Terasa na sever, poctivá zeď místo polystyrenu. Trendům ve stavebnictví vévodí úspory a udržitelnost

Ani letošní rok neslibuje velké změny v klesajícím stavebnictví zatíženém inflací a vysokou úrokovou sazbou. Snu o rodinném domku se ale Češi nevzdávají a plány na investici do vlastního bydlení odkládají na později. „Ověřovali jsme si to v interním průzkumu, kdy jsme nabízeli zákazníkům vouchery na budoucí stavbu. Zájem o ně násobně předčil naše očekávání a dokázal nám, že lidé stavět chtějí,“ potvrzuje Eliška Smolová ze společnosti Heluz, která je jedním ze tří největších výrobců zdicích materiálů v Česku.

Touha postavit si svůj dům zůstává, mění se ale priority a představy o tom, jak by měl vypadat a fungovat. Stále důležitější roli přitom hraje udržitelnost, a to jak z ekologického, tak z ekonomického hlediska. Ta jsou ostatně úzce provázána, protože stavba, která vydrží dlouho, nevyžaduje nákladné rekonstrukce a zároveň nezatěžuje životní prostředí logistikou a odpadem spojeným se stavebními pracemi. S tím souvisí i zvyšující se zájem o nízkoenergetické budovy, které budou odpovídat standardům plánované evropské legislativy, ale především budou přinášet citelné úspory majiteli nemovitosti.

Ušetřit na architektovi nemusí být levnější

Ještě před vytvořením projektové dokumentace se nabízí otázka, zda se stavebníkům vyplatí nechat si zpracovat architektonický návrh. „Většina lidí o architektovi ani neuvažuje, protože si řekne, že by to bylo drahé. Neuvědomí si, že investice do promyšleného konceptu stavby se jim v budoucnu bohatě vrátí na úsporách,“ dodává Smolová. U zákazníků někdy pozoruje, že se snaží napasovat svou představu na pozemek, který k tomu není vhodný. Architekt právě v takových situacích pomůže vytěžit z daných podmínek maximum a navrhne chytré řešení, ve kterém bude stavba nejlépe využívat všech vlastností své polohy a místního terénu. 

Odborník také pomůže vyhodnotit okolnosti, kterým stavba může být vystavena v budoucnosti. I v tom se podle Smolové přístupy ke stavebním návrhům postupně mění a stále víc reflektují měnící se klimatické podmínky. „Dříve se terasy kvůli tepelným ziskům navrhovaly vždy na jih a na západ. Ale s tím, jak se mění podnebí, se v odborných kruzích začíná uvažovat o tom, že se začnou projektovat na sever,“ uvádí jako příklad. 

Jednovrstvá zeď a žádné zateplování

Důležitým tématem při promýšlení energetické náročnosti domu je zateplení fasády. „U rekonstrukce starších budov s většími tepelnými ztrátami má rozhodně své opodstatnění vnější izolace. U moderních novostaveb se ale nevyplatí v podstatě nikdy,“ hodnotí Smolová. Kvalitní cihlová zeď totiž její tepelně izolační vlastnosti spolehlivě nahradí. A stavebník se vyhne řadě problémů, které vnější izolace přináší. Kromě kratší životnosti venkovního zateplení jde především o vlhkost uvnitř budovy i v samotné zdi. „Když postavíte nový dům, trvá nějakou dobu, než stavba vyschne. V praxi se však zateplení aplikuje ihned po jejím dokončení. Zejména při nekvalitně provedeném zateplení se stává, že vlhkost nemůže uniknout z pláště domu a kondenzuje se ve zdivu,“ upřesňuje Smolová.

Cihla má z výrobního pohledu nejmenší ekologickou zátěž. Jedinou uhlíkovou stopu vytváří při vypalování materiálu. 

Hlavní výhodou cihlové zdi, která nepotřebuje zakrýt pěnovým polystyrenem, je každopádně její životnost. Zateplovací materiál je po určité době vždy nutné sundat a instalovat nový, doporučená doba výměny se pohybuje kolem 25 let. Oproti tomu jednovrstvá zeď z moderních cihel s tepelně izolačními vlastnostmi nevyžaduje žádné rekonstrukce domu po několik generací. To je důvod, proč cihlové stavby preferují i stavebníci s vysokými ekologickými nároky a upřednostňují je dokonce před populárními dřevostavbami. Životnost cihly přesahuje 180 let, což z ní spolu s ohledem na výrobní a likvidační procesy dělá materiál s minimálním dopadem na životní prostředí. „Když cihly vyrábíme na stejném místě, kde těžíme surovinu, jedinou uhlíkovou stopu tvoří vypalování cihel,“ dodává Smolová.

Advertorial

Dům na celý život. Na hrubou stavbu rodinného domu nabízí Heluz záruku 148 let

19. 6. 2024 ▪ 2 min. čtení

Pro stavby s nejvyššími nároky na tepelnou izolaci vyrábí společnost Heluz i cihly plněné kuličkami z pěnového polystyrenu, které mají izolační materiál integrovaný uvnitř. Ty spojují výhody dlouhé životnosti s vyššími tepelně izolačními vlastnostmi a přitom předcházejí riziku kondenzace vodních par uvnitř budovy. Takové cihly jsou ovšem potřeba jen pro pasivní domy v náročných, například horských podmínkách. U většiny nízkoenergetických, a dokonce i pasivních domů mají odpovídající funkci tepelně izolační cihly od šířky 44 cm.

Z ekologického hlediska hraje největší roli dlouhý život a udržitelná likvidace materiálu. „Pro stavbu rodinného domu jsme dali dohromady soubor pravidel, která když dodržíte, slíbíme vám, že na něj nebudete muset sáhnout dalších 148 let,“ říká Smolová. Číslo symbolicky vyjadřuje dobu, po kterou společnost Heluz působí na trhu a zároveň stanovuje délku takzvané doživotní záruky, kterou firma začala letos nabízet. Novinkou je, že se vztahuje na hrubou stavbu jako celek, ne na jednotlivé stavební materiály. Vychází totiž z filozofie smysluplného celku, která uvažuje o stavbě jako o uceleném systému, kde musí všechny prvky navzájem spolupracovat. 

Text vznikl ve spolupráci se společností Heluz.