Hledá se optimální řešení, mohl mít v záhlaví česko-slovenský technologický summit

Umělá inteligence ještě neumí vyprodukovat skvělé víno ani zajistit jeho bezpečné pití. Tady si zatím vystačíme s přirozenou lidskou chytrostí. Již třetí ročník konference Czech-Slovak Technology Summit se přesto, nebo možná právě proto konal v kraji vína, na zámku v Mikulově.

Společnou vizí summitu je napomáhat propojení inteligentních systémů a robotů s lidskou prací, co nejhladší implementace AI do průmyslu a obecně hospodářských procesů a také eliminace, či alespoň minimalizace hrozeb souvisejících s rychlým rozvojem technologií a sběrem velkých dat potřebných pro automatizaci průmyslu.

Na konferenci určené především pro ty, kteří se ve svých organizacích zabývají implementací nových technologií a kyberbezpečností, dorazilo přes tři stovky účastníků. Z Česka a Slovenska se sjeli IT pracovníci, specialisté na firemní bezpečnost, šéfové inovačních center i zástupci start-upů a výzkumných institucí včetně univerzit.

„Digitalizaci procesů vnímáme jako jednu z možností, jak zlepšit efektivitu ve firmách a při využití správných technologických řešení také zachovat digitální bezpečnost,“ vysvětlil průvodce konferencí Ivo Říha, předseda představenstva organizace CEDEG a viceprezident Národní klastrové asociace, tedy dvou organizací, které spolu s Evropským digitálním inovačním hubem – Severní a Východní Čechy konferenci organizují.

HN BeNative

V bezpečnosti nejde jen o boj systémů, nejslabším článkem je člověk

▪ 8 min. čtení

Jak rychle a jednoduše zavést AI do firemních procesů

S ohledem na přítomnost mnoha zástupců průmyslových podniků patřila mezi posluchačsky vděčná témata právě konkrétní řešení firemních problémů.

Jak lze využít AI v podnikových informačních systémech, pro inspiraci na daném ERP řešení IFS popsal Milan Tesař, obchodní ředitel pro Česko a Slovensko společnosti InfoConsulting Czech. Vysvětlil, jak lze zpracovávat nestrukturovaná vstupní data, jak zlepšovat datovou kvalitu a jak je možné využít stávající data ke zvýšení kvality a rychlosti rozhodování pomocí různých modelů strojového učení. „Stávající firemní data lze použít pro predikci, simulaci a optimalizaci v rámci plánování. Pro zrychlení a zefektivnění své práce mohou uživatelé využívat také vestavěného copilota,“ upozornil Milan Tesař.

„Implementace umělé inteligence do firemních procesů může vést k vytvoření výrazné konkurenční výhody. Nicméně je potřeba vědět, jak na to, aby výsledný efekt byl funkční, bez rizika ztráty dat a přinášel dobrou uživatelskou zkušenost,“ prohlásil Vojtěch Dlouhý, jednatel technologické společnosti Feedyou, která patří mezi evropské lídry v oblasti automatizace komunikace přes konverzační a generativní AI. „Tři hlavní uplatnění AI ve firmách dnes jsou AI knowledge base, AI product advisor a hlasová automatizace,“ prozradil Vojtěch Dlouhý.

Problém zajištění kyberbezpečnosti ve firmách bez nároků na chybějící odborné lidské zdroje otevřel Jan Kozák ze společnosti Axenta, která ho umí řešit formou služby. „Díky tomu odpadávají dlouhé a náročné implementace řešení on-premise v infrastruktuře zákazníka. Ten pouze čerpá službu a u něj v infastruktuře je jen klientská část. Nemusí se starat o náročnou údržbu, rozvoj a dohled nad technologiemi; lidské zdroje poskytujeme my,“ konstatoval Jan Kozák.

Konference Czech-Slovak Technology Summit 2024

Dalších 8
fotografií

„Umělá inteligence mění svět primárně proto, že se otevřela nám, běžným lidem. Její vývoj se rapidně zrychluje a dokážeme s ní čím dál lépe pracovat. Je ale potřeba znát i rizika, která s sebou přináší. Již dnes jde například velmi obtížně poznat, zda komunikujete s živým člověkem, nebo počítačovým programem,“ shrnul Vítězslav Šnorich ze společnosti Eset. „Tím, jak se umělá inteligence stala dostupnější, začali ji bohužel ve velkém využívat i hackeři a různé kyberkriminální skupiny. V důsledku toho čelíme novým sofistikovaným hrozbám,“ dodal Vítězslav Šnorich s tím, že je nutné toto téma stále diskutovat, dostávat do povědomí veřejnosti, aby firmy i lidé získávali informace o možných podvodech a dalších hrozbách, před kterými se pak mohou lépe bránit.

Umělá inteligence přichází i na železnici

Výhody strojového učení se ale postupně začínají uplatňovat i v tak tradičních oborech, jako je železniční doprava.  Správa železnic aktuálně ověřuje provoz videoanalytických nástrojů založených na umělé inteligenci. Nově vyvinutý software dokáže v reálném čase detekovat na záběrech z kamer potenciálně nebezpečné situace a incidenty. Pilotní projekt ke zvýšení bezpečnosti železniční přepravy pro tuto státní organizaci realizuje společnost TTC Marconi. „Prostřednictvím umělé inteligence učíme kamery efektivně rozpoznávat vybrané situace, ale současně i eliminovat falešné poplachy. Díky rychlému nástupu a rozvoji AI a kvality videostreamů má oblast videoanalytiky velký potenciál pomáhat v zajištění provozní a fyzické bezpečnosti na železnici. Dosud se obraz z kamer vyhodnocoval na dohledovém pracovišti, přičemž operátor si mohl vybrat určité kamery a ty sledovat. Při větším počtu kamer se ale jedná o velmi náročný proces. Umělá inteligence umožní operátorovi zaměřit se na ty „správné“ kamery, kde se děje něco, co vyžaduje pozornost. Řešení videoanalytiky proto bude výrazně pomáhat operátorům v dohledových bezpečnostních centrech a současně zvýší efektivitu celého dohledu,“ komentoval Martin Bajer, ředitel rozvoje obchodu TTC Marconi, další příklad využití AI v praxi.

Česká firma učí zařízení předvídat

Že naše české vývojové týmy nejsou vůbec pozadu za vyspělým světem, ukazuje i příklad brněnské společnosti Mycroft Mind. Její specialisté jsou součástí mezinárodního týmu, který se zabývá vnořením algoritmů přímo do chytrých elektroměrů, dobíječek elektromobilů či fotovoltaik. Říká se tomu vnořená energetická inteligence. Prostřednictví strojového učení se zařízení vybavená těmito algoritmy dokážou sama průběžně učit, jak se měřené místo chová, a předpovídat jeho další chování a reakci na různé situace. To je základem efektivního využívání energie z obnovitelných zdrojů. Na zajímavém evropském projektu spolupracují významné světové firmy z oblasti čipového průmyslu, například NXP, ST Micro, Robert Bosch nebo Infineon, či globální výrobci chytrých elektroměrů ze Švýcarska a Singapuru. „Základem inteligence je schopnost předvídat, co se bude dít, a upravovat podle toho své chování. Pracujeme na tom, aby tuto schopnost předvídání a adaptace získala i zařízení, která pomáhají provozovat a držet stabilitu evropských energetických sítí. Tato zařízení mají malou výpočetní kapacitu. V evropských sítích se jich používají stamiliony. Ve spolupráci s partnery nyní realizujeme projekt, který bude optimalizovat algoritmy vnořené energetické inteligence tak, aby dokázaly fungovat právě v takových zařízeních,“ popsal Filip Procházka, spoluzakladatel a technický ředitel firmy Mycroft Mind, která se již dvanáct let zabývá návrhy a vývojem metod strojového učení pro chytré energetické sítě.

AI a bezpečnost bankovního sektoru

Oblastí, kde se už ve velké míře v podstatě musí využívat umělá inteligence, je bankovnictví. A bankovní domy jsou současně i organizacemi, které jsou častým terčem kybernetických útoků. Tento sektor na summitu reprezentovala například provozní ředitelka Komerční banky Jitka Haubová. Jak uvedla, banky loni evidovaly téměř 70 tisíc klientů napadených nějakou formou kybernetického útoku. Výše škody v přepočtu na jednoho napadeného klienta činila 20 tisíc korun.

„V České republice a obecně v Evropě je útoků naštěstí méně než v Severní Americe, kde lidé více platí na internetu a technologické vybavení je méně moderní. U nás už jsou standardem 3D Secure, bezkontaktní terminály i bankomaty a také řada z nás platí mobilem, tedy šifrovaně, takže obchodník nevidí číslo karty,“ řekla Jitka Haubová s tím, že banky svádějí neustálý boj s útoky, které se ještě zmnožily příchodem okamžitých plateb, jež zmenšují možnost rozpoznání problému. Bankovní domy se snaží maximálně šířit povědomí o bezpečnostních pravidlech, detekovat podvody a následně na ně upozorňovat klienty. „Vedle digitalizace a automatizace se v tomto směru jeví využití AI slibně, realizujeme strojové učení na velkých souborech transakčních dat. Útočníci zatím umělou inteligenci využívají v omezenější míře, protože si i oni kalkulují náklady potřebné k dosažení svého cíle. Ty jsou zatím stále ještě vyšší než standardní metody, které používali doposud,“ poznamenala Jitka Haubová.

Za dva dny summitu zaznělo mnoho zajímavého, podnětného, inspirativního i vtipného. Kdo ale svými slovními výkony nenechal nikoho lhostejným, myšleno včetně obsluhujícího personálu, byl hlavní moderátor konference. Konferenci komoderovala umělá inteligence z produkce firmy Gauss Algorithmic, která se specializuje na vývoj AI řešení na míru zákazníkům. Bylo zajímavé sledovat, jak digitální moderátor věděl, koho má v panelu, znal kontext, dokázal pokládat smysluplné dotazy konkrétním panelistům, ale i volit různou intonaci svého hlasu. Bylo to poučné i zábavné zároveň. A my se už těšíme, co nového nám přinese 4. ročníku Czech-Slovak Technolgy Summitu, který proběhne příští rok ve stejný čas a na stejném místě.

Článek vznikl ve spolupráci s technologickou skupinou TTC.