Už potřetí letos stát vyhlásil milostivé léto, při kterém se lidé mohou výhodně zbavit svých dluhů. Na základní škole v České Lípě věří, že by podobné akce nebyly nutné, pokud by se o financích učilo už ve školách. Se svými žáky se o rozumném nakládání s penězi baví v hodinách matematiky i češtiny. Řeší, za co je vhodné utratit milion korun, jak reklamovat zboží nebo co si může dovolit jejich rodina.
„Utkvěla vám v hlavě nějaká situace spojená s nakupováním?" ptá se sedmáků v hodině češtiny učitelka Barbora Darebná ze Základní školy Partyzánská v České Lípě. Přihlásí se blonďatý chlapec Matěj. "V obchodě si vezmu jedenáct rohlíků a u pokladny tvrdím, že jich mám jenom deset. Vždycky mi to projde," rozesměje celou třídu včetně učitelky a přítomného ředitele. Podobné vtípky vždy využijí jako příležitost téma rozvinout a seriózně vysvětlit.
Když ředitel Karel Minařík před časem zadal deváťákům úkol napsat esej o tom, jak má vypadat ideální škola, polovina z nich uvedla, že by je měla připravit na skutečný život, zejména na ten spojený s financemi. Za poslední rok ve škole navíc přibylo rodičů, kteří nemohou bez podpory platit dětem obědy, školní družinu nebo třeba bruslařský kurz za čtyři sta korun.
Jsem proto přesvědčený, že finanční vzdělávání je jedním z úkolů školy. Je to součást naší vize," vysvětluje ředitel, proč téma peněz otevírají s dětmi i v hodinách češtiny.
Jeho škola je ale zatím spíše výjimkou. Dokládá to zpráva České školní inspekce z letošního srpna. Inspektoři odhalili, že v prvních ročnících středních škol je téměř pětina žáků finančně negramotných. Na učilištích je to dokonce více než polovina.
V České Lípě hledají recept, jak učit finanční vzdělávání atraktivně. Vyhýbají se memorování i dlouhým zápiskům. Například hodinu češtiny v sedmé třídě začínají ředitel a učitelka hranou scénkou: Učitelce zazvoní telefon. Jde o neznámé číslo, a tak se rozhoduje, zda hovor vzít. Zeptá se žáků, ti hned zpozorní. „Váš los je vítězný, vyhráváte jeden milion korun," dozví se od ředitele, který hraje zástupce sázkové společnosti. Nastolují tím téma hodiny: Jak rozumně naložit s větším obnosem peněz?
Žáci své nápady píšou na papír, který pak připevní na tabuli, aby se na něj mohli všichni podívat. „Koupila bych si motorku Lamborghini, zbytek peněz bych si uložila na účet," napsala jedna žákyně. Několik jejích spolužáků však píše, že by peníze investovali, třeba do nemovitosti.
Takové interaktivní hodiny češtiny žáci zažívají dvakrát týdně. Dvě z pěti hodin totiž patří takzvaným čtenářským dílnám. Místo čtení knih však do nich českolipská škola zařadila finanční vzdělávání. Je jednou z 28 škol, které testují materiály vytvořené Nadací České spořitelny (Tento článek je součástí projektu Chytré Česko, který rovněž sponzoruje nadace, do jeho obsahu však nijak nezasahuje - pozn. red.).
ČNB může dělat pro finanční gramotnost víc. Ve správě aktiv má jít příkladem
Ve druhé části hodiny se žáci seznamují s chováním spotřebitele. V týmech mají za úkol podle obrázku uhodnout čtyři příběhy, které mohou nastat. Jedna ze skupinek se zabývá například situací, kdy se dívce rozbil telefon a musela ho reklamovat. Určují si vypravěče, který jako jediný zná detaily příběhu. Ostatní se ho doptávají. Kromě finančního vzdělávání tak trénují i práci ve skupině či dovednost klást otázky.
„Pomocí příběhů jsme si připravili podhoubí. Na reklamaci navážeme třeba v hodině občanské výchovy, kde dětem přidáme odbornější kontext – jaká je lhůta na reklamaci nebo že existuje spotřebitelský zákon," popisuje učitelka.
Na Maledivy, nebo do Českého ráje?
Sedmačka Valerie po skončení hodnotí, že se moc nových informací nedozvěděla, většinu už prý zná z domova. Rozhodně ale hodinu nepovažuje za zbytečnou. Říká, že díky ní má pro rodinnou situaci větší pochopení. „My si teď nemůžeme dovolit vše, co si přejeme. Platíme drahý nájem a mám dva sourozence. Rodiče to teď hodně řeší," přiznává. "Až budu mít peníze, budu investovat, chtěla bych do bydlení. A pak pomoci rodičům," dodává dívka.
Jindy zase promítají finanční vzdělávání do matematiky. „Proč je důležité, aby rodina měla rozpočet?" otevírá učitelka hodinu ve čtvrté třídě. Poté děti rozdělují na tabuli položky rodinného rozpočtu na příjmy a výdaje. Když se učitelka na jednotlivé položky doptává, jeden z chlapců ze sebe vysype definici úroku jako zkušený bankéř. Ukazuje to, že ve škole musí brát do úvahy také různou úroveň znalostí žáků.
Následuje hra na rodinu. Učitelka čtvrťáky rozdělí do skupin, ve kterých se učí pracovat s rozpočtem domácnosti. Mají si nastavit plán, jak šetřit po celý rok na dovolenou. Znají příjmy a výdaje rodiny v jednotlivých měsících a mají z nich vypočítat, kolik uspoří každý měsíc a za celý rok. Pak si mají spočítat, zda si rodina může dovolit dovolenou na Maledivách, nebo třeba jen v Českém ráji.
V hodinách češtiny ani matematiky žáci nepotřebovali sešity a nemuseli si psát žádný zápis. Ani testování nabytých dovedností tedy nebude standardní. „Místo toho, aby v testu rychle napsali definici reklamace, je pro nás důležitější, zda se naučili při reklamaci správně postupovat," vysvětluje ředitel Minařík. V testech tak budou zjišťovat, jestli žáci problematiku pochopili. Škola se podle ředitele nespoléhá jen na vlastní učitele, ale do výuky zve i odborníky z praxe, například finanční poradce.
Nedělají si banky reklamu?
Základní a střední školy mají už dnes povinnost finanční vzdělávání do výuky zařadit. Téma je součástí rámcových vzdělávacích programů. Ve skutečnosti jej ale většina škol upozaďuje. Kromě zmiňované zprávy České školní inspekce to zjistil i nedávný průzkum mezi 700 učiteli, který provedla společnost Kalibro pro Nadaci České spořitelny.
„Z dotazníku vyplynulo, že až v 75 procentech dotazovaných škol je to jen průřezové téma, u 11 procent dokonce jen okrajově probírané téma. Pouze 61 procent učitelů, kteří dotazník vyplnili, je spokojených s tím, jak tato výuka vypadá právě na jejich škole," uvádí Dana Brandenburg, předsedkyně správní rady Nadace České spořitelny. Téměř polovina učitelů přiznala, že se sama necítí mít v tomto tématu dostatečné znalosti.
Pomoct jim mají právě inspirační materiály, které nyní zkoušejí v České Lípě. Do roku 2025 by měly být k dispozici všem školám. „Pro učitele chystáme ucelenou metodiku finančního vzdělávání a připravujeme pro ně kurzy, aby se sami cítili ve financích silnější. Chceme se zaměřit hlavně na školy se sociálně znevýhodněnými žáky," přibližuje Kateřina Bártová z komunikačního oddělení nadace.
Podle České školní inspekce není výjimkou, že banky na výuce o nakládání s penězi spolupracují se školami. Upozorňují, že tím banka může sledovat své vlastní zájmy a lákat potenciální klienty. „V každém případě je ovšem mírně reklamně vyznívající praktická zkušenost žáků vždy lepší než žádná zkušenost," podotýkají v letošní zprávě.
Ředitel Minařík v materiálech skrytou reklamu nespatřuje. Naopak podporuje ještě větší zapojení soukromého sektoru do vzdělávání. „Vždyť vychováváme odborníky taky pro ně. Všichni žehrají, že bychom měli učit děti jinak, že nám v některých oborech chybějí kapacity, ale co ty firmy pak reálně pro školy dělají?" ptá se. Věří, že finančně vzdělaní absolventi mohou snížit potřebu iniciativ, jako je milostivé léto, při kterých se lidé zbavují svých dluhů. A především omezit samotné riziko, že se člověk do neřešitelných dluhů, či dokonce do exekuce dostane.
O penězích mluvte s dětmi už od tří let
Průzkumy ukazují, že mezi dospělými mají nejnižší finanční znalosti ti, kdo dokončí pouze základní školu. Informace to není překvapivá. Na druhou stranu se právě tito lidé na trh práce dostávají nejdříve a potřebují vědět, jak správně hospodařit.
„Častěji si s financemi vůbec nevědí rady lidé se základním vzděláním, což nás utvrzuje v přesvědčení, že bychom se tomuto tématu měli věnovat už od útlého věku. A zaměřit se na rozvoj kompetencí, které vedou k lepšímu porozumění správy osobních financí již v rámci základního vzdělávání," míní výkonná ředitelka České bankovní asociace Monika Zahálková.
Pokud však děti nebudou mít dobrý příklad z domova, škola to plně nenahradí. „Vždycky musí fungovat symbióza mezi rodinou a školou. Pakliže se rodiče s dětmi o penězích doma nebaví, tak to škola nezmění," upozornil finanční poradce Pavel Najman v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Rodičům doporučuje mluvit o penězích s dětmi už od tří let. A vštěpovat jim, že rodinný rozpočet je omezený. „Děti sice nechápou, jestli je 160 korun za nějaký balonek hodně, nebo málo, ale chápou, že buď budou mít balonek, nebo půjdou čtyřikrát na houpačky," radí Najman, jak dětem téma přiblížit.
Znalosti pomohou i u voleb
Česko se může v rozvoji finanční gramotnosti ve školách inspirovat v zahraničí. V žebříčcích si v tom vede dobře například Finsko. Finanční gramotnost se tam na základních školách nevyučuje jako samostatný předmět, ale je součástí „ekonomických znalostí", které patří do osnov sociálních studií.
V devátém ročníku se v ekonomii žáci učí, jak nakládat se svými osobními financemi, ale také jaký mají tyto dovednosti vliv třeba na hospodaření státu. Například proto, aby se v dospělosti byli schopni informovaně rozhodovat ve volbách.
Podle Dany Brandenburg je pozitivním příkladem i systém na Maltě. „Kromě dvou základních předmětů, což je matematika a angličtina, mají také předmět domácího hospodaření. Díky škole se tamní děti učí základní věci jako zodpovědné nakupování, nebo třeba jak si uvařit večeři podle předem připraveného rozpočtu," popisuje.
Článek vznikl za podpory Nadace České spořitelny.
