V Brně sází na vesmír. Staví družice a vedou celé mise. Pomohlo by ale větší propojení firem s univerzitami

Vystřelit laserový paprsek do vesmíru a „vystrašit“ nefunkční družici tak, aby začala znovu pracovat. I tak lze zjednodušeně popsat projekt pěti studentů tuzemských středních škol, se kterým vyhráli prestižní mezinárodní soutěž Conrad Challenge, jež se konala v ústředí americké vesmírné agentury NASA v Houstonu. Jejich nápad vyhrál hned ve dvou kategoriích, a to v konkurenci téměř 600 týmů z celého světa.

Šlo o poslední velký úspěch zdejšího aerospace odvětví, Česko má ale na poli kosmického bádání zářezů daleko více. Za zmínku stojí dvě mise, na nichž pracuje Výzkumný a zkušební letecký ústav. První je projekt QUVIK, jehož cílem je vyvinout první český kosmický dalekohled optimalizovaný pro ultrafialovou část spektra. Výsledkem by měl být dalekohled pro pozorování takzvaných kilonov, které vznikají při splynutí neutronových hvězd, a dalších vesmírných těles či jevů.

Druhým významným projektem je i družice AMBIC (zkratka sousloví Ambiciózní česká družice). Jejím účelem je poskytovat obrazová data o území Česka z vesmíru a zajistit tak jeho nezávislost na informacích z komerčních družic. Projekt vzniká pod záštitou Evropské vesmírné agentury (ESA) a také českého ministerstva dopravy.

Za zmínku ale stojí i další mise ESA s cílem hledat v hlubokém vesmíru planety podobné Zemi. Sonda se má vydat na oběžnou dráhu v roce 2026 a na její přípravě se podílí česká firma OHB Czechspace. Její inženýři ve spolupráci se odborníky z Leteckého ústavu Vysokého učení technického (VUT) v Brně již dva roky provádějí různé zátěžové testy tak, aby zjistili, zdali sonda vydrží ve vesmíru plánovaných osm let.

Zmínka o Brně není náhodná. V Česku platí město i přilehlý region za jakýsi výzkumný a vývojový hub pro aerospace. V rámci tohoto odvětví zde působí zhruba 40 firem zaměstnávajících přes dva tisíce zaměstnanců. Celkem tyto společnosti ročně generují tržby okolo 5,5 miliardy korun. Mezi nejznámější z nich patří Honeywell Technology Solutions, UNIS, Saab Czech, Frentech Aerospace, TRL Space, GL Electronic anebo Kubíček Factory.

Právě velikost aerospace v regionu vedla část těchto i dalších firem a institucí k vytvoření prvního českého klastru orientovaného na komerční vesmír Brno Space Cluster. Od roku 2019 spojuje více než dvacet subjektů převážně z Jihomoravského kraje. Kromě účastnění se na projektech ESA se jeho členové zabývají i popularizací oboru a vzděláváním.

O vytvoření kvalitního zázemí a především propojování firem a institucí v oblasti aerospace se v rámci regionu snaží i brněnská inovační agentura JIC. Kromě pomoci se sháněním finanční podpory pro start-upy JIC dokáže poskytnout těmto slibným začínajícím firmám i mentoring od profesionálů v oboru.

Přestože do odvětví aerospace spadá i tradičnější obor letectví, je to právě modernější odvětví, jako je třeba konstrukce satelitů, které podle tuzemských odborníků skýtá největší potenciál. „Jde o obor, který se rychle rozvíjí. Právě v konstrukci satelitů vidím pro Česko silný potenciál,“ říká Pavel Zemčík, proděkan pro tvůrčí činnost a zahraničí VUT v Brně.

HN BeNative

Herní vývoj, kosmický průmysl či kyberbezpečnost. Firmám pomáháme vstoupit na světové trhy, říká strategický ředitel JIC

▪ 8 min. čtení

V jaké oblasti aerospace mohou české firmy excelovat?

Přestože potenciál a s tím související ambice by měly v rámci možností zůstat na co nejvyšší úrovni, je podle Zemčíka nutné zůstat realisty. „Myslím, že rakety se v Brně stavět nebudou, satelity a díly do nich ale asi ano. Jsme malý stát, není možné uvažovat o rozsáhlém vývoji v oblasti kosmického průmyslu, ale můžeme se podílet na projektech, například právě v rámci ESA. Dovedu si představit i dlouhodobý program výroby letadel například v rámci všeobecného letectví nebo ultralehkých letadel – řada firem v této oblasti úspěšně podniká a vyrábí zajímavé stroje,“ dodává. Zmínit lze například výrobce letadel Aero Vodochody Aerospace z Odoleny Vody.

S tím, že by se české firmy měly zaměřit primárně na subdodávky vysoce specializovaných výrobků pro aerospace, souhlasí i Luděk Graclík, generální ředitel GE Electronic. Společnost se od roku 2008, kdy vznikla, zaměřuje na realizaci Hi-Reliability elektronických přístrojů (ty, jež jsou schopné spolehlivě fungovat i v extrémních podmínkách, jako je právě vesmír – pozn. red.) a kabelových svazků v aerospace. Firma dodává například předním světovým výrobcům Airbus, Boeing nebo Embraer.

„Přál bych si, aby české firmy v oblasti kosmického průmyslu dokázaly vyrábět vlastní družice a zařízení. Takové, které by uměly plnohodnotně zpracovávat data v oblastech patřících do nezbytné součásti infrastruktury jednotlivých států. Jde třeba o zemědělství, dopravu, životní prostředí, monitorování, bezpečnost hranic a další,“ říká. Graclík. Kosmické technologie jsou už dnes součástí života běžných lidí, byť ty si to často neuvědomují. AI pomáhá předpovídat počasí, řídit letový provoz či navigovat v autě.

Akademici a podnikatelé musí skloubit „mindset“

Aby k tomu skutečně došlo, je podle zástupců firem z odvětví aerospace, se kterými HN mluvily, nutné vypořádat se s několika výzvami. První z nich je nutnost mít v Česku dostatek kvalifikovaných a schopných lidí, kteří se budou na zdejších kosmických projektech podílet. Takových pracovníků s dlouholetými zkušenostmi je však v Česku zatím málo.

Podle Petra Kapouna, generálního ředitele TRL Space je jedním z hlavních důvodů stále nedostatečná propojenost firem se státními univerzitami. „Musíme se společně zasadit o to, aby česká kosmická scéna nebyla roztříštěná, spolupracovala a smysluplně využívala zdroje, které má,“ říká. Jakmile pak talentované studenty a potenciální klíčové zaměstnance podnik najde, musí investovat do jejich rozvoje. „Jde o vzdělávání a také dostatek příležitostí zapojit se přímo do praxe,“ dodává.

Brněnská TRL Space patří mezi lídry tuzemského aerospace, je schopna kompletovat celé vesmírné mise, jako je vypuštění sondy na oběžnou dráhu, a to od výzkumu a vývoje až po kompletaci. Aktuální nedostatek kvalifikovaných lidí české firmy – včetně TRL Space – řeší tím, že zaměstnance shánějí na zahraničních trzích, třeba v USA, Německu, Španělsku či Rumunsku.

Zástupci českých aerospace firem se shodují, že v posledních letech došlo v tomto směru k pokrokům. Ještě výraznějšímu propojení světa podnikatelů a akademiků však brání základní nastavení myšlení. Zatímco firmy očekávají při investicích co nejkratší možnou návratnost, akademici potřebují na výzkum a vývoj více času. Tato neshoda často vede k tomu, že ke spolupráci na projektech vůbec nedojde. „Jedním z důvodů, proč univerzity s byznysem ne vždy naplní potenciál možných synergií, jsou rozdílné priority a časové horizonty akademické a komerční sféry,“ potvrzuje Julie Dobrovolná, předsedkyně pracovní skupiny rektora Masarykovy univerzity pro výzkum vesmíru a astronautiku.

Například ve Frentech Aerospace řeší problém většího zapojení studentů do firem už v době studií tak, že se snaží některé vysokoškoláky zaměstnávat na dohodu. „Bohužel ale tím, jak špatně se nyní nastavily podmínky, tuto možnost tolik využívat nebudeme. Je to škoda pro obě dvě strany,“ říká generální ředitel Pavel Sobotka. Firma dodává komponenty pro výrobce, jako je Airbus či Collins Aerospace.

Co firmy v Česku chystají

Přes problémy, které podnikání v oblasti aerospace v Česku existují, tu aktuálně vzniká několik projektů. Mezi největší patří například Space Rider. V rámci něho Frentech Aerospace spolupracuje s L.K. Engineering a Esc Aerospace na vývoji, výrobě, montáži a testování podvozků a mechanismů pro „evropský raketoplán bez lidí“. Výše investice v rámci tohoto projektu se pohybuje okolo 12 milionů eur, v přepočtu asi 294 milionů korun.

Společnost TRL Space pak bude zhruba za dva měsíce vypouštět do vesmíru dvě družice, na kterých pracovala posledních několik let. Kromě toho firma pracuje také na vlastních produktech, které chce ještě letos uvést na trh.

Patří mezi ně například hyperspektrální kamera, systém pro předcházení kybernetických útoků anebo speciální LiDAR (metoda dálkového měření vzdálenosti na základě výpočtu doby šíření pulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu – pozn. red.). Ten by měl v budoucnu přispět k větší bezpečnosti ve vesmíru, počet vypouštěných družic každoročně dramaticky roste, již nyní se jejich počet blíží číslu deset tisíc. I proto je podle Kapouna nutné srážkám mezi jednotlivými tělesy předcházet.

GL Electronic pak bude pokračovat v práci na několika významných evropských projektech a misích v rámci evropských konsorcií s českými subdodavateli. Jde například o Copernicus, program dálkového průzkumu Země, jehož cílem je monitoring prostředí a vyhodnocování přírodních katastrof.

Mezi slibně se rozvíjející firmy českého aerospace patří i Spacemanic, zaměřující se na poskytování nanosatelitních řešení, platforem, komponent a služeb. „Aktuálně jsme na oběžnou dráhu dostali osmou vesmírnou misi, která vznikla pod taktovkou naší firmy anebo do které jsme byli významnou měrou zapojeni. Na konci roku pak do kosmu vyletí další dvě družice, které vznikly v naší laboratoři. Pracujeme též na projektu Corvus pod dohledem ESA a zanedlouho představíme nový nosný produkt,“ říká Jakub Kapuš, generální ředitel a zakladatel společnosti. Výše investic do těchto projektů se pohybuje ve stovkách milionů korun.

Spracemnic patří společně s dalšími slibnými start-upy z oblasti kosmického průmyslu do European Space Agency Business Incubation Centre (ESA BIC), podnikatelského inkubátoru zřízeného pod hlavičkou CzechInvest. ESA BIC se zaměřuje na podporu technologicky progresivních start-upů, konkrétně těch, jež ve svých komerčních produktech či službách využívají kosmické technologie sloužící k praktickému využití v běžném životě. Kromě Spacemanic jsou dalšími členy například i VRgineers. Jednu pobočku má ESA BIC i v Brně, o její provoz a klienty z Moravy a Slovenska se stará inovační agentura JIC.

Článek vznikl ve spolupráci s inovační agenturou JIC.