude řádně hradit splátky. Při devíti úvěrech je tato pravděpodobnost již téměř pětinásobná. V současné chvíli má pět a více smluv čtvrtina dlužníků. Je tedy důležité sledovat, kolik úvěrů dlužníci musejí splácet. Dalo by se říci, že banky a nebankovní finanční instituce na podobné situace reagují, což dokládá mírný nárůst zamítnutých žádostí o úvěr i v případech, kdy u klienta zatím nenastaly potíže se splácením a z vyhodnocení úvěruschopnosti je tak patrné, že další úvěr by klienta mohl dostat do problémů.

Není nutné aktuální situaci pokládat za alarmující, ale je důležité upozornit na fakt, že k výrazným změnám došlo ve velmi krátkém čase a je potřeba na to reagovat, aby se předešlo větším problémům. Důležité je, že aktuální ekonomická stagnace stále nabízí dostatek pracovních příležitostí, pomalu dochází ke snižování míry inflace a prognózy počítají v krátkodobém horizontu spíše s ekonomickým oživením. Výsledkem pravděpodobně bude pouze dočasné zhoršování ekonomické situace domácností s následným ustálením a zlepšením.

Více na cncb.cz

Autorem textu je Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací

Článek vznikl ve spolupráci se společností CRIF.