Jak připravit počítačové systémy na nástup AI? Aplikace nestačí, pro umělou inteligenci bude třeba vytvořit odpovídající prostředí

Ať už o umělé inteligenci mluvíme s nadšením, nebo s obavami, není pochyb, že tato technologie promění fungování mnoha firem a institucí. Ty se na její využívání začínají aktivně připravovat už nyní. Neviditelným, ale zásadním způsobem ovlivní i správu počítačových sítí. Nové nástroje od nich budou vyžadovat vlastnosti, jež rozhodnou o tom, do jaké míry bude systém schopný umělou inteligenci využívat a těžit z jejích benefitů.

„O umělé inteligenci mluví hodně lidí, většinou se ale zajímají o konkrétní aplikace. Žádná aplikace ovšem nevisí ve vzduchu. Vždycky potřebuje určitý výpočetní výkon, přístup k příslušným datům a dostatečnou propustnost sítě, aby dokázala požadovanou službu dodat uživateli,“ upozorňuje Martin Klčovský, konzultant a architekt pro datová a cloudová řešení ve společnosti NTT DATA. Úkolem moderních sítí podle něj bude poskytnout koncovým zařízením pokud možno neomezenou šířku pásma, aby senzory, kamery nebo jakékoli jiné koncové prvky dokázaly rychle načíst, uložit a předat AI programům velké množství dat ke zpracování.

Umělá inteligence bude hrát významnou roli i ve správě samotných sítí. „K analýze dat a jejich porovnávání mezi sebou už se umělá inteligence využívá několik let. Pomáhá při behaviorální analýze, kdy sleduje, jak se síť chovala třeba v posledních týdnech nebo měsících, porovnává jednotlivé parametry a snaží se z toho vyvodit, co se v dané chvíli může stát. Díky tomu předpovídá poruchy a výpadky, a navíc dokáže varovat před hrozbou případného útoku,“ dodává konzultant a architekt síťové infrastruktury v NTT DATA Ondřej Oubrecht. 

Novinky a trendy v této oblasti představí čeští i zahraniční experti na červnové konferenci Modernizace IT infrastruktury v době AI. Budou se věnovat výhodám privátních 5G sítí, vlastnostem kvantových počítačů a přenosů dat, fenoménu computer vision (česky počítačovému vidění), ale také otázkám financování AI projektů budoucnosti nebo bezpečnostním hrozbám v podobě narušení synchronizace času provozních systémů.

Projít úzkým hrdlem k datům

Výhodou umělé inteligence je schopnost rychle zpracovávat velké množství dat. Její potenciál jde tedy umocnit tím, že jí k datům poskytneme co nejlepší přístup skrze dostatečně distribuované a robustní diskové subsystémy. „Zjistili jsme, že u velmi výkonných počítačů už není brzdou rozvoje výkon samotný, ale rozhraní, které zajišťuje přístup k datům. Je to jakési úzké hrdlo, které systémům umělé inteligence brání, aby mohly být ještě užitečnější,“ vysvětluje Klčovský a objasňuje to na konkrétním příkladu: „Pomocí umělé inteligence dokážeme například najít ve velké databázi videozáznamů nějaké konkrétní prvky. Program všechna videa projde a označí. U petabytu videí to ale běžnému systému může trvat dva měsíce. Zatímco pokud máte subsystém, který umí fungovat rychleji, připojí se třeba pomocí několika stogigových portů namísto jednoho gigového, může se ten čas zkrátit na týden.“ Dostatečně rychlý subsystém s konektivitou do moderních sítí tak výrazně zkrátí dobu zpracování a to může být u některých procesů rozhodující.

Automatizace výrobních podniků se bez privátních 5G sítí neobejde

25. 6. 2023 ▪ 7 min. čtení

V průběhu minulých let prošly podnikové sítě velkými změnami, nové aplikace už často fungují v cloudu, což rychlé přenosy dat usnadňuje. Některé firmy a instituce si ale začínají uvědomovat, že pro svá data potřebují ještě jiný systém. „Může se jednat o data, k nimž uživatelé chtějí mít rychlejší přístup, což jim cloud nemusí vždy umožňovat. Nebo je pro ně důležité mít svoje data chráněná ve vlastním interním prostředí. Nebo mají vlastní aplikace, které v cloudu nejde spustit,“ pokračuje Klčovský, který různá řešení a přístupy k této problematice představí na zmíněné konferenci.

Možnosti, které si ještě neumíme představit

Klíčovou novinkou v rámci průmyslové digitální transformace je podle pořadatelů konference přechod na privátní 5G sítě, které svou kvalitou a výkonem zdaleka předčí klasické wi-fi připojení. „Zajistí vlastně infrastrukturu v kvalitě pevného kabelového připojení pro bezdrátové síťové služby ve velkém areálu,“ shrnuje hlavní přednosti privátních 5G sítí Oubrecht. Využívají se například na letištích ve Frankfurtu a v Bonnu.

V Las Vegas jsou prostřednictvím privátních 5G sítí dokonce pokryté celé městské čtvrti. To ale v Evropě není možné, protože tu privátní 5G sítě mohou být jen nad soukromým pozemkem. „V Česku už máme několik implementací, zatím jsou to první vlaštovky,“ prozrazuje Oubrecht.

Technologii nejlépe využijí majitelé velkých logistických areálů, kde je třeba zajistit ve venkovním prostředí zabezpečený přístup do vlastní sítě. „Dává to smysl i v sektoru automatizované výroby, kde fungují robotické systémy, autonomní vozíky a systémy vyžadující nízkou latenci,“ upřesňuje Oubrecht. U každého případu je ale třeba porovnat přínosy a náklady implementace individuálně.

V souvislosti s nástupem AI technologií mohou zajímavou roli sehrát takzvané kvantové počítače. „Fungují na jiném principu než běžné počítače a myslím si, že je nenahradí, ale doplní. Ukazuje se, že jsou ideální k prolomení různých šifer nebo zabezpečení, protože díky mechanismu kvantového výpočtu dojdou k výsledku násobně rychleji,“ představuje potenciál kvantových počítačů Oubrecht.

Jejich vývoj je podle jeho slov zatím zhruba na podobné úrovni, na jaké byly dnešní počítače v 50. letech minulého století. Možnosti jejich využití mohou být tedy daleko širší, než si nyní dokážeme představit. „V 50. letech by vám nikdo nevěřil, že budete mít v kapse telefon s mnohonásobně vyšším výpočetním výkonem, než má zařízení velké jako celá budova. U kvantových počítačů a kvantových přenosů dat to může být podobné: zatím nevíme, kam nás to může dovést, ale ty možnosti jsou oproti běžným počítačům podstatně větší,“  dodává expert.

Další inovací, se kterou se účastníci konference seznámí, je systém synchronizace dat nezávislý na družicové navigaci. Jedná se o takzvané optické cesiové hodiny. „V poslední době občas dochází k narušení satelitní navigace. Takové útoky většinou nejsou řízené nezávislými hackery, ale stojí za nimi cizí mocnosti,“ varuje Oubrecht. Spolehlivý záložní zdroj synchronizace může být v takové situaci důležitým nástrojem pro zabezpečení sítí kritické infrastruktury.

„Umělá inteligence přináší spoustu zajímavých příležitostí, nejde ji ale implementovat bez toho, abychom pro ni měli připravené prostředí,“ říká Klčovský. Z technického i finančního hlediska je proto stěžejní vytvořit pro nástup AI technologií takové podmínky, aby bylo možné její výhody maximálně využít.

Článek vznikl ve spolupráci se společností NTT DATA.